Arnika - Budoucnost bez jedů: Arnika dnes představila největší znečišťovatele životního prostředí

Žádná firma nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí. Tato nálepka ale některým firmám právem náleží. Arnika proto již druhým rokem zveřejňuje žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody či do půdy anebo je obsahují odpady, které produkují. Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, ozón poškozující látky a perzistentní organické látky (1). Při hodnocení těchto skupin látek se v první desítce největších znečišťovatelů sestavené podle Integrovaného registru znečišťování (IRZ) nejčastěji objevily provozovny ČEZu (především elektrárny Prunéřov, Počerady a Mělník) , Mittalu Steel Ostrava, a.s., Třineckých železáren, a. s., Vysokých pecí, a. s. Ostrava, International Power Opatovice, a. s., DEZA, a.s. Valašské Meziříčí, Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. či Spolany, a. s.

Při sestavování žebříčků největších znečišťovatelů Arnika vycházela z dat, která sloužila jako podklad pro veřejně dostupný Integrovaný registr znečišťování za rok 2005 na internetové adrese http://www.irz.cz. „Veřejnost zde však nenajde přehlednou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším poškozovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování množství škodlivin vypouštěných do životního prostředí, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. To je důvod, proč Arnika již druhým rokem informace z registru analyzuje a zveřejňuje. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu k redukci množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Informace do registru letos ohlásilo 965 průmyslových provozů, což je o 94 více než v loňském roce. Je to však stále daleko méně než tisíce provozů, které odhadoval průmysl před zavedením IRZ. Nejčastěji ohlašovanou látkou do IRZ byl amoniak, a to ze 483 provozoven. Pětina látek v současném IRZ (tedy sedmnáct látek z celkových 72) nebyla hlášena vůbec.

Největší znečišťovatelé jsou nejčastěji v krajích Moravskoslezském, Ústeckém, Středočeském a Pardubickém, následovaných Zlínským a Olomouckým krajem.

Po zveřejnění podobných žebříčků největších znečišťovatelů v minulém roce řada firem slíbila snížení množství vypouštěných škodlivin. Velká část z nich slib dodržela. Například Federal-Mogul Friction Products a.s. (Kostelec nad Orlicí) snížil emise trichlorethylenu (látky pravděpodobně karcinogenní pro lidi) na třetinu, opavský IVAX Pharmaceuticals snížil na třetinu emise dichlormethanu (možný karcinogen). Snížení množství látek v únicích a přenosech je u jednotlivých podniků zaznamenáno také v tabulkách letošních žebříčků.

Z hlediska průmyslových odvětví se na nejvyšších příčkách objevují energetické, hutnické či chemické provozy. Výše se v žebříčcích oproti minulému roku vyšplhaly také spalovny odpadů. Relativně vysoko zůstaly rovněž firmy zaměřené na obuvnický, plastikářský, nábytkářský průmysl a na úpravu kovů.

„Registr se ukázal jako velice funkční a žádaný nástroj informování veřejnosti o nebezpečných látkách vypouštěných konkrétními provozy do životního prostředí. Přesto anebo právě proto se pod tlakem průmyslové lobby chystá jeho omezení. Na Ministerstvu životního prostředí je připravena verze nového zákona o IRZ, podle které by se lidé ani státní správa nedozvěděli, kolik konkrétních toxických látek končí v odpadech anebo například kolik styrenu vypouští blízká laminátovna. Žádný jiný snadno dostupný zdroj takových informací neexistuje,“ varoval předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.

Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž chystá v příštích týdnech zveřejnění žebříčků největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky.

Poznámky:

(1) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.