Arnika - Program Toxické látky a odpady: Arnika koordinuje mezinárodní projekt proti toxickým látkám

Slepičí vejce z 20 zemí (1) pěti kontinentů budou v českých laboratořích testována na obsah nebezpečných toxických látek. Ojedinělý světový projekt koordinuje sdružení Arnika jako koordinační centrum pracovní skupiny “Dioxiny, PCB a odpady” mezinárodní sítě IPEN (2). Tento projekt je součástí celosvětové kampaně “Dodržte slib, eliminujte POPs”, kterou IPEN odstartoval v minulém roce v Nairobi.

Cílem projektu je zjistit, nakolik jsou vejce kontaminována toxickými látkami v různých částech planety. Testy se budou provádět na obsah nejnebezpečnějších jedů – takzvaných perzistentních organických látek neboli POPs (3). Výsledky testování vajec budou známy během dubna. Mezinárodní síť IPEN a Arnika je pak zveřejní ve všech 20 zemích, které se na projektu podílejí, včetně České republiky a zároveň je zašlou delegátům jednotlivých zemí, kteří se budou účastnit Konference stran Stockholmské úmluvy (4). Ta se uskuteční počátkem května v Uruguayi. Závěrečnou zprávu projektu dostanou rovněž vysocí představitelé Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové zdravotnické organizace (WHO).

“Těžko můžeme předjímat výsledky rozborů, ale podle dosavadních zkušeností se dá očekávat, že se POPs objeví ve všech vejcích. Chceme, aby si veřejnost a politici na celém světě, a především jednotliví delegáti uvědomili závažnost hrozby těchto nebezpečných toxických látek. POPs se například našly i ve tkáních ledních medvědů anebo Eskymáků, kteří žijí daleko od zdrojů znečištění těmito látkami. Od našeho projektu si slibujeme, že pomůže, aby si delegáti toto riziko plně uvědomili a hlasovali na konferenci pro co nejpřísnější opatření v rámci naplňování Stockholmské úmluvy,” uvedl Martin Skalský, místopředseda sdružení Arnika.

“V Turecku se testy na přítomnost toxických látek jako jsou dioxiny neprovádějí příliš často vzhledem k náročnosti laboratorního vybavení. Proto také tento projekt velice přivítaly turecké nevládní organizace, které jsou rády, že se jejich země do projektu zapojila a dozví se tak něco o tom, jak je na tom jejich životní prostředí. Turecké NGO si uvědomují nebezpečnost toxických látek a prosazují jejich eliminaci,” řekla Hana Kuncová z Arniky, koordinátorka projektu v Turecku.

Vejce byla pro mezinárodní testovací projekt vybrána proto, že se jedná o všeobecně rozšířenou součást potravy všude na světě a protože vejce jsou zároveň symbolem nového života – a člověk by neměl dopustit kontaminaci zárodků nových životů. Odborníci z akreditované laboratoře Axys-Varilab budou ve vzorcích vajec zjišťovat přítomnost a míru kontaminace dioxiny (5), PCB (6), hexachlorbenzenem (7) a lindanem (8). Na Vysoké škole chemicko-technologické pak provedou analýzu na obsah polybromovaných difenyléterů - PBDE (9). Bezpečná vejce by podle Martina Skalského neměla obsahovat žádné stopy těchto chemických látek.

(1) Země zapojené do projektu:
Argentina, Austrálie, Bělorusko, Bulharsko, Cookovy ostrovy, ČR, Egypt, Filipíny, Francie, Indie, Keňa, Mexiko, Mozambik, Rusko, Senegal, Slovensko, Tanzanie, Turecko, Uruguay a USA.
<p>
(2) IPEN - International POPs Elimination Network je mezinárodní síť nevládních organizací spolupracujících na prosazování Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Cílem této sítě je zákaz a eliminace těchto látek (např. aldrinu, dieldrinu, endrinu, DDT, chlordanu, heptachloru, hexachlorbenzenu, mirexu, toxaphenu, PCB a dioxinů). Síť vznikla souběžně s počátkem procesu příprav mezinárodní úmluvy o eliminaci perzistentních organických látek na jaře roku 1998. Arnika je její členskou organizací od počátku. Práce IPEN se nyní zúčastňuje již přes 350 nevládních organizací z celého světa. IPEN se současně věnuje – vedle analýzy vzorků vajec – také přípravě odborné oponentury proti spalování odpadů s obsahem POPs a připravuje připomínky k navrženým směrnicím BAT (nejlepší dostupná technologie) a BEP (nejlepší praktika s ohledem na ochranu životního prostředí). Z těchto směrnic, které budou nejspíše odsouhlaseny na Konferenci Stockholmské úmluvy, budou vycházet jednotlivé národní vlády při přípravě a implementaci “Národních implementačních plánů” na odstranění POPs v jednotlivých zemích světa.
<p>
(3) POPs – Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
<p>
(4) Konference stran Stockholmské úmluvy: Stockholmská úmluva je mezinárodní dohoda o tuctu nejtoxičtějších látek na světě (tzv. perzistentních organických látkách), jejíž název je odvozen od místa jejího vzniku. Byla podepsána 23. května 2001. Zakazuje osm pesticidů, dvě průmyslové látky a stanovuje nutnost eliminovat zatížení životního prostředí polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (vžil se pro ně souhrnný název dioxiny), které vznikají například spalováním chlorovaných látek anebo jako nechtěný vedlejší produkt některých chemických výrob. Česká republika ji podepsala, stejně jako například Polsko, Evropská unie, Slovinsko, Ukrajina anebo USA hned ve Stockholmu. Dosud ji ratifikovalo 94 zemí včetně České republiky. První Konference stran Stockholmské úmluvy je svolána na začátek května do Uruguaye. Na výsledcích konference bude do značné míry záviset, nakolik Stockholmská úmluva naplní svůj cíl, kterým je odstranění nebezpečných chemických látek.
<p>
(5) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: <a href="http://www.chpr.szu.cz">webové stránky Státního zdravotního ústavu</a> – “Dioxiny v potravinách”)
<p>
(6) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
<p>
(7) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem. Podobně jako dioxiny anebo PCB vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCB a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.
<p>
(8) Lindan - Lindan je chlororganický pesticid (OCPs). Díky svým vlastnostem je často srovnáván s DDT, ale oproti DDT je lépe rozpustný ve vodě, čehož se využívalo k moření semen na ochranu před půdním hmyzem. Používá se ovšem také ve farmacii - například v šamponech k hubení vší. V Indii byl v nedávné době doporučen k zásahům proti šíření malárie jako nejlevnější náhrada za DDT. Lindan vykazuje řadu akutních i trvalých účinků na lidské zdraví. Dle nařízení vlády č. 258/2001 Sb. je lindan klasifikován jako toxická látka, nebezpečná pro životní prostředí. Podle tzv. R-vět je toxický při vdechování, styku s kůží i při požití. Dráždí oči a kůži. Akutní zasažení lindanem se projevuje podobně jako u hmyzu na centrální nervové soustavě. Vystavení nižším koncentracím u lidí vyvolává bolesti hlavy, podráždění sliznic či celkovou ochablost svalů. K dlouhodobým následkům expozice lindanu patří poškození nervové soustavy a zvětšení jater. Smrtelná dávka pro zdravého jedince je půlka čajové lžičky (0,7 - 1,4 g).
<p>
(9) Polybromované difenylétery patří do skupiny bromovaných zpomalovačů hoření, které se používají například ve spotřební elektronice, v kobercích, či v polyuretanových pěnách v nábytku. Jak ukázaly četné studie, kumulují se v živočišných tucích podobně jako polychlorované bifenyly (PCB). Například v sokolech ve Švédsku byly zjištěny stejně vysoké koncentrace, jaké způsobily v laboratorních podmínkách nervové poruchy u krys. Tyto látky tým odborníků z VŠCHT nalezl mimo jiné i v mateřském mléce českých matek (viz <a href="http://www.arnika.org/tz.shtml?x=211101">tiskovou zprávu Arniky z 23. listopadu 2004</a>).