Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Arnika nabízí krajům recept, jak chránit aleje
10. listopadu 2010 | Arnika - Centrum pro podporu občanů
Aleje lemující české silnice lze chránit a obnovovat tak, aby nedošlo k ochuzení typického rázu krajiny a stromy přitom neohrožovaly řidiče. Ukazují to doporučení odborníků i zkušenosti ze zahraničí. Nově vzniklá koncepce ochrany silničních stromořadí, kterou dnes představilo sdružení Arnika, je určena zejména správcům silnic a vedení krajů. Obsahuje například praktické rady k řešení nejčastějších problémů spojených s ochranou alejí, bezpečností provozu a rekonstrukcemi silnic. Arnika publikaci rozesílá hejtmanům, silničním správám a dalším kompetentním institucím ve všech krajích. Její potřebu potvrzují také aktuální informace o kácení v jednotlivých krajích.
„Několik let sledujeme případy kácení alejí a hledáme řešení problémů, s nimiž se silničáři potýkají. Jde zejména o zdánlivě neřešitelný konflikt mezi požadavkem na ochranu přírody a snahou opravovat silnice a zajistit bezpečnost provozu. Koncepce ukazuje, že lze zajistit všechny tři cíle. Je k tomu však nutná politická vůle a částečná změna pracovních postupů správců silnic,“ říká jeden z autorů koncepce Jakub Esterka z Arniky. „Aleje v české krajině jsou naším bohatstvím. Jejich plošné vykácení by bylo důkazem neschopnosti přistupovat k údržbě silnic koncepčně,“ doplnil Jakub Esterka.
Publikace vychází z výsledků několikaleté diskuze oborníků na ochranu alejí, architektů a projektantů se správci silnic a přináší i zkušenosti ze zahraničí. Vyplývají z nich především koncepční pravidla pro obnovu alejí a potřeba důsledného uplatňování bezpečnostních prvků, jakými jsou bílé nátěry kmenů stromů, umisťování svodidel, reflexních odrazek a dopravního značení, například k omezení rychlosti v exponovaných úsecích. Už při přípravě projektů rekonstrukcí silnic je třeba pamatovat i na ošetření alejí a dosadby stromů.
Potřebu koncepčního přístupu k alejím ukazuje i aktuální záměr vykácet jednorázově celkem 1150 z 4596 stromů rostoucích v alejích na Klatovsku. O povolení záměru nyní rozhodují úřady. Vysázeno má být jen 719 stromů, ačkoliv zkušenosti ukazují, že k zachování alejí je nutné sázet zhruba o třetinu více stromů, než kolik se kácí. „Tato kauza je v mnoha směrech typická. Po mnoha letech zanedbávání péče o stromy přichází velká suma peněz z Evropské unie. Provede se proto drahá a rozsáhlá akce, přičemž hrozí, že v dalších letech bude stromům nadále chybět průběžná péče,“ upozornil Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.
V sousedním Německu se aleje od padesátých let 20. století masivně kácely a nyní se stromy k silnicím s velkými náklady vracejí. „Takovou chybu nemusíme opakovat. Právě zkušenostem z Německa věnuje koncepce celou kapitolu. Tamní silniční správy považují aleje za součást silnic a starají se o ně se stejnou pečlivostí, jako o technický stav vozovky a dopravní značení. Vysazují se zpravidla vzrostlé a dobře zapěstované stromy,“ říká Martin Skalský.
Velmi důležitou roli hraje průběžná péče, jak zdůrazňuje další z autorů koncepce, dendrolog Michal Valečík.
„V uplynulých dekádách se o stromy v řadě krajů nikdo prakticky nestaral, takže dnes jsou často ve velmi špatném stavu. Nové výsadby jsou mnohdy doslova tragické – sázejí se špatně rostlé a málo vitální stromy, které bez důkladné péče usychají nebo se nesprávně větví, takže zakládají problém, který za další desítky let opět povede k nutnosti kácet. To je třeba naprosto změnit. Zapěstování mladého stromu stojí pár desítek korun, ale péče o špatně rostlý strom může přijít na desítky tisíc,“ říká Michal Valečík.
Ke koncepčnímu přístupu k alejím se již přihlásila Krajská správa a údržba silnic Vysočiny. Vyčlenila či zajistila prostředky na záchranu, ošetření a výsadbu tisíců stromů a rozhodla se přistoupit i k obnově bezpečnostních nátěrů kmenů ve všech alejích na svém území (1). „Kromě toho na správě probíhá doplňující školení 14 zaměstnanců na dendrology tak, aby mohla kvalitně zajistit ošetření stávajících stromů a zeleně nejen kolem silnic, ale doplňkově i v parcích a na jiných pozemcích patřících zřizovateli,“ popisuje Ing. Jan Míka, ředitel Krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina, jeden z konkrétních kroků tamního přístupu k ochraně zeleně.
O koncepci vytvořenou Arnikou má zájem také Zlínský kraj. „Koncepce je to, co tu doposud chybělo. Mít v ruce materiál, který dostane do ruky starosta či silničář a dočte se v něm o všem potřebném od historických souvislostí přes právní aspekty až k dobrým příkladům z praxe, jak na to a co s tím. Prostě ukázat, že když se chce, tak to jde, jen musí být vůle. Mne samozřejmě zaujala kapitolka o mapování alejí v Olomouckém kraji, neboť náš zájem na obdobném mapování v našem kraji trvá,“ říká ke koncepci Ing. Jaroslav Hrabec, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.
Arnika loni zpracovala podrobný přehled o kácení stromů v alejích od roku 2003 do roku 2008. Statistika sestavená na základě dat, které přes počáteční neochotu poskytli sami silničáři, prokázala, že se podél krajských silnic více kácí, než sází. Letos Arnika statistiku doplnila a hrozivý trend se potvrdil: během let 2003-2009 bylo vykáceno víc jak 82 tisíc stromů, zatímco jen necelých 48 tisíc jich bylo vysazeno (viz příloha). Z odpovědí silničních správ navíc není zřejmé, zda šlo o dosadby a výsadby alejí. „Lze se obávat, že v řadě případů byla vykácena alej a nové stromy vysazeny zcela jinde, z pohledu správců silnic v méně konfliktních lokalitách. Aleje z české krajiny prostě mizí,“ komentuje stručně výsledek statistického sčítání Lukáš Matějka z Arniky.
Arnika mohla z finančních důvodů vydat pouze několik stovek výtisků koncepce. Všechny obce v republice ji však dostanou alespoň v elektronické podobě.
-----------------------------
Poznámky a přílohy:
(1) Před rokem nové vedení Krajské správy a údržby silnic Vysočiny (KSÚSV) rozhodlo obnovit pasport stavu zeleně kolem silnic II. a III. tříd a prověřit možnost využití vlastních prostředků a prostředků EU pro ochranu a obnovu stromů v majetku kraje Vysočina. V letošním roce zajistila Krajská správa vlastními prostředky obnovu bílých bezpečnostních nátěrů u 2 200 stromů, na příští rok plánuje obnovu nátěrů u 5 000 stromů stojících u silnic II. a III. tříd.
Příloha: Kácení a vysazování stromů dle jednotlivých krajů
Od 1. 10. 2003 do 31. 12. 2009 bylo podél silnic II. a III. třídy ve správě krajů vykáceno 82 417 stromů. Silničáři vysadili jen 47 670 jednotlivých stromů.
Kraj - Vykáceno - Vysazeno
Jihočeský - 14 073 -4 462
Jihomoravský - 9 248 - 6 844
Karlovarský - 3 329 - 604
Královéhradecký* - 3 386 - 2 068
Liberecký* - 1 651 - -
Moravskoslezský - 3 139 - 4 132
Olomoucký - 5 077 - 2 016
Pardubický* - 10 474 - 5 864
Plzeňský* - 11 068 - 1 492
Středočeský* - 9 539 - 9 613
Ústecký* - 4 314 - 2 429
Vysočina* - 2 022 - 2 653
Zlínský* - 5 097 - 5 493
Celkem - 82 417 - 47 670
Vysvětlivky:
Královéhradecký: *data za 2009
Liberecký: *data o výsadbách neposkytnuta
Pardubický: *data poskytnuta od 1. 1. 2003
Plzeňský: *data neposkytla správa Klatovy,
správa Rokycany poskytla data za 1. 1. 2003-31. 12. 2008,
správa Stříbro poskytla jen odhadované počty
Středočeský: *data poskytla správa Kladno a Mnichovo Hradiště (obě od 1. 1. 2003),
správa Benešov poskytla pouze data o výsadbách za 2009,
správa Kutná Hora neposkytla žádná data
Ústecký: *data za 1. 1. 2003-31. 12. 2008
Vysočina *data za 2007-2009
Zlínský: *data za 1. 10. 2003-30. 11. 2009
--------------------------------------
Stručný obsah publikace
„Silniční stromořadí v české krajině – Koncepce jejich zachování, obnovy a péče o ně“
1. Cíl a zadání
2. Vznik a historický vývoj alejí
Jak vznikly aleje? Krajinný fenomén silničních stromořadí
3. Současný stav
Aktuální vývoj a funkce alejí současnosti, Jakých bylo posledních dvacet let alejí? Kolik stromů bylo vykáceno za posledních pět let? Jaké funkce plní aleje současnosti?
3.2 Právní rámec – vlastnictví, ochrana a péče
Pozemní komunikace, Vlastnické vztahy k pozemním komunikacím a silniční vegetaci, Ochrana, péče a kácení silničních stromořadí, Termíny kácení, Náhradní výsadby, Informování a zapojení veřejnosti do rozhodování o kácení alejí
3.3 Kompetence při správě a ochraně alejí
Státní správa a dozor ve věcech pozemních komunikací, Státní správa a dozor ve věcech ochrany dřevin, Shrnutí kompetencí ve věcech silničních stromořadí
4. Metodika zachování alejí
4.1 Identifikace problémů a návrh řešení
Bezpečnostní rizika pro dopravu, Plošné kácení alejí bez jejich obnovy, Obnova alejí, Ochrana alejí institutem významného krajinného prvku, Ochrana krajinného rázu je ochranou alejí, Aleje a zemědělství, Poškozování alejí silničním provozem a rekonstrukcemi vozovek, Poškození dřevin zimním solením silnic
4.2 Mapování alejí – model z Olomouckého kraje
Jakým způsobem zmapovat aleje v krajích a regionech?
4.3 Výsadby a péče o aleje
Jakým způsobem zajistit dlouhodobou prosperitu aleje?, Koncepční řešení péče o aleje, Výběrová řízení, Jak řešit odbornost správců zeleně?, Povýsadbová péče, Financování péče o zeleň
5. Příklady z Německa
Masivní kácení alejí kvůli bezpečnosti, Práce s veřejností v motorizované době
5.1 Příklady ochrany alejí v jednotlivých spolkových zemích
5.2 Desatero problémů a kterak je překonat
6. Odkazy a reference
---------------------------------
Další zdroje informací:
Kácení podle krajů: www.stromy.arnika.org/kaceni-podle-kraju
Web věnovaný alejím: www.stromy.arnika.org/aleje
Stránky pro úředníky: www.stromy.arnika.org/pro-uredniky
Koncepce je zdarma ke stažení na stránce www.stromy.arnika.org/trziste/koncepce-stromoradi-v-ceske-krajine
„Několik let sledujeme případy kácení alejí a hledáme řešení problémů, s nimiž se silničáři potýkají. Jde zejména o zdánlivě neřešitelný konflikt mezi požadavkem na ochranu přírody a snahou opravovat silnice a zajistit bezpečnost provozu. Koncepce ukazuje, že lze zajistit všechny tři cíle. Je k tomu však nutná politická vůle a částečná změna pracovních postupů správců silnic,“ říká jeden z autorů koncepce Jakub Esterka z Arniky. „Aleje v české krajině jsou naším bohatstvím. Jejich plošné vykácení by bylo důkazem neschopnosti přistupovat k údržbě silnic koncepčně,“ doplnil Jakub Esterka.
Publikace vychází z výsledků několikaleté diskuze oborníků na ochranu alejí, architektů a projektantů se správci silnic a přináší i zkušenosti ze zahraničí. Vyplývají z nich především koncepční pravidla pro obnovu alejí a potřeba důsledného uplatňování bezpečnostních prvků, jakými jsou bílé nátěry kmenů stromů, umisťování svodidel, reflexních odrazek a dopravního značení, například k omezení rychlosti v exponovaných úsecích. Už při přípravě projektů rekonstrukcí silnic je třeba pamatovat i na ošetření alejí a dosadby stromů.
Potřebu koncepčního přístupu k alejím ukazuje i aktuální záměr vykácet jednorázově celkem 1150 z 4596 stromů rostoucích v alejích na Klatovsku. O povolení záměru nyní rozhodují úřady. Vysázeno má být jen 719 stromů, ačkoliv zkušenosti ukazují, že k zachování alejí je nutné sázet zhruba o třetinu více stromů, než kolik se kácí. „Tato kauza je v mnoha směrech typická. Po mnoha letech zanedbávání péče o stromy přichází velká suma peněz z Evropské unie. Provede se proto drahá a rozsáhlá akce, přičemž hrozí, že v dalších letech bude stromům nadále chybět průběžná péče,“ upozornil Martin Skalský, vedoucí kampaně Zachraňme stromy.
V sousedním Německu se aleje od padesátých let 20. století masivně kácely a nyní se stromy k silnicím s velkými náklady vracejí. „Takovou chybu nemusíme opakovat. Právě zkušenostem z Německa věnuje koncepce celou kapitolu. Tamní silniční správy považují aleje za součást silnic a starají se o ně se stejnou pečlivostí, jako o technický stav vozovky a dopravní značení. Vysazují se zpravidla vzrostlé a dobře zapěstované stromy,“ říká Martin Skalský.
Velmi důležitou roli hraje průběžná péče, jak zdůrazňuje další z autorů koncepce, dendrolog Michal Valečík.
„V uplynulých dekádách se o stromy v řadě krajů nikdo prakticky nestaral, takže dnes jsou často ve velmi špatném stavu. Nové výsadby jsou mnohdy doslova tragické – sázejí se špatně rostlé a málo vitální stromy, které bez důkladné péče usychají nebo se nesprávně větví, takže zakládají problém, který za další desítky let opět povede k nutnosti kácet. To je třeba naprosto změnit. Zapěstování mladého stromu stojí pár desítek korun, ale péče o špatně rostlý strom může přijít na desítky tisíc,“ říká Michal Valečík.
Ke koncepčnímu přístupu k alejím se již přihlásila Krajská správa a údržba silnic Vysočiny. Vyčlenila či zajistila prostředky na záchranu, ošetření a výsadbu tisíců stromů a rozhodla se přistoupit i k obnově bezpečnostních nátěrů kmenů ve všech alejích na svém území (1). „Kromě toho na správě probíhá doplňující školení 14 zaměstnanců na dendrology tak, aby mohla kvalitně zajistit ošetření stávajících stromů a zeleně nejen kolem silnic, ale doplňkově i v parcích a na jiných pozemcích patřících zřizovateli,“ popisuje Ing. Jan Míka, ředitel Krajské správy a údržby silnic kraje Vysočina, jeden z konkrétních kroků tamního přístupu k ochraně zeleně.
O koncepci vytvořenou Arnikou má zájem také Zlínský kraj. „Koncepce je to, co tu doposud chybělo. Mít v ruce materiál, který dostane do ruky starosta či silničář a dočte se v něm o všem potřebném od historických souvislostí přes právní aspekty až k dobrým příkladům z praxe, jak na to a co s tím. Prostě ukázat, že když se chce, tak to jde, jen musí být vůle. Mne samozřejmě zaujala kapitolka o mapování alejí v Olomouckém kraji, neboť náš zájem na obdobném mapování v našem kraji trvá,“ říká ke koncepci Ing. Jaroslav Hrabec, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje.
Arnika loni zpracovala podrobný přehled o kácení stromů v alejích od roku 2003 do roku 2008. Statistika sestavená na základě dat, které přes počáteční neochotu poskytli sami silničáři, prokázala, že se podél krajských silnic více kácí, než sází. Letos Arnika statistiku doplnila a hrozivý trend se potvrdil: během let 2003-2009 bylo vykáceno víc jak 82 tisíc stromů, zatímco jen necelých 48 tisíc jich bylo vysazeno (viz příloha). Z odpovědí silničních správ navíc není zřejmé, zda šlo o dosadby a výsadby alejí. „Lze se obávat, že v řadě případů byla vykácena alej a nové stromy vysazeny zcela jinde, z pohledu správců silnic v méně konfliktních lokalitách. Aleje z české krajiny prostě mizí,“ komentuje stručně výsledek statistického sčítání Lukáš Matějka z Arniky.
Arnika mohla z finančních důvodů vydat pouze několik stovek výtisků koncepce. Všechny obce v republice ji však dostanou alespoň v elektronické podobě.
-----------------------------
Poznámky a přílohy:
(1) Před rokem nové vedení Krajské správy a údržby silnic Vysočiny (KSÚSV) rozhodlo obnovit pasport stavu zeleně kolem silnic II. a III. tříd a prověřit možnost využití vlastních prostředků a prostředků EU pro ochranu a obnovu stromů v majetku kraje Vysočina. V letošním roce zajistila Krajská správa vlastními prostředky obnovu bílých bezpečnostních nátěrů u 2 200 stromů, na příští rok plánuje obnovu nátěrů u 5 000 stromů stojících u silnic II. a III. tříd.
Příloha: Kácení a vysazování stromů dle jednotlivých krajů
Od 1. 10. 2003 do 31. 12. 2009 bylo podél silnic II. a III. třídy ve správě krajů vykáceno 82 417 stromů. Silničáři vysadili jen 47 670 jednotlivých stromů.
Kraj - Vykáceno - Vysazeno
Jihočeský - 14 073 -4 462
Jihomoravský - 9 248 - 6 844
Karlovarský - 3 329 - 604
Královéhradecký* - 3 386 - 2 068
Liberecký* - 1 651 - -
Moravskoslezský - 3 139 - 4 132
Olomoucký - 5 077 - 2 016
Pardubický* - 10 474 - 5 864
Plzeňský* - 11 068 - 1 492
Středočeský* - 9 539 - 9 613
Ústecký* - 4 314 - 2 429
Vysočina* - 2 022 - 2 653
Zlínský* - 5 097 - 5 493
Celkem - 82 417 - 47 670
Vysvětlivky:
Královéhradecký: *data za 2009
Liberecký: *data o výsadbách neposkytnuta
Pardubický: *data poskytnuta od 1. 1. 2003
Plzeňský: *data neposkytla správa Klatovy,
správa Rokycany poskytla data za 1. 1. 2003-31. 12. 2008,
správa Stříbro poskytla jen odhadované počty
Středočeský: *data poskytla správa Kladno a Mnichovo Hradiště (obě od 1. 1. 2003),
správa Benešov poskytla pouze data o výsadbách za 2009,
správa Kutná Hora neposkytla žádná data
Ústecký: *data za 1. 1. 2003-31. 12. 2008
Vysočina *data za 2007-2009
Zlínský: *data za 1. 10. 2003-30. 11. 2009
--------------------------------------
Stručný obsah publikace
„Silniční stromořadí v české krajině – Koncepce jejich zachování, obnovy a péče o ně“
1. Cíl a zadání
2. Vznik a historický vývoj alejí
Jak vznikly aleje? Krajinný fenomén silničních stromořadí
3. Současný stav
Aktuální vývoj a funkce alejí současnosti, Jakých bylo posledních dvacet let alejí? Kolik stromů bylo vykáceno za posledních pět let? Jaké funkce plní aleje současnosti?
3.2 Právní rámec – vlastnictví, ochrana a péče
Pozemní komunikace, Vlastnické vztahy k pozemním komunikacím a silniční vegetaci, Ochrana, péče a kácení silničních stromořadí, Termíny kácení, Náhradní výsadby, Informování a zapojení veřejnosti do rozhodování o kácení alejí
3.3 Kompetence při správě a ochraně alejí
Státní správa a dozor ve věcech pozemních komunikací, Státní správa a dozor ve věcech ochrany dřevin, Shrnutí kompetencí ve věcech silničních stromořadí
4. Metodika zachování alejí
4.1 Identifikace problémů a návrh řešení
Bezpečnostní rizika pro dopravu, Plošné kácení alejí bez jejich obnovy, Obnova alejí, Ochrana alejí institutem významného krajinného prvku, Ochrana krajinného rázu je ochranou alejí, Aleje a zemědělství, Poškozování alejí silničním provozem a rekonstrukcemi vozovek, Poškození dřevin zimním solením silnic
4.2 Mapování alejí – model z Olomouckého kraje
Jakým způsobem zmapovat aleje v krajích a regionech?
4.3 Výsadby a péče o aleje
Jakým způsobem zajistit dlouhodobou prosperitu aleje?, Koncepční řešení péče o aleje, Výběrová řízení, Jak řešit odbornost správců zeleně?, Povýsadbová péče, Financování péče o zeleň
5. Příklady z Německa
Masivní kácení alejí kvůli bezpečnosti, Práce s veřejností v motorizované době
5.1 Příklady ochrany alejí v jednotlivých spolkových zemích
5.2 Desatero problémů a kterak je překonat
6. Odkazy a reference
---------------------------------
Další zdroje informací:
Kácení podle krajů: www.stromy.arnika.org/kaceni-podle-kraju
Web věnovaný alejím: www.stromy.arnika.org/aleje
Stránky pro úředníky: www.stromy.arnika.org/pro-uredniky
Koncepce je zdarma ke stažení na stránce www.stromy.arnika.org/trziste/koncepce-stromoradi-v-ceske-krajine
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
