Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Arnika vyzvala 68 starostů měst a obcí, aby podpořili Budoucnost bez jedů
Arnika vyzvala starosty 68 měst a obcí (1), aby podpořili petici Budoucnost bez jedů. Petice mimo jiné požaduje nahrazení tzv. zpomalovačů hoření, které se nedávno našly v v krvi ministra Libora Ambrozka a výzkumný tým VŠCHT je objevil i v mateřském mléce českých žen. “Myslím, že podpoření petice by od starostů bylo hezkým vánočním dárkem pro všechny maminky i jejich děti,” uvedl koordinátor petice Kamil Repeš.
K dalším cílům petice Budoucnost bez jedů II patří prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhrada nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Do dnešního dne se k petici připojilo téměř osm tisíc lidí včetně známých osobností. Svůj podpis připojila například senátorka za Přerov RNDr. Jitka Seitlová, brněnský hudebník Petr Váša či duo Sester Steinových. Petici podepsala také řada starostů a členů obecních zastupitelstev.
“Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů (2), PCB (3) a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,” upřesnil cíle petice vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
V petičním výboru jsou i starosta obce Lampertice Jaroslav Rosa a významný český lékař (nefrolog) Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc. z Brna. Oba jmenovaní se s toxickými látkami již potýkali - starosta Lampertic v souvislosti s ukládáním toxických odpadů do Dolu Jan Šverma na Žacléřsku a Doc. Dr. Kamil Ševela, CSc. při prosazování náhrady PVC ve zdravotnictví.
Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy (4). Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit.
Poznámky:
(1) Seznam obeslaných měst a obcí najdete na této internetové adrese:
http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=213925
(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcí jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(4) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. K 1. 7. 2004 ji ratifikovalo již 70 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062
K dalším cílům petice Budoucnost bez jedů II patří prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhrada nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Do dnešního dne se k petici připojilo téměř osm tisíc lidí včetně známých osobností. Svůj podpis připojila například senátorka za Přerov RNDr. Jitka Seitlová, brněnský hudebník Petr Váša či duo Sester Steinových. Petici podepsala také řada starostů a členů obecních zastupitelstev.
“Chceme, aby se veřejnost dozvěděla o toxický látkách, které jsou obsaženy v různých výrobcích na trhu, aby při odstraňování dioxinů (2), PCB (3) a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže, aby plasty jako PVC, při jehož výrobě či likvidaci vznikají toxické látky, začaly být postupně nahrazovány bezpečnějšími hmotami,” upřesnil cíle petice vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
V petičním výboru jsou i starosta obce Lampertice Jaroslav Rosa a významný český lékař (nefrolog) Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc. z Brna. Oba jmenovaní se s toxickými látkami již potýkali - starosta Lampertic v souvislosti s ukládáním toxických odpadů do Dolu Jan Šverma na Žacléřsku a Doc. Dr. Kamil Ševela, CSc. při prosazování náhrady PVC ve zdravotnictví.
Sdružení Arnika přišlo s kampaní a s peticí Budoucnost bez jedů poprvé v dubnu 2001. Mezi hlavní požadavky petice patřilo zavedení integrovaného registru znečišťování do české legislativy a ratifikace Stockholmské úmluvy (4). Petici do konce roku 2002 podepsalo 9320 lidí včetně řady významných osobností z politického, kulturního či sportovního světa. Oba zmíněné cíle se podařilo naplnit.
Poznámky:
(1) Seznam obeslaných měst a obcí najdete na této internetové adrese:
http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=213925
(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcí jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(4) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004. K 1. 7. 2004 ji ratifikovalo již 70 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181078. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=181062
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
