Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Arnika zveřejnila žebříčky největších znečišťovatelů v Olomouckém kraji
Teplárna Přerov, Eastern Sugar Česká republika, a.s. (cukrovar Němčice nad Hanou), cementárna v Hranicích a Siemens Elektromotory s.r.o., závod v Mohelnici jsou největšími znečišťovateli životního prostředí v Olomouckém kraji. Tyto čtyři průmyslové provozy vypustily do životního prostředí v Olomouckém kraji nejvíce skleníkových a kyselé deště způsobujících látek.
Jejich jména se také nejčastěji objevila v žebříčcích největších průmyslových znečišťovatelů, které pro Olomoucko sestavilo sdružení Arnika. Cukrovar v Němčicích se do popředí dostal díky svým emisím polyaromatických uhlovodíků (262 kg) (1) a dioxinů (8 gramů) (2). Provozovna Siemensu zase vypustila za rok 2005 do ovzduší Olomoucka nejvíce styrenu (3). Cementárna v Hranicích je velkým zdrojem úniků oxidu uhelnatého. Umístila se hned na druhé příčce za přerovskou teplárnou v emisích skleníkových plynů. To vše vyplynulo z analýzy, kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika na základě podkladových informací pro Integrovaný registr znečišťování za rok 2005. Registr je veřejně přístupný na internetové adrese www.irz.cz.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), perzistentní organické látky (4), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek. Nejvíce rakovinotvorných látek do životního prostředí vypustil Siemens. Celkově však podstatně větší množství karcinogenních látek končí v odpadech. Nejvíce reprotoxických látek (kromě oxidu uhelnatého) pak vypustil cukrovar v Němčicích. Energetické provozy vypustily nejvíce skleníkových plynů a látek přispívajících k tvorbě kyselých srážek či rtuti a jejích sloučenin.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost bohužel nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Informace do registru letos ohlásilo 69 průmyslových provozů z celého kraje, což je o pět více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek), který do registru ohlásilo 37 podniků. Je to dáno převážně zemědělským charakterem provozů v kraji,“ vysvětlil vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky.
Poznámky:
(1) Polyaromatické uhlovodíky - viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570.
(2) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130.
(3) Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
Jejich jména se také nejčastěji objevila v žebříčcích největších průmyslových znečišťovatelů, které pro Olomoucko sestavilo sdružení Arnika. Cukrovar v Němčicích se do popředí dostal díky svým emisím polyaromatických uhlovodíků (262 kg) (1) a dioxinů (8 gramů) (2). Provozovna Siemensu zase vypustila za rok 2005 do ovzduší Olomoucka nejvíce styrenu (3). Cementárna v Hranicích je velkým zdrojem úniků oxidu uhelnatého. Umístila se hned na druhé příčce za přerovskou teplárnou v emisích skleníkových plynů. To vše vyplynulo z analýzy, kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika na základě podkladových informací pro Integrovaný registr znečišťování za rok 2005. Registr je veřejně přístupný na internetové adrese www.irz.cz.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), perzistentní organické látky (4), skleníkové plyny a plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek. Nejvíce rakovinotvorných látek do životního prostředí vypustil Siemens. Celkově však podstatně větší množství karcinogenních látek končí v odpadech. Nejvíce reprotoxických látek (kromě oxidu uhelnatého) pak vypustil cukrovar v Němčicích. Energetické provozy vypustily nejvíce skleníkových plynů a látek přispívajících k tvorbě kyselých srážek či rtuti a jejích sloučenin.
Žebříčky provozů, které vypouštějí nejvíce škodlivin do vzduchu, vody, půdy či odpadů, zveřejňuje Arnika již druhým rokem. „V Integrovaném registru znečišťování veřejnost bohužel nenajde přehlednou souhrnnou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším znečišťovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování vypouštěných škodlivin, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. Žádná firma totiž nestojí o pověst největšího znečišťovatele životního prostředí, a proto se snaží sestoupit alespoň o nějakou příčku níž. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu ke snižování množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Informace do registru letos ohlásilo 69 průmyslových provozů z celého kraje, což je o pět více ve srovnání s minulým rokem. Nejčastěji ohlašovanou látkou byl amoniak (čpavek), který do registru ohlásilo 37 podniků. Je to dáno převážně zemědělským charakterem provozů v kraji,“ vysvětlil vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů. Arnika rovněž postupně zveřejní žebříčky největších znečišťovatelů po jednotlivých krajích České republiky.
Poznámky:
(1) Polyaromatické uhlovodíky - viz http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=610570.
(2) Dioxiny zahrnují dvě skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany. Jde o látky nebezpečné již ve stopových koncentracích, a proto gram představuje již závažné množství těchto látek. Ohlašovací práh pro ně by se měl podle nového nařízení Komise a Parlamentu EU snížit na 0,1 g I-TEQ. Více informací o dioxinech najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130.
(3) Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
