Tiskové zprávy
Česká plynárenská unie: Bezpečné dodávky zemního plynu ve městě
V metropoli existuje tajemný svět, o němž většina obyvatel nemá tušení. Je to pražské podzemí. Jsou to chodby, po kterých nikdo nechodí. Vedou nejen pod Obecním domem i Prašnou bránou, ale i třeba v Ruzyni, Ďáblicích nebo Černém Mostě. Je to 90 kilometrů cest pražského podzemí, ve kterém vede velmi bezpečně i 50,5 kilometrů českých plynovodů.
Kolektory jsou průchozí liniové stavby v hloubce 11 až 42 metrů pod zemí, které slouží nejen k vedení plynovodů, ale i všech dalších inženýrských sítí (trubních i kabelových). Nejtěsnější kolektory jsou dnes široké kolem dvou metrů, nejširší, až strašidelné chodby, mají rozměry tunelů podzemní dráhy. V historii zde vedla Královská cesta a tam, kde jsou dnes v Celetné sklepy, bývaly brány a okna. "Pod Prahou vede dnes 90 kilometrů kolektorů, a to není konečný počet," říká náměstek primátora Pavel Klega, do jehož kompetence kolektory spadají. První tunely s kabely se kutaly pod ďáblickým sídlištěm už kolem roku 1973. Aktuálně probíhá další výstavba pod Václavským náměstím, trasa pod Hlávkovým mostem a hloubkový kolektor v Revoluční. „Kolektory sleduje 45 tisíc čidel, které vše hlídají. Je to nejmodernější systém v celé Evropě, který monitoruje například i rozdíly teplot a okamžitě reaguje na jakýkoliv neoprávněný vstup,“ říká Otakar Čapek, ředitel firmy Kolektory Praha.
Pražské kolektory jsou nejdelší na světě. "Kolektory jsou řešením umožňujícím kontrolu, údržbu i ochranu inženýrských sítí a tedy i plynovodů v husté zástavbě velkých měst. Systém zabezpečení pražských kolektorů patří v mezinárodním porovnání k nejpropracovanějším,“ říká Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie. Plánuje se i strategicky vést plynovody pod hladinou mezi oběma břehy Vltavy mezi Smíchovem a Novým Městem.
Hlavními výhodami kolektorizace je bezpečnost dodávek plynu a dalších inženýrských sítí, tedy stálá kontrola, údržba a opravy, rychlost zjištění místa a příčiny poruchy, omezení rozsahu následných škod na zásobovaných objektech, komunikacích a veřejné zeleni. Výrazně omezují negativní vliv na životní prostředí, který jinak způsobují výkopové práce a dopravních omezení.
V podzemí pod Prahou existuje dokonce důlní nádraží a pohybovat se dá důlní lokomotivou. Trasy vedou pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších.
Kolektory Praha využívají i vozy na zemní plyn (CNG)
Společnost Kolektory Praha se chová velmi ekologicky i využívá zásahové vozy s pohonem na stlačený zemní plyn. Pronájem automobilů s alternativním pohonem šetří městu náklady na jejich provoz i životní prostředí. "Hlavní předností provozu vozidel na zemní plyn je snížení emisí, což příznivě ovlivňuje hladinu smogu a snižuje skleníkový efekt. Zásahové vozidlo Kolektorů najezdí v centru města každoročně okolo 20 tisíc kilometrů," zdůvodnil Čapek.
Pohon na zemní plyn ušetří akciové společnosti Kolektory Praha na jednom vozidle přibližně 18 tisíc korun za rok.
Kolektory jsou průchozí liniové stavby v hloubce 11 až 42 metrů pod zemí, které slouží nejen k vedení plynovodů, ale i všech dalších inženýrských sítí (trubních i kabelových). Nejtěsnější kolektory jsou dnes široké kolem dvou metrů, nejširší, až strašidelné chodby, mají rozměry tunelů podzemní dráhy. V historii zde vedla Královská cesta a tam, kde jsou dnes v Celetné sklepy, bývaly brány a okna. "Pod Prahou vede dnes 90 kilometrů kolektorů, a to není konečný počet," říká náměstek primátora Pavel Klega, do jehož kompetence kolektory spadají. První tunely s kabely se kutaly pod ďáblickým sídlištěm už kolem roku 1973. Aktuálně probíhá další výstavba pod Václavským náměstím, trasa pod Hlávkovým mostem a hloubkový kolektor v Revoluční. „Kolektory sleduje 45 tisíc čidel, které vše hlídají. Je to nejmodernější systém v celé Evropě, který monitoruje například i rozdíly teplot a okamžitě reaguje na jakýkoliv neoprávněný vstup,“ říká Otakar Čapek, ředitel firmy Kolektory Praha.
Pražské kolektory jsou nejdelší na světě. "Kolektory jsou řešením umožňujícím kontrolu, údržbu i ochranu inženýrských sítí a tedy i plynovodů v husté zástavbě velkých měst. Systém zabezpečení pražských kolektorů patří v mezinárodním porovnání k nejpropracovanějším,“ říká Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie. Plánuje se i strategicky vést plynovody pod hladinou mezi oběma břehy Vltavy mezi Smíchovem a Novým Městem.
Hlavními výhodami kolektorizace je bezpečnost dodávek plynu a dalších inženýrských sítí, tedy stálá kontrola, údržba a opravy, rychlost zjištění místa a příčiny poruchy, omezení rozsahu následných škod na zásobovaných objektech, komunikacích a veřejné zeleni. Výrazně omezují negativní vliv na životní prostředí, který jinak způsobují výkopové práce a dopravních omezení.
V podzemí pod Prahou existuje dokonce důlní nádraží a pohybovat se dá důlní lokomotivou. Trasy vedou pod historickými památkami, jako je Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám a řada dalších.
Kolektory Praha využívají i vozy na zemní plyn (CNG)
Společnost Kolektory Praha se chová velmi ekologicky i využívá zásahové vozy s pohonem na stlačený zemní plyn. Pronájem automobilů s alternativním pohonem šetří městu náklady na jejich provoz i životní prostředí. "Hlavní předností provozu vozidel na zemní plyn je snížení emisí, což příznivě ovlivňuje hladinu smogu a snižuje skleníkový efekt. Zásahové vozidlo Kolektorů najezdí v centru města každoročně okolo 20 tisíc kilometrů," zdůvodnil Čapek.
Pohon na zemní plyn ušetří akciové společnosti Kolektory Praha na jednom vozidle přibližně 18 tisíc korun za rok.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
