https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/biopasy-pomahaji-ptakum-a-savcum-preckat-zimu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Akademie věd ČR: Biopásy pomáhají ptákům a savcům přečkat zimu

18. ledna 2022 | Akademie věd ČR
Biologická rozmanitost zemědělské půdy v posledních desetiletích prudce klesá. Přestože byla navržena různá ochranná opatření, u mnohých nebyl dosud vyhodnocen skutečný přínos pro biodiverzitu. Experti z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické dokázali v nové studii přínos jednoho z opatření – krmných biopásů. Výsledky jasně prokázaly, že druhová bohatost i početnost polních ptáků či zajíců byly výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině, a proto mohou sloužit jako efektivní prvek pro celou řadu ubývajících druhů.

Proti další ztrátě biologické rozmanitosti bojují různá opatření, včetně agroenvironmentálních programů EU. Navzdory tomu, že se tyto programy jsou již delší dobu využívají, nebyly dosud mnohé z nich adekvátně výzkumně vyhodnoceny a nebylo tak možné určit jejich skutečný přínos pro biologickou rozmanitost.

Biopásy, ať již nektarodárné, pro podporu opylovačů, nebo krmné, patří mezi opatření ke zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny. Krmné biopásy mají především sloužit jako zásobárny potravy a úkryt pro ptáky a některé druhy savců zejména v průběhu zimního období. Jelikož dosud důkazy o účinnosti krmných biopásů na různé skupiny živočichů během zimy chyběly, rozhodla se skupina vědců z České republiky a Polska ověřit jejich vliv na výskyt typických druhů zemědělské krajiny právě v tomto období.

„V naší studii zkoumáme přínos krmných, na semena bohatých biopásů na několik taxonů a druhů typických pro zemědělskou krajinu, jako jsou ptáci, zajíci, srnčí zvěř a drobní savci v průběhu zimy, která je kritická pro přežívání mnoha druhů z důvodu nedostatku potravních zdrojů. Právě špatné přežívání zimního období je často uváděno jako jeden z důvodů poklesu počtů některých druhů zemědělské krajiny,“ vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.


Dokázáno: pestřejší život v biopásech

Vědci během tří let zmapovali 152 transektů (76 biopásů a 76 kontrolních oblastí) napříč různými typy zemědělských krajin v Česku.Ze získaných výsledků jasně vyplývá, že druhová bohatost i početnost polních ptáků (včetně ubývajících druhů), zajíců i drobných savců byla výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině. Jedinou výjimkou byla srnčí zvěř, u které se efekt biopásů neprojevil. I když se nejvíce ptáků vyskytovalo v biopásech kolem křovinatých koridorů, největší rozdíly v početnosti a druhové diverzitě mezi biopásy a kontrolními transekty byly nalezeny u biopásů uprostřed polních bloků. Tato skutečnost platila i pro zajíce a drobné savce, kteří byli početnější také v biopásech uprostřed polí. Detailní analýzy ale ukázaly, že jednotlivé druhy ptáků dávají přednost biopásům s různým krajinným kontextem.

„V projektu jsme se také zaměřili na vliv rozmístění biopásů, například zda se nacházejí kolem lesů, křovinatých koridorů či uprostřed polí, a rovněž jak jsou využívané v průběhu celé zimy. Právě taková znalost totiž může pomoci vhodnému nastavení tohoto agro-environmentálního opatření, a tak i efektivnější podpoře cílových druhů,“ dodává Martin Šálek.


Levné opatření v jakékoli velikosti

Důležité bylo také zjištění, že se výrazně snížila početnost a diverzita ptáků v biopásech (ale ne v okolní krajině) v druhé polovině zimy, což znamená, že v důsledku vyčerpání zásob biopásy přestávají plnit svoji pozitivní funkci. Výsledky též naznačují, že záleží na jejich velikosti. Při porovnání několika velkých biopásů s větším počtem menších o stejné rozloze se ukázalo, že pro mnoho druhů ptáků a savců mohou být důležité i malé biopásy. Početnost ptáků a savců je sice obecně vyšší v těch větších, nicméně ani menší nejsou bez významu a někdy mohou být užitečnější než ty větší.

„Naše studie přináší první rozsáhlé a ucelené ověření účinnosti různých typů biopásů na biodiverzitu polní krajiny. Výsledky dokládají, že mohou představovat relativně levné a jednoduché opatření pro podporu mnoha druhů ptáků, zajíců a drobných savců a jejich správné nastavení nám může ušetřit opravdu velké množství peněz, ale i efektivnější ochranu ubývajících druhů,“ říká Martin Šálek. „Například právě velikost biopásů je dobrým příkladem, jak je důležité zjistit, která velikost a jaké umístění je optimální.“

Navzdory tomu, že lze biopásy relativně snadno založit nebo odstranit orbou, zemědělci je stále zavádějí jen zřídka. Například v České republice se využívají pouze na 0,09 % polních bloků a v každém pokrývají jen malý zlomek (do několika procent) orné plochy. Navíc se využívají pouze lokálně, zejména na okrajových zemědělských stanovištích ve vyšších nadmořských výškách.

„Do budoucna je důležité se zaměřit na vhodný výběr semen k výsevu těchto biopásů, aby se zvýšila nabídka semen i v průběhu druhé poloviny zimy. Rovněž doporučujeme zakládat biopásy v nížinných oblastech, kde se převážně nacházejí velké lány bez dalších krajinných prvků, jako jsou remízky, aleje, travnaté meze či křovinaté koridory,“ uzavírá Martin Šálek.


Multifunkční biopásy ve prospěch zemědělců

„Biopásy nejsou jen opatřením na podporu druhové diverzity, ale mají rovněž i protierozní funkci, snižují prašnost a také škody zvěře v lesích i na hlavní plodině. Proto vítáme, že Ministerstvo zemědělství (MZe) chce motivovat zemědělce, aby v novém období společné zemědělské politiky (SZP) od roku 2023 využívali biopásy až na zhruba 3x větší výměře, než tomu bylo doposud. MZe tak jasně deklaruje svůj zájem na zdravější a pestřejší zemědělské krajině. Je žádoucí, aby se skutečně podařilo udržet nebo i navýšit tuto míru ambice,“ zhodnotil aktuální stav diskuse nad budoucí podobou SZP zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Práce byla publikována v Agriculture Ecosystems & Environment, studie mohla proběhnout i díky Strategii AV21 v rámci programu Záchrana a obnova krajiny.

Kontakt:
Martin Šálek
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Česká společnost ornitologická
E-mail: martin.sali@post.cz

Odkaz na studii:
DOI: https://doi.org/10.1016/j.agee.2021.107844
https://authors.elsevier.com/c/1eJq3_3qJ8H1-4

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MJ

Marcela Jezberová

18.1.2022 15:30
Pro zemědělce je určitě dobrá informace, že toto opatření má smysl a plní to, co se od něj očekává. Jen tvrzení o tom, že je biopásy jsou levné opatření, není tak úplně pravda. Na založení biopásu můžete použít jen osivo certifikované nebo kontrolované a to není za hubičku. Dotační biopás nemůžete založit ze smetků ze skladu. Náklady budou podobné, jako na založení plodiny (kromě případného předseťového hnojení) + zaplatíte osivo. Podle starého návrhu Strategického plánu měla sazba zůstat v podstatě stejná, jako nyní. Zemědělci si budou rozmýšlet, jestli při zvýšení povinného set-a-side (půda do klidu) ze současných 5% na nových 7% nebo možná podle plánů vlády až 10% pro ně bude únosné se vzdát příjmů z další výměry půdy, aby nakrmili ptactvo nebeské.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist