Tiskové zprávy
Svaz marginálních oblastí: Bioplynové stanice pobírají nejvyšší dotace na hektar
15. listopadu 2011 | Svaz marginálních oblastí
Ministerstvo zemědělství 10. listopadu 2011 znovu spustilo kontroverzní investiční podporu bioplynových stanic a tím rozhodlo o zvýšení dotací pro bioplynové stanice (BPS) již na 61.614 Kč/ha. Tato výše dotací nemá nejen v českém v zemědělství obdoby. Průměrné dotace v zemědělství činí jen 10 tisíc korun na hektar a i na ty přírodně nejcennější plochy, které obhospodařují ekologičtí zemědělci, je vypláceno jen zhruba 13 tis. Kč/ha.
Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že prostřednictvím tzv. zemědělských bioplynových stanic si dotujeme poškozování životního prostředí. Hlavním „palivem“ je přes veškeré proklamace kukuřice, jejíž pěstování má významné erozní dopady, znečišťuje podzemní vody dusičnany, znamená vysoké vstupy pesticidů apod. Rizikový je i výstup z BPS, tzv. digestát. Dle prof. Ing. Ladislava Koláře, DrSc. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích „není digestát hnojivem organickým, protože proces anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík rostlinám nepřístupný. Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může se tento dusík mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví.“
Negativní externality, kterými nás zatěžují provozovatelé BPS, nejsou jediným výstupem. Dále stojí za zmínku snižování zaměstnanosti na venkově, protože pro obsluhu BPS je zapotřebí jeden přepočtený pracovník a dle normované spotřeby lidské práce na 1 ha kukuřičné siláže ve výši 9,7 hodin na hektar je potřeba na obhospodaření 200 ha této plodiny také jen jeden člověk. Jedná se tak o dvě pracovní místa při roční podpoře ve výši 6,161 mil. Kč na jednoho pracovníka! Přitom právě lobbisté za BPS osočují ostatní zemědělce z toho, že nezaměstnávají dostatečný počet lidí.
Modelová bioplynová stanice o výkonu 500 kWh, která potřebuje kukuřičnou siláž z uvedených 200 ha, dostává z kapes spotřebitelů roční dotaci elektrické energie ve výši 10,4 mil. Kč. Ta je poskytována přes výkupní cenu, která je ze standardních 1,345 Kč/kWh navýšena u bioplynových stanic na 4,12 Kč/kWh. Dále je každý hektar kukuřice ročně dotován přímou platbou 4.686,50 Kč/ha. A na výstavbu uvedené BPS přispěje Ministerstvo zemědělství dalšími 14,7 mil. Kč. Pokud rozpočítáme investiční dotaci na 15 let, činí každoroční dotace u BPS 61.614 korun na hektar.
Provozovatelé BPS se rádi dopouštějí „neznalosti“ tím, že uměle navyšují cenu porovnávané běžné el. energie až na úroveň ceny placené spotřebitelem. Přitom je nutné výkupní cenu el. energie z BPS porovnávat s cenou tzv. silové el. energie bez distribučních a přenosových poplatků, tj. cena v místě připojení elektrárny do sítě. Tato cena je určována na burze a odpovídá výši 1,345 Kč/kWh za období 01-10/2011.
Svaz marginálních oblastí není obecně proti podpoře obnovitelných zdrojů energie. Tato podpora však musí mít smysl. U bioplynových stanic to znamená zrušit všechny podpory ze strany Ministerstva zemědělství včetně pěstování kukuřice, protože představují obdobu podpory fotovoltaických elektráren budovaných na zemědělské půdě, které obyvatelům přinesly především dražší elektřinu a narušenou krajinu. Podpora u BPS připadá v úvahu jen u těch, které zpracovávají komunální odpady. Podpora takových BPS bude obhajitelná i před veřejností, protože daňový poplatník bude vědět, že dotace a navýšená cena elektřiny (příspěvek na obnovitelné zdroje) nekončí v zisku producentů hnojiv a kukuřičných osiv, ale vrátí se z druhé strany v podobě kvalitní vody, půdy a dalších veřejných statků.
V neposlední řadě je potřeba uvést, že v západní Evropě investiční dotace pro bioplynové stanice poskytovány prakticky nejsou, a přesto se tam BPS staví.
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Kontakt:
Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225
Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz
Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že prostřednictvím tzv. zemědělských bioplynových stanic si dotujeme poškozování životního prostředí. Hlavním „palivem“ je přes veškeré proklamace kukuřice, jejíž pěstování má významné erozní dopady, znečišťuje podzemní vody dusičnany, znamená vysoké vstupy pesticidů apod. Rizikový je i výstup z BPS, tzv. digestát. Dle prof. Ing. Ladislava Koláře, DrSc. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích „není digestát hnojivem organickým, protože proces anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík rostlinám nepřístupný. Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může se tento dusík mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví.“
Negativní externality, kterými nás zatěžují provozovatelé BPS, nejsou jediným výstupem. Dále stojí za zmínku snižování zaměstnanosti na venkově, protože pro obsluhu BPS je zapotřebí jeden přepočtený pracovník a dle normované spotřeby lidské práce na 1 ha kukuřičné siláže ve výši 9,7 hodin na hektar je potřeba na obhospodaření 200 ha této plodiny také jen jeden člověk. Jedná se tak o dvě pracovní místa při roční podpoře ve výši 6,161 mil. Kč na jednoho pracovníka! Přitom právě lobbisté za BPS osočují ostatní zemědělce z toho, že nezaměstnávají dostatečný počet lidí.
Modelová bioplynová stanice o výkonu 500 kWh, která potřebuje kukuřičnou siláž z uvedených 200 ha, dostává z kapes spotřebitelů roční dotaci elektrické energie ve výši 10,4 mil. Kč. Ta je poskytována přes výkupní cenu, která je ze standardních 1,345 Kč/kWh navýšena u bioplynových stanic na 4,12 Kč/kWh. Dále je každý hektar kukuřice ročně dotován přímou platbou 4.686,50 Kč/ha. A na výstavbu uvedené BPS přispěje Ministerstvo zemědělství dalšími 14,7 mil. Kč. Pokud rozpočítáme investiční dotaci na 15 let, činí každoroční dotace u BPS 61.614 korun na hektar.
Provozovatelé BPS se rádi dopouštějí „neznalosti“ tím, že uměle navyšují cenu porovnávané běžné el. energie až na úroveň ceny placené spotřebitelem. Přitom je nutné výkupní cenu el. energie z BPS porovnávat s cenou tzv. silové el. energie bez distribučních a přenosových poplatků, tj. cena v místě připojení elektrárny do sítě. Tato cena je určována na burze a odpovídá výši 1,345 Kč/kWh za období 01-10/2011.
Svaz marginálních oblastí není obecně proti podpoře obnovitelných zdrojů energie. Tato podpora však musí mít smysl. U bioplynových stanic to znamená zrušit všechny podpory ze strany Ministerstva zemědělství včetně pěstování kukuřice, protože představují obdobu podpory fotovoltaických elektráren budovaných na zemědělské půdě, které obyvatelům přinesly především dražší elektřinu a narušenou krajinu. Podpora u BPS připadá v úvahu jen u těch, které zpracovávají komunální odpady. Podpora takových BPS bude obhajitelná i před veřejností, protože daňový poplatník bude vědět, že dotace a navýšená cena elektřiny (příspěvek na obnovitelné zdroje) nekončí v zisku producentů hnojiv a kukuřičných osiv, ale vrátí se z druhé strany v podobě kvalitní vody, půdy a dalších veřejných statků.
V neposlední řadě je potřeba uvést, že v západní Evropě investiční dotace pro bioplynové stanice poskytovány prakticky nejsou, a přesto se tam BPS staví.
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí ČR zabývající se převážně živočišnou výrobou. Členy SMO či jeho členských organizací je více než 950 zemědělských farem.
Kontakt:
Svaz marginálních oblastí, Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav, tel: 737 284 225
Internet: www.lfa.cz, email: lfa@lfa.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
