Tiskové zprávy
EPS - program GARDE: BMW a Mitsubishi zažalovány kvůli reklamním informacím o emisích CO2
Program GARDE Ekologického právního servisu podal žalobu ve věci ochrany spotřebitele proti reklamám na automobily BMW a Mitsubishi [1], která směřuje proti způsobu uvádění informací o spotřebě paliva a emisích CO2. Ty mají být podle platné právní úpravy uváděny zřetelně a ne méně výrazně než hlavní část reklamy. [2]
Program GARDE Ekologického právního servisu podal žalobu ve věci ochrany spotřebitele proti reklamám na automobily BMW a Mitsubishi [1], která směřuje proti způsobu uvádění informací o spotřebě paliva a emisích CO2. Ty mají být podle platné právní úpravy uváděny zřetelně a ne méně výrazně než hlavní část reklamy. [2] V drtivé většině reklam jsou informace o emisích CO2 a spotřebě paliva uvedeny miniaturním písmem, nebo nejsou uvedeny vůbec. Otázku, zda tímto způsobem může být splněna povinnost výrobců a dovozců automobilů zřetelně uvádět zmíněné údaje, předali právníci programu GARDE k rozhodnutí Obvodním soudům pro Prahu 4 a Prahu 5. Tato povinnost platí již od vstupu České republiky do Evropské unie, tedy od 1. května 2004. Jedná se přitom o systematický problém. Obdobně jako BMW a Mitsubishi přistupuje k reklamě většina ostatních značek.
Podle názoru právníků programu GARDE je tím mařen smysl zákona. Právník Filip Gregor konstatuje: „Právní úprava výslovně uvádí, že je součástí strategie EU ke snižování emisí skleníkových plynů. Zákon je založen na předpokladu, že pokud budou spotřebitelé upřednostňovat úspornější automobily, budou výrobci podněcováni ke snižování jejich spotřeby. Je otázkou, zda to je to, co si výrobci automobilů přejí." Jak BMW, tak Mitsubishi se přitom hlásí ke konceptu společenské odpovědnosti korporací (Corporate Social Responsibility), v rámci které veřejně deklarovaly svůj závazek minimalizovat své dopady na životní prostředí a předcházet globálnímu oteplování, a především striktně dodržovat zákony chránící životní prostředí.
Na dodržování povinnosti zřetelně uvádět údaje o emisích a spotřebě má podle zákona dohlížet Česká obchodní inspekce. Ta se však nejenže za celých 5 let touto otázkou sama aktivně nezabývala, v reakci na podněty občanů pak svou kompetenci dokonce odmítla. Stížnosti směřovaly i k Ministerstvu dopravy a Radě pro reklamu. Ty však neshledaly na tomto způsobu plnění zákonů nic špatného.[3] Právě tento chaos ve státní správě vedl právníky programu GARDE k tomu, aby přistoupili k podání žaloby ve veřejném zájmu ve věci ochrany spotřebitele. Právník Filip Gregor k tomu uvádí: „Je smutné, že úředníci často nechápou státní službu jako hájení práva a veřejných zájmů. V důsledku toho pak vzniká právní vakuum, ve kterém si velké firmy mohou stanovovat vlastní pravidla hry, která prospívají jenom jim samotným."
K žalobě byly vybrány reklamy na značky BMW a Mitsubishi, protože první z nich reprezentuje nejtypičtější přístup spočívající v uvádění informací malým písmem stranou od jádra reklamy, zatímco druhá využívá speciálních technik k zlehčování a upozadění informace o spotřebě a emisích CO2 jako například vertikálního směřování textu. Tyto praktiky využívají toho, že zákon byl napsán vágním způsobem. Podle názoru právníků GARDE by bylo přitom správným řešením definovat parametry uvádění těchto informací nikoliv relativně, ale naopak přesně, obdobně jako v případě tabákových výrobků.
Poznámky:
[1] Žaloba směřuje proti autorizovaným dovozcům značek Mitsubishi a BMW, společnostem M-MOTORS CZ, s.r.o., resp. BMW Vertriebs GmbH, kteří jsou ze zákona povinni zajistit splnění povinnosti uvádění údajů o emisích CO2 a spotřebě pohonných hmot ve vztahu ke všem druhům oficiálních propagačních materiálů.
[2] viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/EC o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů a § 24 odst. 2 písm. n) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,
Zatímco Směrnice požaduje, aby informace o emisích CO2 a spotřebě byly uvedeny čitelně a ne méně výrazně, než hlavní část informací v reklamě, český zákonodárce tento požadavek transponoval do zákona č. 56/2001 Sb. [sic!] jednoduše slovem „zřetelně". Tedy místo toho, aby požadavek Směrnice upřesnil, tak jej rozmělnil. České právo je přitom nutno vykládat podle znění Směrnice, tzv. eurokonformně.
[3] Názorem Ministerstva dopravy je, že zákon 56/2001 Sb. nebyl porušen, protože reklama v časopise není „propagačním materiálem, ale pouze informativním doplňkovým materiálem", což je ovšem ve výslovném rozporu se zněním právní úpravy. Rada pro reklamu ve stížnosti proti reklamě Mitsubishi uvažovala přesně naopak - nezpochybnila to, že reklama v časopise je propagačním materiálem, avšak konstatovala, že informace jsou v ní uvedeny zřetelně. Místo zdůvodnění však rozhodnutí Rady pro reklamu obsahuje toto stanovisko: „Arbitrážní komise chce však zároveň [společnost M Motors - dovozce vozů Mitsubishi] upozornit na skutečnost, že počet stížností na miniaturizaci či neadekvátní umístění informací o spotřebě a emisích se zvyšuje. Bude proto v zájmu zadavatelů vnímat toto upozornění i jako doporučení pro přípravu dalších kampaní."
Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik, a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevznikla. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby se firmy staly odpovědnými za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených zástupců a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když si za zády veřejnosti něco tiše domluví.
Kontakty:
Filip Gregor, mobil: 775 154 083
Program GARDE
A: Ekologický právní servis, Dvořákova 13, 602 00 Brno
T: 545 575 229
F: 542 213 373
E: garde@eps.cz
W: www.responsibility.cz, www.eps.cz
Program GARDE Ekologického právního servisu podal žalobu ve věci ochrany spotřebitele proti reklamám na automobily BMW a Mitsubishi [1], která směřuje proti způsobu uvádění informací o spotřebě paliva a emisích CO2. Ty mají být podle platné právní úpravy uváděny zřetelně a ne méně výrazně než hlavní část reklamy. [2] V drtivé většině reklam jsou informace o emisích CO2 a spotřebě paliva uvedeny miniaturním písmem, nebo nejsou uvedeny vůbec. Otázku, zda tímto způsobem může být splněna povinnost výrobců a dovozců automobilů zřetelně uvádět zmíněné údaje, předali právníci programu GARDE k rozhodnutí Obvodním soudům pro Prahu 4 a Prahu 5. Tato povinnost platí již od vstupu České republiky do Evropské unie, tedy od 1. května 2004. Jedná se přitom o systematický problém. Obdobně jako BMW a Mitsubishi přistupuje k reklamě většina ostatních značek.
Podle názoru právníků programu GARDE je tím mařen smysl zákona. Právník Filip Gregor konstatuje: „Právní úprava výslovně uvádí, že je součástí strategie EU ke snižování emisí skleníkových plynů. Zákon je založen na předpokladu, že pokud budou spotřebitelé upřednostňovat úspornější automobily, budou výrobci podněcováni ke snižování jejich spotřeby. Je otázkou, zda to je to, co si výrobci automobilů přejí." Jak BMW, tak Mitsubishi se přitom hlásí ke konceptu společenské odpovědnosti korporací (Corporate Social Responsibility), v rámci které veřejně deklarovaly svůj závazek minimalizovat své dopady na životní prostředí a předcházet globálnímu oteplování, a především striktně dodržovat zákony chránící životní prostředí.
Na dodržování povinnosti zřetelně uvádět údaje o emisích a spotřebě má podle zákona dohlížet Česká obchodní inspekce. Ta se však nejenže za celých 5 let touto otázkou sama aktivně nezabývala, v reakci na podněty občanů pak svou kompetenci dokonce odmítla. Stížnosti směřovaly i k Ministerstvu dopravy a Radě pro reklamu. Ty však neshledaly na tomto způsobu plnění zákonů nic špatného.[3] Právě tento chaos ve státní správě vedl právníky programu GARDE k tomu, aby přistoupili k podání žaloby ve veřejném zájmu ve věci ochrany spotřebitele. Právník Filip Gregor k tomu uvádí: „Je smutné, že úředníci často nechápou státní službu jako hájení práva a veřejných zájmů. V důsledku toho pak vzniká právní vakuum, ve kterém si velké firmy mohou stanovovat vlastní pravidla hry, která prospívají jenom jim samotným."
K žalobě byly vybrány reklamy na značky BMW a Mitsubishi, protože první z nich reprezentuje nejtypičtější přístup spočívající v uvádění informací malým písmem stranou od jádra reklamy, zatímco druhá využívá speciálních technik k zlehčování a upozadění informace o spotřebě a emisích CO2 jako například vertikálního směřování textu. Tyto praktiky využívají toho, že zákon byl napsán vágním způsobem. Podle názoru právníků GARDE by bylo přitom správným řešením definovat parametry uvádění těchto informací nikoliv relativně, ale naopak přesně, obdobně jako v případě tabákových výrobků.
Poznámky:
[1] Žaloba směřuje proti autorizovaným dovozcům značek Mitsubishi a BMW, společnostem M-MOTORS CZ, s.r.o., resp. BMW Vertriebs GmbH, kteří jsou ze zákona povinni zajistit splnění povinnosti uvádění údajů o emisích CO2 a spotřebě pohonných hmot ve vztahu ke všem druhům oficiálních propagačních materiálů.
[2] viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/EC o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů a § 24 odst. 2 písm. n) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,
Zatímco Směrnice požaduje, aby informace o emisích CO2 a spotřebě byly uvedeny čitelně a ne méně výrazně, než hlavní část informací v reklamě, český zákonodárce tento požadavek transponoval do zákona č. 56/2001 Sb. [sic!] jednoduše slovem „zřetelně". Tedy místo toho, aby požadavek Směrnice upřesnil, tak jej rozmělnil. České právo je přitom nutno vykládat podle znění Směrnice, tzv. eurokonformně.
[3] Názorem Ministerstva dopravy je, že zákon 56/2001 Sb. nebyl porušen, protože reklama v časopise není „propagačním materiálem, ale pouze informativním doplňkovým materiálem", což je ovšem ve výslovném rozporu se zněním právní úpravy. Rada pro reklamu ve stížnosti proti reklamě Mitsubishi uvažovala přesně naopak - nezpochybnila to, že reklama v časopise je propagačním materiálem, avšak konstatovala, že informace jsou v ní uvedeny zřetelně. Místo zdůvodnění však rozhodnutí Rady pro reklamu obsahuje toto stanovisko: „Arbitrážní komise chce však zároveň [společnost M Motors - dovozce vozů Mitsubishi] upozornit na skutečnost, že počet stížností na miniaturizaci či neadekvátní umístění informací o spotřebě a emisích se zvyšuje. Bude proto v zájmu zadavatelů vnímat toto upozornění i jako doporučení pro přípravu dalších kampaní."
Souvislosti:
Velké firmy hrají v naší společnosti stále důležitější roli: zaměstnávají velké množství lidí, zásadně se podílí na vytváření národního bohatství. Ekonomiky států – a zvláště pak České republiky – se již proto neopírají o drobné a střední podnikatele jako tomu bylo dříve, ale spoléhají na velké firmy. Není proto divu, že soukromé zájmy velkých firem jsou v rozhodování státu zásadně zohledňovány a politici s nimi udržují někdy až příliš těsné vztahy. Přes toto mimořádně silné mocenské postavení firem ve společnosti, naše právní systémy nereflektují známý fakt, že moc se dá snadno zneužít. Ba právě naopak, podle práva firmy odpovídají za své činy jen omezeně. Tato omezená odpovědnost firem má pochopitelně svůj smysl. Napomáhá rozvoji podnikání, neboť s podnikáním je spojena řada finančních rizik, a pokud by každý podnikatel musel ručit svým majetkem, mnoho odvážných a pro společnost prospěšných aktivit by nikdy nevznikla. Avšak omezená odpovědnost nesmí být zneužívána k ochraně před zodpovědností za činy porušující lidská práva a umožňovat poškozování důležitých veřejných hodnot jakými je např. zdravé životní prostředí a k bezohledné maximalizaci zisku. Proto se zasazujeme o to, aby se firmy staly odpovědnými za neodpovědné chování. Stejně tak chceme, aby byla nastavena transparentní pravidla pro vztahy našich volených zástupců a námi placených úředníků s velkými firmami, abychom nemuseli pouze přihlížet tomu, když si za zády veřejnosti něco tiše domluví.
Kontakty:
Filip Gregor, mobil: 775 154 083
Program GARDE
A: Ekologický právní servis, Dvořákova 13, 602 00 Brno
T: 545 575 229
F: 542 213 373
E: garde@eps.cz
W: www.responsibility.cz, www.eps.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
