Tiskové zprávy
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Borovice pokroucená je dřevinou do nepohody i u nás, ale záleží, odkud pochází
15. listopadu 2017 | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Borovice pokroucená patří k introdukovaným (dovezeným, v České republice nepůvodním) dřevinám, které jsou na pokusných plochách výzkumně testovány, zda se mohou pěstovat i v našich podmínkách. V důsledku klimatických změn již není důvodem pouze zjišťování, zda introdukované dřeviny zvýší produkci lesů, ale zda budou dostatečně odolné v měnících se podmínkách prostředí.
Zvláštní pozornost je nutno zaměřit na ověřování geneticky podmíněné proměnlivosti a získání nových poznatků o možnostech šlechtitelského výběru introdukovaných dřevin. Šlechtitelské programy bývají tradičně orientovány na zvýšení kvality a objemové produkce, mohou však zjišťovat i otázky rezistence dílčích populací, záchrany a zachování cenných ekotypů a méně zastoupených druhů, aktuálně např. ve vztahu ke klimatickým změnám. Genetikou a šlechtěním lesních dřevin se zabývají odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Do jejich hledáčku se dostala mimo jiných i borovice pokroucená (Pinus contorta Douglas ex Loudon), nízký strom nebo větší keř s křivolakým, často pokrouceným kmenem. Pochází ze západu Severní Ameriky, přirozeně se vyskytuje podél pobřeží Pacifiku od jihu Aljašky až po severní Mexiko. Pro lesnické využití je zajímavá zvláště z hlediska odolnosti vůči biotickým a abiotickým činitelům (např. suchu) a dále díky svým výrazným pionýrským vlastnostem, včetně schopnosti obsazovat a kolonizovat plochy narušené lidskou činností, což prokázal výzkum v imisemi poškozených Krušných horách. Je to dáno tím, že pochází z dosud činných vulkanických pohoří.
Vědci z VÚLHM podrobili zkoumání 34 let staré jedince tohoto druhu na provenienční ploše založené v chudých stanovištních podmínkách kyselé doubravy v Arboretu Sofronka v Plzni-Bolevci. To dříve patřilo pod VÚLHM. V roce 1981 zde bylo vyseto celkem 35 vzorků osiva borovice pokroucené různých proveniencí. Z vypěstovaného materiálu založil VÚLHM sérii celkem tří provenienčních výsadeb. Výzkumná plocha v areálu Arboreta Sofronka a plocha Třeboň-Mláka byly založeny na suchých, písčitých půdách, plocha Klášterec-Kovářská pak na horské lokalitě postižené imisemi. Záměrnou strategií Arboreta (pineta) Sofronka je ponechávat vysazené borovice přirozenému vývoji.
Při měření v Arboretu Sofronka výzkumníci zjišťovali u 1 907 stromů jak kvantitativní (výška, výčetní tloušťka), tak kvalitativní znaky (zdravotní stav, tvárnost kmene, rozdvojení kmene, relativní tloušťka větví, charakter borky, čili kůry). Součástí hodnocení zdravotního stavu byl orientační průzkum výskytu poškození hmyzími škůdci a původci houbových chorob.
Největší výšky zjistili řešitelé u subspecie (poddruhu) P. c. subsp. contorta, nejmenší u subspecie P. c. subsp. murrayana. U poddruhu P. c. subsp. latifolia s největším areálem se zdá, že dosahovaná výška proveniencí klesá podle gradientu lokalit jejich původu od blízkosti oceánu směrem do vnitrozemí. Rychlým růstem se vyznačují provenience z pobřeží Washingtonu, Oregonu a Kalifornie, pomalým naopak z Yukonu, vnitrozemí středu Britské Kolumbie, z Alberty, Saskatchewanu, severního vnitrozemí USA a z Kaskád Washingtonu a Oregonu.
Zhoršený zdravotní stav části borovic je způsoben především abiotickými faktory (synergie nepříznivého působení stresu ze sucha, intenzivní proudění vzduchu), a to buď v kombinaci s vnitrodruhovou kompeticí, nebo obecně díky neschopnosti vysokohorských proveniencí přizpůsobit se odlišným klimatickým podmínkám nižších poloh. Významnější vliv biotických činitelů prokázán nebyl. S ohledem na zjištěná fakta se zdá být v domácích podmínkách pro chudá stanoviště nižších poloh vhodná pobřežní subspecie borovice pokroucené P. c. subsp. contorta.
Podrobnosti o výzkumu borovice pokroucené v Arboretu Sofronka jsou uveřejněny v článku v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu. Článek je volně ke stažení zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/497.pdf
Na výzkumu se podíleli: Ing. et Ing. Petr Novotný, Ph.D., Ing. Martin Fulín, Ph.D., Ing. Bc. Jaroslav Dostál, Ing. Jiří Čáp, Ing. Josef Frýdl, CSc., Ing. Jan Liška, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady 136, 252 02 Jíloviště, pnovotny@vulhm.cz, Ing. Jan Kaňák, Ph.D., Správa veřejného statku města Plzně, Arboretum Sofronka, Plaská 877, 323 00 Plzeň
Zvláštní pozornost je nutno zaměřit na ověřování geneticky podmíněné proměnlivosti a získání nových poznatků o možnostech šlechtitelského výběru introdukovaných dřevin. Šlechtitelské programy bývají tradičně orientovány na zvýšení kvality a objemové produkce, mohou však zjišťovat i otázky rezistence dílčích populací, záchrany a zachování cenných ekotypů a méně zastoupených druhů, aktuálně např. ve vztahu ke klimatickým změnám. Genetikou a šlechtěním lesních dřevin se zabývají odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Do jejich hledáčku se dostala mimo jiných i borovice pokroucená (Pinus contorta Douglas ex Loudon), nízký strom nebo větší keř s křivolakým, často pokrouceným kmenem. Pochází ze západu Severní Ameriky, přirozeně se vyskytuje podél pobřeží Pacifiku od jihu Aljašky až po severní Mexiko. Pro lesnické využití je zajímavá zvláště z hlediska odolnosti vůči biotickým a abiotickým činitelům (např. suchu) a dále díky svým výrazným pionýrským vlastnostem, včetně schopnosti obsazovat a kolonizovat plochy narušené lidskou činností, což prokázal výzkum v imisemi poškozených Krušných horách. Je to dáno tím, že pochází z dosud činných vulkanických pohoří.
Vědci z VÚLHM podrobili zkoumání 34 let staré jedince tohoto druhu na provenienční ploše založené v chudých stanovištních podmínkách kyselé doubravy v Arboretu Sofronka v Plzni-Bolevci. To dříve patřilo pod VÚLHM. V roce 1981 zde bylo vyseto celkem 35 vzorků osiva borovice pokroucené různých proveniencí. Z vypěstovaného materiálu založil VÚLHM sérii celkem tří provenienčních výsadeb. Výzkumná plocha v areálu Arboreta Sofronka a plocha Třeboň-Mláka byly založeny na suchých, písčitých půdách, plocha Klášterec-Kovářská pak na horské lokalitě postižené imisemi. Záměrnou strategií Arboreta (pineta) Sofronka je ponechávat vysazené borovice přirozenému vývoji.
Při měření v Arboretu Sofronka výzkumníci zjišťovali u 1 907 stromů jak kvantitativní (výška, výčetní tloušťka), tak kvalitativní znaky (zdravotní stav, tvárnost kmene, rozdvojení kmene, relativní tloušťka větví, charakter borky, čili kůry). Součástí hodnocení zdravotního stavu byl orientační průzkum výskytu poškození hmyzími škůdci a původci houbových chorob.
Největší výšky zjistili řešitelé u subspecie (poddruhu) P. c. subsp. contorta, nejmenší u subspecie P. c. subsp. murrayana. U poddruhu P. c. subsp. latifolia s největším areálem se zdá, že dosahovaná výška proveniencí klesá podle gradientu lokalit jejich původu od blízkosti oceánu směrem do vnitrozemí. Rychlým růstem se vyznačují provenience z pobřeží Washingtonu, Oregonu a Kalifornie, pomalým naopak z Yukonu, vnitrozemí středu Britské Kolumbie, z Alberty, Saskatchewanu, severního vnitrozemí USA a z Kaskád Washingtonu a Oregonu.
Zhoršený zdravotní stav části borovic je způsoben především abiotickými faktory (synergie nepříznivého působení stresu ze sucha, intenzivní proudění vzduchu), a to buď v kombinaci s vnitrodruhovou kompeticí, nebo obecně díky neschopnosti vysokohorských proveniencí přizpůsobit se odlišným klimatickým podmínkám nižších poloh. Významnější vliv biotických činitelů prokázán nebyl. S ohledem na zjištěná fakta se zdá být v domácích podmínkách pro chudá stanoviště nižších poloh vhodná pobřežní subspecie borovice pokroucené P. c. subsp. contorta.
Podrobnosti o výzkumu borovice pokroucené v Arboretu Sofronka jsou uveřejněny v článku v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu. Článek je volně ke stažení zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/497.pdf
Na výzkumu se podíleli: Ing. et Ing. Petr Novotný, Ph.D., Ing. Martin Fulín, Ph.D., Ing. Bc. Jaroslav Dostál, Ing. Jiří Čáp, Ing. Josef Frýdl, CSc., Ing. Jan Liška, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady 136, 252 02 Jíloviště, pnovotny@vulhm.cz, Ing. Jan Kaňák, Ph.D., Správa veřejného statku města Plzně, Arboretum Sofronka, Plaská 877, 323 00 Plzeň
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
