Tiskové zprávy
Agentura J.L.M.: Brazílie stopla obří energetický projekt
6. září 2016 | Agentura J.L.M.
Brazilská vláda zrušila plánovanou výstavbu rozsáhlého vodního díla São Luiz do Tapajós v oblasti Amazonie. Jeho součástí měla být druhá největší hydroelektrárna s celkovým instalovaným výkonem 8 040 megawattů - hned po komplexu Belo Monte. Rozhodnutí padlo přes silný odpor energetického koncernu Eletrobras, který o povolení k výstavbě usiloval od roku 2009.
"Obrovská přehrada na řece Tapajós je úplně zbytečná. Zásobování elektřinou můžeme bez problémů zabezpečit díky větrným a menším vodním elektrárnám," tvrdí ministr životního prostředí José Sarney Filho. Zásobování země energiemi je přitom v Brazílii citlivé téma i proto, že jsou dosud v živé paměti rozsáhlé blackouty z let 1999, kdy zůstalo bez elektřiny téměř sto miliónů lidí a 2012 (57 miliónů). Proti energetickému megaprojetku v hodnotě odpovídající zhruba devíti miliardám eur je také prezident Michel Temer, zkušený pětasedmdesátiletý politik, který se během nedávných letních olympijských her v Rio de Janiero předváděl před světem jako zapálený ochránce životního prostředí. Stavbě São Luiz do Tapajós byla naproti tomu nakloněna levicová prezidentka Dilma Rousseffová, která ale byla řadu měsíců fakticky odstavena od moci, protože čelila ústavní žalobě z porušení "zákona o rozpočtové odpovědnosti". Její sesazení letos v dubnu schválila Poslanecká sněmovna a na konci srpna je potvrdil i brazilský Senát (horní komora parlamentu).
Spotřeba primární energie v Brazílii v období 2005 - 2015 stoupla zhruba o dvě pětiny na 293 milionů tun ropného ekvivalentu. Brazílie je v energetice skoro ze dvou třetin závislá na ropě (47%) a plynu (12,5%). V roce 2006 byly u brazilského pobřeží v tzv. pré-salu objeveny obrovské zásoby těchto dvou surovin, díky čemuž by se země mohla stát jedním z jejich největších producentů na světě. Problém je, že se nacházejí ve velké hloubce (až 7000 metrů), což představuje technologickou, ale i investiční výzvu. Odhaduje se, že investice do těžby z pré-salu mohou do r. 2020 dosáhnout až 400 mld. USD a bude potřeba cca ještě 10 let, než těžba dosáhne požadovaného komerčního měřítka. Vodní energetika se na brazilské výrobě elektřiny podílí 28%, na další obnovitelné zdroje připadá 5,5 procenta. Podíl jádra je nepatrný (kolem tří procent).
Primární spotřeba energie v Brazílii (rok 2015, v přepočtu na ropu, milionů tun)
Ropa 137,3
Vodní zdroje 81,7
Zemní plyn 36,8
Uhlí 17,4
Obnovitelné zdroje (bez vodních) 16,3
Jádro 3,3
Celkem 292,8
Zdroj: BP (Statistical Review, 2016)
http://www.handelsblatt.com/politik/international/regierung-will-oekologische-ader-zeigen-brasilien-gibt-mega-staudammprojekt-auf/13977644.html
https://en.wikipedia.org/wiki/S%C3%A3o_Luiz_do_Tapaj%C3%B3s_Dam
http://www.mzv.cz/saopaulo/cz/obchod_a_ekonomika/brazilie_energetika_mapovani_potencialu.html
"Obrovská přehrada na řece Tapajós je úplně zbytečná. Zásobování elektřinou můžeme bez problémů zabezpečit díky větrným a menším vodním elektrárnám," tvrdí ministr životního prostředí José Sarney Filho. Zásobování země energiemi je přitom v Brazílii citlivé téma i proto, že jsou dosud v živé paměti rozsáhlé blackouty z let 1999, kdy zůstalo bez elektřiny téměř sto miliónů lidí a 2012 (57 miliónů). Proti energetickému megaprojetku v hodnotě odpovídající zhruba devíti miliardám eur je také prezident Michel Temer, zkušený pětasedmdesátiletý politik, který se během nedávných letních olympijských her v Rio de Janiero předváděl před světem jako zapálený ochránce životního prostředí. Stavbě São Luiz do Tapajós byla naproti tomu nakloněna levicová prezidentka Dilma Rousseffová, která ale byla řadu měsíců fakticky odstavena od moci, protože čelila ústavní žalobě z porušení "zákona o rozpočtové odpovědnosti". Její sesazení letos v dubnu schválila Poslanecká sněmovna a na konci srpna je potvrdil i brazilský Senát (horní komora parlamentu).
Spotřeba primární energie v Brazílii v období 2005 - 2015 stoupla zhruba o dvě pětiny na 293 milionů tun ropného ekvivalentu. Brazílie je v energetice skoro ze dvou třetin závislá na ropě (47%) a plynu (12,5%). V roce 2006 byly u brazilského pobřeží v tzv. pré-salu objeveny obrovské zásoby těchto dvou surovin, díky čemuž by se země mohla stát jedním z jejich největších producentů na světě. Problém je, že se nacházejí ve velké hloubce (až 7000 metrů), což představuje technologickou, ale i investiční výzvu. Odhaduje se, že investice do těžby z pré-salu mohou do r. 2020 dosáhnout až 400 mld. USD a bude potřeba cca ještě 10 let, než těžba dosáhne požadovaného komerčního měřítka. Vodní energetika se na brazilské výrobě elektřiny podílí 28%, na další obnovitelné zdroje připadá 5,5 procenta. Podíl jádra je nepatrný (kolem tří procent).
Primární spotřeba energie v Brazílii (rok 2015, v přepočtu na ropu, milionů tun)
Ropa 137,3
Vodní zdroje 81,7
Zemní plyn 36,8
Uhlí 17,4
Obnovitelné zdroje (bez vodních) 16,3
Jádro 3,3
Celkem 292,8
Zdroj: BP (Statistical Review, 2016)
http://www.handelsblatt.com/politik/international/regierung-will-oekologische-ader-zeigen-brasilien-gibt-mega-staudammprojekt-auf/13977644.html
https://en.wikipedia.org/wiki/S%C3%A3o_Luiz_do_Tapaj%C3%B3s_Dam
http://www.mzv.cz/saopaulo/cz/obchod_a_ekonomika/brazilie_energetika_mapovani_potencialu.html
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
