Centrum pro životní prostředí a zdraví: Brno už vyčerpalo celoroční „smogovou“ kvótu - Prach dusí obyvatele Brna déle než je legální

První měřící stanice v Brně už přesáhla počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach (PM10). Brno se tak letos opět zařadilo mezi první města, jejichž obyvatelé už jsou nuceni dýchat prachem nelegálně zamořený vzduch. V tomto ohledu Brno opět předstihuje severočeská města proslulá notoricky špatným stavem ovzduší jako Most nebo Ústí nad Labem. Brno však má dlouhodobé problémy také s překračováním limitů pro znečištění oxidem dusičitým nebo rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Česká republika proto pro Brno požádala Evropskou komisi o výjimky z povinnosti dodržování limitů znečištění, které stanovuje evropská směrnice o ovzduší.

„Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 µg/m3) pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku (1). Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice Brno-Svatoplukova už 8. března překročila limit 36-krát,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (2) a dodal: „Podle modelového hodnocení kvality ovzduší města Brna je doprava zodpovědná až za 90% denních koncentrací prachu. Přitom za nejnebezpečnější jsou považovány jemné až ultrajemné prachové částice, které unikají typicky z výfuků automobilů s dieselovými motory. Tyto velmi malé částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků nebo dokonce pronikat do krevního řečiště. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí.“

Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

Brno však také překračuje roční limit pro znečištění oxidem dusičitým, který činí 40 μg/m3 a který je opakovaně překračován např. na měřících stanicích Brno-Úvoz nebo Brno-střed. „Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech. Spolupodílí se na zvýšení celkové, srdečně-cévní a respirační úmrtnosti. Pro děti znamená vystavení NO2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí,“ uvedl MUDr. Šuta. Česká republika využila ustanovení evropské směrnice, podle kterého může lhůtu pro splnění limitu prodloužit, a Brno tak získalo výjimku, která umožňuje limit pro oxid dusičitý překračovat až do 1. ledna 2015. (3)

Roční limitní hodnota pro benzo-a-pyren činí 1 ng/m3, ale ten v Brně také dlouhodobě překračován. „Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování,“ řekl Šuta.

Poznámky pro editory:

(1) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitů pro prach vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.

(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.

(3) Rozhodnutí Komise ze dne 12. 7. 2012 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 ve čtyřech zónách kvality ovzduší.