Tiskové zprávy
NESEHNUTí: Budou města kvůli vedrům neobyvatelná?
Českou republiku sužují v posledních týdnech extrémní vedra. Zdraví a pobyt lidí ve městě ohrožují nejen vysoké teploty, nízká vlhkost vzduchu, ale i rostoucí obsah ozonu. Inspiraci, jak extrémy zmírnit, nabízí web www.moudramesta.cz.
Klimatické změny zhoršují mikroklima zejména v sídlech. Extrémní horka nebo naopak průtrže ohrožují zdraví lidí a městského ekosystému či způsobují škody na majetku. Podle meteorologa Jaroslava Rožnovského z ČHMÚ[1] se Česká republika musí připravit na prodlužující se období sucha. Podíl srážek zůstane v ročním průměru stejný, pršet však bude spíše nárazově a s větší intenzitou. Hlavním úsilím českých měst by proto mělo být zadržet vodu ve městě co nejdéle a naučit se ji efektivně využívat. Měla by rovněž usilovat o to, aby cílenými zásahy městské mikroklima zlepšovala.
Jak ukazuje web Moudrá města, pro příznivé životní podmínky již řada evropských měst podniká cílené kroky – například se snaží, aby vodní toky byly běžnou součástí měst, nebo usilují o zvětšení ploch a zlepšení stavu zeleně.
Příklady dobré praxe existují i pro zadržování vody ve městě. „Například dánské město Kodaň má koncepci hospodaření s vodou postavenou na principu, kdy je maximum srážkové vody drženo ve městě a nezbavují se jí rychlým odtokem kanály. Česká města jsou bohužel většinou stavěna tak, aby byla voda co nejrychleji odváděna pryč,” říká Barbora Bakošová z NESEHNUTÍ. A pokračuje: „Kodaňský park Enghave pak obsahuje podzemní nádrže, v nichž v případě silných přívalových dešťů zadržují vodu. Ta se následně využívá pro zavlažování rostlin v parku nebo pro splachování v domácnostech.”
„V České republice jsou prvními vlaštovkami v koncepčním přístupu ke srážkovým vodám města jako Hradec Králové nebo Olomouc. Kromě aplikace modrozelené infrastruktury na veřejných prostranstvích mohou ke zlepšení současné situace přispět i jednotlivé budovy, a to buď prostřednictvím vegetačních střešních konstrukcí, nebo využíváním dešťové vody k provozu či závlaze,“ přibližuje dosavadní praxi v Česku Radim Vítek z brněnské firmy JV PROJEKT VH s.r.o.
Tyto a další inspirace posbíralo NESEHNUTÍ v zahraničí a Česku a zveřejnilo je na webovém portále www.moudramesta.cz. „Doufáme, že řada těchto opatření se promítne i do volebních programů politických stran a hnutí před nadcházejícími komunálními volbami,“ říká Radoslava Krylová z NESEHNUTÍ.
Kampaň finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím Státního fondu životního prostředí na základě rozhodnutí č. 01321662.
Kontakty:
Radoslava Krylová, NESEHNUTÍ, radoslava.krylova@nesehnuti.cz, +420 603 451 202
Barbora Bakošová, NESEHNUTÍ, barbora.bakosova@nesehnuti.cz, +420 776 191 519
Radim Vítek, JV PROJEKT VH s.r.o., jvprojektvh@jvprojektvh.cz, +420 545 423 387
Odkazy:
[1] https://www.youtube.com/watch?v=D8koqsKmaCA
Klimatické změny zhoršují mikroklima zejména v sídlech. Extrémní horka nebo naopak průtrže ohrožují zdraví lidí a městského ekosystému či způsobují škody na majetku. Podle meteorologa Jaroslava Rožnovského z ČHMÚ[1] se Česká republika musí připravit na prodlužující se období sucha. Podíl srážek zůstane v ročním průměru stejný, pršet však bude spíše nárazově a s větší intenzitou. Hlavním úsilím českých měst by proto mělo být zadržet vodu ve městě co nejdéle a naučit se ji efektivně využívat. Měla by rovněž usilovat o to, aby cílenými zásahy městské mikroklima zlepšovala.
Jak ukazuje web Moudrá města, pro příznivé životní podmínky již řada evropských měst podniká cílené kroky – například se snaží, aby vodní toky byly běžnou součástí měst, nebo usilují o zvětšení ploch a zlepšení stavu zeleně.
Příklady dobré praxe existují i pro zadržování vody ve městě. „Například dánské město Kodaň má koncepci hospodaření s vodou postavenou na principu, kdy je maximum srážkové vody drženo ve městě a nezbavují se jí rychlým odtokem kanály. Česká města jsou bohužel většinou stavěna tak, aby byla voda co nejrychleji odváděna pryč,” říká Barbora Bakošová z NESEHNUTÍ. A pokračuje: „Kodaňský park Enghave pak obsahuje podzemní nádrže, v nichž v případě silných přívalových dešťů zadržují vodu. Ta se následně využívá pro zavlažování rostlin v parku nebo pro splachování v domácnostech.”
„V České republice jsou prvními vlaštovkami v koncepčním přístupu ke srážkovým vodám města jako Hradec Králové nebo Olomouc. Kromě aplikace modrozelené infrastruktury na veřejných prostranstvích mohou ke zlepšení současné situace přispět i jednotlivé budovy, a to buď prostřednictvím vegetačních střešních konstrukcí, nebo využíváním dešťové vody k provozu či závlaze,“ přibližuje dosavadní praxi v Česku Radim Vítek z brněnské firmy JV PROJEKT VH s.r.o.
Tyto a další inspirace posbíralo NESEHNUTÍ v zahraničí a Česku a zveřejnilo je na webovém portále www.moudramesta.cz. „Doufáme, že řada těchto opatření se promítne i do volebních programů politických stran a hnutí před nadcházejícími komunálními volbami,“ říká Radoslava Krylová z NESEHNUTÍ.
Kampaň finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím Státního fondu životního prostředí na základě rozhodnutí č. 01321662.
Kontakty:
Radoslava Krylová, NESEHNUTÍ, radoslava.krylova@nesehnuti.cz, +420 603 451 202
Barbora Bakošová, NESEHNUTÍ, barbora.bakosova@nesehnuti.cz, +420 776 191 519
Radim Vítek, JV PROJEKT VH s.r.o., jvprojektvh@jvprojektvh.cz, +420 545 423 387
Odkazy:
[1] https://www.youtube.com/watch?v=D8koqsKmaCA
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
