Arnika - Budoucnost bez jedů: „Budoucnost bez jedů“ na Jablonecku

Návštěvníci hudebního festivalu Benátská noc v Malé Skále u Jablonce nad Nisou budou moci 30. července - 1. srpna shlédnout putovní výstavu sdružení Arnika „Budoucnost bez jedů“. Budoucnost bez jedů není jen název výstavy, ale také jedné z kampaní a petic Arniky. Jejím cílem je prosadit zavedení dostatečně přísné chemické politiky v Evropské unii (tzv. REACH), zamezit zbytečným únikům dioxinů (1), polychlorovaných bifenylů (2) a dalších toxických látek do životního prostředí a zajistit svobodný přístup k informacím o toxických látkách.

Cíle petice (viz přílohu) budou moci lidé podpořit svým podpisem přímo ve stanu Arniky. Výstavu o prázdninách shlédnou celkem návštěvníci na sedmi hudebních festivalech (3). Svoji premiéru měla u příležitosti Dne vody v březnu tohoto roku na Ministerstvu životního prostředí. Petici (vznikla 1. července 2004) podepsalo do 22. července přes 700 signatářů. Mezi nimi i významné osobnosti kulturního života hudebníci Petr Váša a Sestry Steinovy.


Naplnění požadavků celostátní petice Arniky Budoucnost bez jedů pomůže řešit zatížení toxickými látkami i v Libereckém kraji. „V Liberci byly z látek, kterým je věnována naše petici i Stockholmská úmluva, opakovaně zjištěny v ovzduší dioxiny a polychlorované bifenyly. Sdružení Arnika pak také v roce 2002 zveřejnilo výsledky měření dioxinů a PCB v pstruhovi z Lužické Nisy a ve vzorku půdy z Liberce. Přestože nešlo o nejvyšší hodnoty zjištěné v České republice, byly to dostatečně vysoké koncentrace,“ přiblížil vztah petice a výstavy Arniky k Libereckému kraji RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů.

„Dioxiny vypouští do životního prostředí také spalovna nebezpečných odpadů SPL Jablonec nad Nisou, která ještě v minulých letech nesplňovala přejatou evropskou normu pro emise těchto látek ze spaloven a dokonce ji mnohonásobně překračovala (v roce 2000 až 70x). Podle měření z konce roku 2003 limit pro dioxiny již s rezervou splňuje. Je ovšem otázka, co se děje s popílky ze spalovny, ve kterých se tyto škodlivé látky kumulují. Spalovna Termizo Liberec je například nabízí jako materiál ke stavbě cyklostezek, což lze označit za hazardování se životním prostředím. Část dioxinů z popílků liberecké spalovny skončila také na skládce komunálních odpadů v Košťálově na Semilsku,“ doplnil Petrlík.

Zbavovat Zemi toxického znečištění pomáhají například mezinárodní úmluvy, které omezují anebo dokonce zakazují použití určitých toxických látek (například Stockholmská úmluva – 4). Na trh jsou však uváděny stále další látky, které jsou pro životní prostředí novou hrozbou. Arnika prostřednictvím výstavy navrhuje jako řešení tohoto problému přijetí dostatečně přísných požadavků na testování chemických látek před jejich uvedením na trh. To by mohla zavést nová chemická politika Evropské unie nazývaná zkratkou REACH.
Poznámky:

(1) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - „Dioxiny v potravinách“)

(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

(3) Itinerář putovní výstavy Budoucnost bez jedů:
2. – 5. 7. 2004 - Rock for people – Český Brod
16. – 18. 7. 2004 – Boskovice
24. 7. 2004 – Drátofest, Náměšť na Hané
30. 7. – 1. 8. 2004 – Benátská noc, Malá Skála (u Jablonce nad Nisou)
14. 8. 2004 – Setkání 2004, Konopiště
20. – 22. 8. 2004 – Trutnov Open Air Music Festival, Trutnov
26. – 28. 8. 2004 – Řev Řevnice, Řevnice

(4) Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost 17. května 2004. Do 20. července ji ratifikovalo již 73 zemí. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Návrh Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy pro Českou republiku lze nalézt na internetových stránkách TOCOENu (http://www.tocoen.cz).

Příloha: Text petice

Poslancům Parlamentu České republiky,
prezidentovi a Vládě České republiky

Petice Budoucnost bez jedů - II

Přestože se v oblasti životního prostředí podařilo v České republice v posledních letech dosáhnout řady úspěchů, znečištění našeho prostředí nebezpečnými látkami - především tzv. perzistentními organickými látkami (POPs) - je i nadále alarmující. K nejnebezpečnějším z nich patří u nás dříve hojně používané polychlorované bifenyly (PCB). Česká republika patří k zemím nejvíce znečištěným PCB. Dodnes je nalezneme ve vysokých koncentracích v mateřském mléce českých žen. Kromě toho se v důsledku rozvoje chemického průmyslu a lidské činnosti obecně v životním prostředí objevují a hromadí nové toxické látky, jejichž dopady na zdraví lidí a na přírodu nejsou dostatečně prověřeny a lze je jenom odhadovat. Navíc jsme často svědky opakujících se chemických havárií spojených s úniky nebezpečných látek. Informovanost veřejnosti o toxických látkách, jejich účincích, výskytu a možné prevenci před nimi je stále nedostatečná.
Zmíněné problémy mohou pomoci vyřešit zejména níže vyjmenované kroky. Žádáme proto, aby:
1) připravovaná nová chemická politika Evropské unie - REACH měla takovou podobu, která zaručí ochranu zdraví lidí a životní prostředí před nežádoucími efekty chemických látek;

2) veřejnosti byly dostupné informace o toxických látkách včetně údajů o jejich obsahu ve výrobcích;

3) při odstraňování dioxinů, PCB a dalších nebezpečných látek nevznikaly stejně nebezpečné toxické látky anebo nové ekologické zátěže;

4) výrobky z polyvinylchloridu (PVC) a polybromovaných difenyléterů (PBDE), jejichž výroba, používání a odstraňování jsou spojeny s výskytem nebezpečných látek, začaly být nahrazovány za jiné bezpečnější alternativy a

5) byla přijata důsledná opatření, která zajistí, aby při nakládání s odpady (například s popílky ze spaloven) nedocházelo k únikům toxických látek (např. dioxinů) do životního prostředí.

Naplnění každého z těchto kroků povede k výraznému snížení zátěže životního prostředí a zdraví lidí toxickými látkami.

Tato petice vznikla v Praze, 1. července 2004

Petiční výbor:

Ing. Milan Havel, Arnika - program Toxické látky a odpady (Doležalova 1022/28, 198 00 Praha 14)
RNDr. Jindřich Petrlík, místopředseda sdružení Arnika (Březinova 21, Praha 8)
Jaroslav Rosa, starosta obce Lampertice
Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc., lékař, INNEf, a.s., HD centrum Mendlovy nadace Brno
(jménem výboru jsou pověřeni jednat M. Havel či J. Petrlík)