Arnika - Budoucnost bez jedů: Budoucnost bez jedů v Litoměřicích

Ve čtvrtek 21. července se uskuteční v Litoměřicích v prostoru Mírového náměstí a okolních ulic petiční akce “Budoucnost bez jedů II”. Dobrovolníci Arniky zde budou od 12,00 do 16,30 oslovovat občany a sbírat podpisy pod jmenovanou petici. S týmem dobrovolníků lze komunikovat prostřednictvím Kamila Repeše (kontakt je uveden v záhlaví tiskové zprávy). V minulém týdnu proběhla podobná akce úspěšně v Liberci.

Petice “Budoucnost bez jedů II”(1) požaduje bezpečnější chemickou politiku Evropské unie, která by lidem zaručila lepší ochranu zdraví lidí a životního prostředí před nežádoucími efekty chemických látek. Jeden z bodů petice přímo požaduje, aby při nakládání s odpady nedocházelo k úniku toxických látek, třeba dioxinů (2), do životního prostředí, jak je tomu například v případě odpadů z provozu ústecké Spolchemie. Petice obecně směřuje k eliminaci vysoce nebezpečných perzistentních organických látek z našeho životního prostředí. “Pokud se podaří dosáhnout jejích cílů pomůže to do budoucna předcházet situacím, jaká nastala po povodních v roce 2002 také v Litoměřicích. Tehdy byly zjištěny vysoké koncentrace polychlorovaných bifenylů (3) a polyaromatických uhlovodíků v zahrádkách na Střeleckém ostrově,” přiblížil význam petice pro Litoměřicko vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů, RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.

V současnosti se pod petici “Budoucnost bez jedů II” podepsalo přes 10 tisíc lidí. Jsou mezi nimi také Ing. Vladislav Raška, starosta Děčína, Ing. Květoslava Vašáková, starostka obce Dolní Habartice, RNDr. Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí, RNDr. Jitka Seitlová, senátorka za Přerov a řada dalších významných osobností.

Poznámky:

(1) Více informací o kampani Budoucnost bez jedů včetně petice najdete na internetových stránkách kampaně: http://bezjedu.arnika.org.

(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”).

(3) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.