Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Čápi černí doplácejí na počasí: mají méně mláďat a mnohá hnízdění jsou neúspěšná

Letošní průběh hnízdění se významně liší od minulých let. Čápi černí začali kvůli chladnému počasí na přelomu března a dubna hnízdit asi o 2-3 týdny později. malá nebo líhnoucí se mláďata byla ve hnízdech právě v období silných dešťů na počátku června. Dlouhodobý průměr vyvedených mláďat na jednom hnízdě je v ČR 3,3, letos dosahuje sotva dvou mladých na hnízdě.

„Velké ztráty způsobila kombinace špatného počasí a obtížné dostupnosti potravy v rozvodněných a zkalených potocích a řekách. mnohá hnízda, kde již byla vylíhnutá mláďata jsou nyní prázdná a tam, kde mláďata přežila je jejich počet mnohem nižší než v normálních letech,“ vysvětluje František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se sledováním čápů černých dlouhodobě zabývá.

V současnosti se u nás odhaduje početnost čápa černého na přibližně 300- 400 hnízdních párů. Každoročně ornitologové sledují hnízdění na přibližně dvě stovky známých hnízd, kontrolují jejich obsazenost a kroužkují mláďata.

Čáp černý obývá rozsáhlé lesní komplexy, kde si buduje hnízda vysoko na stromech. Odtud zaletuje za potravou mláďata do potoků, řek a rybníků ve volné krajině, často i několik kilometrů daleko. Potravou jsou především ryby a další vodní živočichové Žije velmi skrytě a právě při letech za potravou je nejčastěji pozorován a zaznamenán.

Z afrických zimovišť se čáp černý vrací od poloviny března do poloviny dubna a hned po návratu se obnovují loňské hnízdní páry, nebo se tvoří nové.Vzápětí začínají se stavbou či opravou hnízd, v dubnu se pak objevují ve hnízdech vejce a v květnu se po přibližně měsíc trvajícím sezení líhnou mláďata.

Při kontrole hnízd čápů černých se ornitologové věnují také registraci dospělých ptáků s kroužky. Objevují tak zatím neznámé skutečnosti ze života těchto vzácných opeřenců [1].

„Nejstarší u nás nalezený čáp černý pochází z Pošumaví na Strakonicku. Je mu letos 19 let, byl označen kroužkem jako mládě v roce 1994. Hnízdí necelých deset kilometrů od místa narození. V posledních dvou letech tvoří hnízdní pár se samičkou, která pochází z Třemšínských Brd, ale má dlouhý rodokmen – její prarodič/dědeček se vylíhl v pralesovité rezervaci Kohoutov na Křivoklátsku, hnízdil u Volyně v jižních Čechách a jeden z jeho potomků (otec naší zmíněné samičky) se usídlil v jižních Brdech na Příbramsku, kde je sledován již téměř deset let a vrátil se i letos,“ popisuje František Pojer.

Poznámky:
[1] Používání plastových kroužků s unikátním kódem, který je čitelný silným dalekohledem na velkou vzdálenost bez vyrušení čápa, přináší velmi zajímavé výsledky. Ukázalo se, že se čáp může v dospělosti usadit ve hnízdě ve kterém přišel na svět, ale také třeba 400 km daleko v Německu. Zdá se, že do světa se vydávají spíše samičky, zatímco samci se usazují blízko rodného hnízda, většinou několik desítek kilometrů daleko.