Tiskové zprávy
MŽP ČR: Celosvětová konference o ozonové vrstvě bude v listopadu v Praze
Konference signatářských zemí Montrealského protokolu – klíčové mezinárodní smlouvy, která chrání životně důležitou ozonovou vrstvu Země před ničivými freony [1] – proběhne koncem listopadu v Praze [2].
V Montrealském protokolu se v roce 1987 státy světa dohodly, že omezí emise chemických látek, které poškozují ozonovou vrstvu [3]. Bez této vrstvy by nebyla možná většina života na Zemi.
Na programu pražského jednání bude především diskuse o dalším postupu, situace v rozvojových zemích a výjimky pro používání některých freonů, které mnohé státy požadují [4].
Montrealský protokol patří k nejlépe fungujícím mezinárodním ekologickým smlouvám. Výroba a spotřeba nejškodlivějších skupin regulovaných látek byla pro běžné účely v rozvinutých státech včetně České republiky již téměř úplně zakázána nebo radikálně omezena [5]. V rozvojových státech však proces postupuje mnohem pomaleji [6]. Snahou vyspělých států je pomoci třetímu světu tento proces urychlit [7].
„Zákaz freonů je skvělým příkladem úspěšného ekologického opatření. Když vědci zjistili, že tyto látky poškozují životně důležitou ozonovou vrstvu, mezinárodní společenství se během několika let dokázalo dohodnout na zastavení emisí. Protokol také přiměl průmysl k inovacím, takže výrobci rychle nalezli bezpečné alternativy.
Během několika let byl problém z velké části vyřešen. Ukazuje to, jak ekologické zákony mohou úspěšně řešit vážné hrozby a ještě pomoci v modernizaci průmyslu. Na pražské konferenci budeme jednat, jak rozvojovým zemím pomoci, aby se k tomuto úspěchu přidaly“, komentuje zasedání ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Poznámky:
[1] Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý dne 16. září 1987 v Montrealu, je prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy z 22. března 1985. K Montrealskému protokolu dosud přistoupilo 186 států. Česká republika je smluvní stranou této mezinárodní smlouvy od 1. ledna 1993. V současné době se omezení týká 96 látek.
Tyto dvě environmentální smlouvy vytvářejí rámec ochrany ozonové vrstvy. V roce 1985 byla totiž objevena rozsáhlá ozonová díra nad Antarktidou, která dosáhla v září 2000 rekordních 29 mil. km².
[2] V Praze proběhne 22 - 26.listopadu tohoto roku 16. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu, které se koná každý rok na jiném místě.
[3] Jedná se zejména o plně halogenované chlor-fluor deriváty nižších uhlovodíků (látky skupiny CFC, populárně označované jako „tvrdé freony“) a brom-fluor deriváty nižších uhlovodíků (halony). Další skupinou jsou neplně halogenované chlor-fluor deriváty nižších uhlovodíků (látky skupiny HCFC, populárně označované jako „měkké freony“). Freony nalezly široké uplatnění v nejrůznějších oblastech lidské činnosti - zejména v chladírenství, protipožární ochraně, při výrobě pěnových umělých hmot, aplikaci nátěrových hmot, ve zdravotnictví, v kosmetice, ale i při zvláštním laboratorním použití ve vědě a výzkumu. Specifické uplatnění nalezl methylbromid v zemědělství, především v tropických zemích pro desinfekci půdy a různých druhů zboží před jeho dálkovou přepravou.
[4] Některé vyspělé státy – například USA, Španělsko, Itálie, Řecko, Austrálie, Kanada či Japonsko – požadují poměrně vysoké výjimky pro používání methylbromidu v zemědělství i po roce 2005.
Členské státy Evropské unie budou opětovně usilovat o doplnění Montrealského protokolu o harmonogram redukce spotřeby methyl-bromidu v rozvojových státech. Vyloučení methyl-bromidu bylo již dříve stanoveno o 20 % k 1. lednu 2005 ve srovnání s průměrem let 1995-98 a celých 100 % k 1. lednu 2015. EU navrhla změnu článku 5 Montrealského protokolu tak, aby došlo v rozvojových státech k 60 % redukci od roku 2007 a 75 % redukci od roku 2009. Rozvojové státy však tyto průběžné redukce odmítají s odvoláním na neschopnost hospodářsky vyspělých států splnit své závazky ve vyřazování methylbromidu ze spotřeby a výroby.
[5] Před rokem 1987 se látek CFC na světě spotřebovalo okolo 1,1 mil. tun ročně, podstatná část v hospodářsky vyspělých zemích (0,9 mil. tun, z toho v dnešní ČR přes 5.500 tun, tedy 0,5 % světové spotřeby). Téměř celé toto množství přecházelo do ovzduší. Jedná se o látky chemicky velmi stálé, které se v atmosféře hromadí a přetrvávají zde až několik desítek let. Pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, která Zemi chrání před vysoce intenzivním UV-zářením a jeho nepříznivými účinky. V roce 2003 se ozonová díra nad Antarktidou zmenšila na 25 mil. km², ozonová vrstva nad Severním pólem je o 30 % tenčí.
Výroba a spotřeba nejškodlivějších skupin regulovaných látek, tj. látek CFC, halonů a methylbromidu, byla pro běžné účely v hospodářsky vyspělých státech včetně České republiky, již téměř úplně vyloučena nebo radikálně omezena (např. u halonů vyloučena k 1.lednu 1994, u CFC k 1. lednu 1996, u methylbromidu k 1. lednu 2005). Ve výjimečných případech, kdy dosud nejsou k dispozici vhodné náhrady, jejich spotřeba dosud přetrvává na základě udělovaných výjimek. Jedná se především o jejich mimořádná použití ve zdravotnictví při léčbě chronických plicních onemocnění (léčivé přípravky pro léčbu astmatu – zde se celosvětově spotřebuje téměř 7.000 tun CFC), obrany státu, požární ochrany, v oblasti vědy a laboratorního použití. Také pro tyto výjimečné případy se v současné době celosvětově hledají vhodná náhradní řešení. V roce 2001 hospodářsky vyspělé země spotřebovaly pouhých 7.000 tun látek CFC. V případě tzv. „měkkých freonů“ (HCFC) hospodářsky vyspělé státy zmrazily jejich výrobu k 1. lednu 2004 a vyloučí jejich spotřebu k 1. lednu 2030 (členské státy Evropské unie již k 1. lednu 2010).
První zákon na ochranu ozonové vrstvy přijala ČR už v roce 1993, na jeho přípravě se významně podílely ekologické organizace. V roce 1995 jej nahradil zákon nový a od roku 2002 je ochrana ozonové vrstvy začleněna do zákona o ochraně ovzduší. V současné době se na našem území uplatňuje také evropské nařízení o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Země.
[6] Proces vyloučení látek CFC, halonů a především methylbromidu byl zahájen až 1. července 1999 a je naplánován až např. u látek CFC do r. 2010, u methylbromidu do r. 2040. Spotřeba CFC v těchto zemích poklesla z 200 000 tun v r. 1986 na 170 000 tun v r. 2001. Největšími spotřebiteli jsou Brazílie, Čína a Korejská republika.
[7] Z Multilaterálního fondu pro plnění Montrealského protokolu se financují projekty v řadě zemí. Patří mezi ně i některé země východní Evropy (např. Chorvatsko, Makedonie, Srbsko a Černá Hora). V roce 1994 obdržela grant na technickou pomoc při ukončení výroby regulovaných látek a vybudování kapacit pro přepracování freonových chladiv ve výši 2,3 mil. USD i Česká republika. Doposud tento fond zrealizoval investiční a neinvestiční projekty ve výši 1,6 mld. USD.
Odkazy:
United Nations Environment programme – Ozone Secretariat http://www.unep.org/ozone/index.asp
Ke stažení Montrealský protokol a veškerá související rozhodnutí smluvních stran, hlášení technických výborů a další důležité odkazy.
Technology and Economic Assesment Panel
http://www.teap.org
Dokumenty ke stažení, zejména hodnocení alternativních technologií a omezování spotřeby regulovaných látek. Další informace a dokumenty lze rovněž nalézt na adrese: http://www.unep.org/ozone/teap/index.asp
OzonAction Programme / Division of Technology, Industry and Economics
http://www.uneptie.org/ozonaction
V Montrealském protokolu se v roce 1987 státy světa dohodly, že omezí emise chemických látek, které poškozují ozonovou vrstvu [3]. Bez této vrstvy by nebyla možná většina života na Zemi.
Na programu pražského jednání bude především diskuse o dalším postupu, situace v rozvojových zemích a výjimky pro používání některých freonů, které mnohé státy požadují [4].
Montrealský protokol patří k nejlépe fungujícím mezinárodním ekologickým smlouvám. Výroba a spotřeba nejškodlivějších skupin regulovaných látek byla pro běžné účely v rozvinutých státech včetně České republiky již téměř úplně zakázána nebo radikálně omezena [5]. V rozvojových státech však proces postupuje mnohem pomaleji [6]. Snahou vyspělých států je pomoci třetímu světu tento proces urychlit [7].
„Zákaz freonů je skvělým příkladem úspěšného ekologického opatření. Když vědci zjistili, že tyto látky poškozují životně důležitou ozonovou vrstvu, mezinárodní společenství se během několika let dokázalo dohodnout na zastavení emisí. Protokol také přiměl průmysl k inovacím, takže výrobci rychle nalezli bezpečné alternativy.
Během několika let byl problém z velké části vyřešen. Ukazuje to, jak ekologické zákony mohou úspěšně řešit vážné hrozby a ještě pomoci v modernizaci průmyslu. Na pražské konferenci budeme jednat, jak rozvojovým zemím pomoci, aby se k tomuto úspěchu přidaly“, komentuje zasedání ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Poznámky:
[1] Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý dne 16. září 1987 v Montrealu, je prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy z 22. března 1985. K Montrealskému protokolu dosud přistoupilo 186 států. Česká republika je smluvní stranou této mezinárodní smlouvy od 1. ledna 1993. V současné době se omezení týká 96 látek.
Tyto dvě environmentální smlouvy vytvářejí rámec ochrany ozonové vrstvy. V roce 1985 byla totiž objevena rozsáhlá ozonová díra nad Antarktidou, která dosáhla v září 2000 rekordních 29 mil. km².
[2] V Praze proběhne 22 - 26.listopadu tohoto roku 16. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu, které se koná každý rok na jiném místě.
[3] Jedná se zejména o plně halogenované chlor-fluor deriváty nižších uhlovodíků (látky skupiny CFC, populárně označované jako „tvrdé freony“) a brom-fluor deriváty nižších uhlovodíků (halony). Další skupinou jsou neplně halogenované chlor-fluor deriváty nižších uhlovodíků (látky skupiny HCFC, populárně označované jako „měkké freony“). Freony nalezly široké uplatnění v nejrůznějších oblastech lidské činnosti - zejména v chladírenství, protipožární ochraně, při výrobě pěnových umělých hmot, aplikaci nátěrových hmot, ve zdravotnictví, v kosmetice, ale i při zvláštním laboratorním použití ve vědě a výzkumu. Specifické uplatnění nalezl methylbromid v zemědělství, především v tropických zemích pro desinfekci půdy a různých druhů zboží před jeho dálkovou přepravou.
[4] Některé vyspělé státy – například USA, Španělsko, Itálie, Řecko, Austrálie, Kanada či Japonsko – požadují poměrně vysoké výjimky pro používání methylbromidu v zemědělství i po roce 2005.
Členské státy Evropské unie budou opětovně usilovat o doplnění Montrealského protokolu o harmonogram redukce spotřeby methyl-bromidu v rozvojových státech. Vyloučení methyl-bromidu bylo již dříve stanoveno o 20 % k 1. lednu 2005 ve srovnání s průměrem let 1995-98 a celých 100 % k 1. lednu 2015. EU navrhla změnu článku 5 Montrealského protokolu tak, aby došlo v rozvojových státech k 60 % redukci od roku 2007 a 75 % redukci od roku 2009. Rozvojové státy však tyto průběžné redukce odmítají s odvoláním na neschopnost hospodářsky vyspělých států splnit své závazky ve vyřazování methylbromidu ze spotřeby a výroby.
[5] Před rokem 1987 se látek CFC na světě spotřebovalo okolo 1,1 mil. tun ročně, podstatná část v hospodářsky vyspělých zemích (0,9 mil. tun, z toho v dnešní ČR přes 5.500 tun, tedy 0,5 % světové spotřeby). Téměř celé toto množství přecházelo do ovzduší. Jedná se o látky chemicky velmi stálé, které se v atmosféře hromadí a přetrvávají zde až několik desítek let. Pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, která Zemi chrání před vysoce intenzivním UV-zářením a jeho nepříznivými účinky. V roce 2003 se ozonová díra nad Antarktidou zmenšila na 25 mil. km², ozonová vrstva nad Severním pólem je o 30 % tenčí.
Výroba a spotřeba nejškodlivějších skupin regulovaných látek, tj. látek CFC, halonů a methylbromidu, byla pro běžné účely v hospodářsky vyspělých státech včetně České republiky, již téměř úplně vyloučena nebo radikálně omezena (např. u halonů vyloučena k 1.lednu 1994, u CFC k 1. lednu 1996, u methylbromidu k 1. lednu 2005). Ve výjimečných případech, kdy dosud nejsou k dispozici vhodné náhrady, jejich spotřeba dosud přetrvává na základě udělovaných výjimek. Jedná se především o jejich mimořádná použití ve zdravotnictví při léčbě chronických plicních onemocnění (léčivé přípravky pro léčbu astmatu – zde se celosvětově spotřebuje téměř 7.000 tun CFC), obrany státu, požární ochrany, v oblasti vědy a laboratorního použití. Také pro tyto výjimečné případy se v současné době celosvětově hledají vhodná náhradní řešení. V roce 2001 hospodářsky vyspělé země spotřebovaly pouhých 7.000 tun látek CFC. V případě tzv. „měkkých freonů“ (HCFC) hospodářsky vyspělé státy zmrazily jejich výrobu k 1. lednu 2004 a vyloučí jejich spotřebu k 1. lednu 2030 (členské státy Evropské unie již k 1. lednu 2010).
První zákon na ochranu ozonové vrstvy přijala ČR už v roce 1993, na jeho přípravě se významně podílely ekologické organizace. V roce 1995 jej nahradil zákon nový a od roku 2002 je ochrana ozonové vrstvy začleněna do zákona o ochraně ovzduší. V současné době se na našem území uplatňuje také evropské nařízení o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Země.
[6] Proces vyloučení látek CFC, halonů a především methylbromidu byl zahájen až 1. července 1999 a je naplánován až např. u látek CFC do r. 2010, u methylbromidu do r. 2040. Spotřeba CFC v těchto zemích poklesla z 200 000 tun v r. 1986 na 170 000 tun v r. 2001. Největšími spotřebiteli jsou Brazílie, Čína a Korejská republika.
[7] Z Multilaterálního fondu pro plnění Montrealského protokolu se financují projekty v řadě zemí. Patří mezi ně i některé země východní Evropy (např. Chorvatsko, Makedonie, Srbsko a Černá Hora). V roce 1994 obdržela grant na technickou pomoc při ukončení výroby regulovaných látek a vybudování kapacit pro přepracování freonových chladiv ve výši 2,3 mil. USD i Česká republika. Doposud tento fond zrealizoval investiční a neinvestiční projekty ve výši 1,6 mld. USD.
Odkazy:
United Nations Environment programme – Ozone Secretariat http://www.unep.org/ozone/index.asp
Ke stažení Montrealský protokol a veškerá související rozhodnutí smluvních stran, hlášení technických výborů a další důležité odkazy.
Technology and Economic Assesment Panel
http://www.teap.org
Dokumenty ke stažení, zejména hodnocení alternativních technologií a omezování spotřeby regulovaných látek. Další informace a dokumenty lze rovněž nalézt na adrese: http://www.unep.org/ozone/teap/index.asp
OzonAction Programme / Division of Technology, Industry and Economics
http://www.uneptie.org/ozonaction
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
