Tiskové zprávy
Arnika: Česká inspekce životního prostředí je zahlcena, kácení stromů přibývá
Sdružení Arnika nedávno zahájilo projekt Zachraňme stromy, který má zabránit zbytečnému kácení dřevin ve městech. Arnika doporučila občanům, aby se ve sporných případech obraceli na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Za poslední měsíc přišlo na ČIŽP tolik podání, že je úřad nestíhá vyřizovat. Arnika se proto obrátila na Ministerstvo životního prostředí se žádostí o přijetí systémových opatření, která umožní případy nezákonného kácení efektivně přešetřovat. Podle údajů samotné ČIŽP je devět z deseti vydaných povolení v rozporu se zákonem.
„Pražská pobočka ČIŽP nás požádala, abychom občany s jejich stížnostmi směřovali přednostně na magistrát, případě úřady městských částí,“ vysvětluje Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Tím však vzniká začarovaný kruh, protože magistrát a úřady městský částí samy povolení ke kácení stromů vydávají. Ze zkušeností víme, že jejich rozhodnutí bývají často v rozporu se zákonem. Je nezbytné, aby je přešetřoval nezávislý orgán, kterým je pouze ČIŽP.“ Podle Skalského mohou být i další pobočky české inspekce přetíženy podobně jako ta pražská. Arnika se proto obrátila na Ministerstvo životního prostředí a požádala jej o přijetí systémových opatření, která by umožnila případy podezřelého kácení dřevin přezkoumávat.
„Problém lze řešit různými způsoby. Určitě by například pomohlo, kdyby pracovníci městských úřadů byli proškoleni o tom, v jakých konkrétních případech mohou povolení ke kácení vydat. Výrazně by tak ubylo nezákonných rozhodnutí. Další možností je zvýšit počet pracovníků ČIŽP, kteří jednotlivé stížnosti občanů prošetřují. Mnoho hlášení by ubylo také tehdy, kdyby úřady lépe informovaly (například na úředních deskách) veřejnost o tom, které stromy se mají kácet a z jakého důvodu“, naznačil možnosti řešení Martin Skalský z Arniky
Podle Vladimíra Marka z pražské pobočky České inspekce životního prostředí je až devadesát procent rozhodnutí ke kácení stromů vydáno v rozporu se zákonem. Na inspekci se pak obracejí desítky lidí týdně s podněty na přešetření konkrétních případů. Česká inspekce může za nepovolené kácení udělit pokutu až do výše milionu korun, případně nelegální kácení zastavit. Je jedinou nezávislou institucí, která může rozhodnutí obecních či městských úřadů přezkoumávat. Pokud inspekce agendu nezvládá, může docházet ke zbytečnému poškozování životního prostředí.
„V poslední době se na nás obracejí lidé především se stížnostmi na kácení stromořadí v ulicích měst,“ uvádí Martin Skalský. „V Praze šlo například o kácení v Ječné či Ovenecké ulici. Zabývali jsme se také kácením stromořadí v Bystřici pod Hostýnem či vymýcením porostu kolem nového supermarketu Lidl v Plzeni. Dlouhodobými kauzami je snaha neratovické radnice o pokácení lipové aleje v ulici 28. října či koncepce radnice Ostravy-Poruby na plošnou výměnu zeleně ve městě. Ve všech těchto případech měly být káceny zdravé stromy, které by mohly zkrášlovat město a čistit ovzduší ještě desítky let. Není divu, že lidé s jejich kácení nesouhlasí.“ Podle Skalského vede aktivita občanů, kteří na sporné případy kácení upozornění, k záchraně stovek stromů ročně.
„Pražská pobočka ČIŽP nás požádala, abychom občany s jejich stížnostmi směřovali přednostně na magistrát, případě úřady městských částí,“ vysvětluje Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Tím však vzniká začarovaný kruh, protože magistrát a úřady městský částí samy povolení ke kácení stromů vydávají. Ze zkušeností víme, že jejich rozhodnutí bývají často v rozporu se zákonem. Je nezbytné, aby je přešetřoval nezávislý orgán, kterým je pouze ČIŽP.“ Podle Skalského mohou být i další pobočky české inspekce přetíženy podobně jako ta pražská. Arnika se proto obrátila na Ministerstvo životního prostředí a požádala jej o přijetí systémových opatření, která by umožnila případy podezřelého kácení dřevin přezkoumávat.
„Problém lze řešit různými způsoby. Určitě by například pomohlo, kdyby pracovníci městských úřadů byli proškoleni o tom, v jakých konkrétních případech mohou povolení ke kácení vydat. Výrazně by tak ubylo nezákonných rozhodnutí. Další možností je zvýšit počet pracovníků ČIŽP, kteří jednotlivé stížnosti občanů prošetřují. Mnoho hlášení by ubylo také tehdy, kdyby úřady lépe informovaly (například na úředních deskách) veřejnost o tom, které stromy se mají kácet a z jakého důvodu“, naznačil možnosti řešení Martin Skalský z Arniky
Podle Vladimíra Marka z pražské pobočky České inspekce životního prostředí je až devadesát procent rozhodnutí ke kácení stromů vydáno v rozporu se zákonem. Na inspekci se pak obracejí desítky lidí týdně s podněty na přešetření konkrétních případů. Česká inspekce může za nepovolené kácení udělit pokutu až do výše milionu korun, případně nelegální kácení zastavit. Je jedinou nezávislou institucí, která může rozhodnutí obecních či městských úřadů přezkoumávat. Pokud inspekce agendu nezvládá, může docházet ke zbytečnému poškozování životního prostředí.
„V poslední době se na nás obracejí lidé především se stížnostmi na kácení stromořadí v ulicích měst,“ uvádí Martin Skalský. „V Praze šlo například o kácení v Ječné či Ovenecké ulici. Zabývali jsme se také kácením stromořadí v Bystřici pod Hostýnem či vymýcením porostu kolem nového supermarketu Lidl v Plzeni. Dlouhodobými kauzami je snaha neratovické radnice o pokácení lipové aleje v ulici 28. října či koncepce radnice Ostravy-Poruby na plošnou výměnu zeleně ve městě. Ve všech těchto případech měly být káceny zdravé stromy, které by mohly zkrášlovat město a čistit ovzduší ještě desítky let. Není divu, že lidé s jejich kácení nesouhlasí.“ Podle Skalského vede aktivita občanů, kteří na sporné případy kácení upozornění, k záchraně stovek stromů ročně.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
