MŽP ČR: Česká republika se stává právoplatnou smluvní stranou Pařížské dohody

Zítra se ČR stane plnoprávnou smluvní stranou Pařížské dohody. V praxi to znamená, že se bude moci zapojit do aktivního rozhodování o pravidlech naplňování celosvětového úsilí o ochranu klimatu.

„Je symbolické, že ČR po zdlouhavých debatách v Poslanecké sněmovně dokončila ratifikaci a stala se smluvní stranou přesně rok poté, co Pařížská dohoda vstoupila v platnost,“ uvedl ministr Brabec.

Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015, v platnost vstoupila 4. listopadu 2016 poté, co se k ní připojilo 55 států se souhrnným 55% podílem na globálních emisích skleníkových plynů a naplnily se tak podmínky pro její platnost. Dnes má Dohoda 169 smluvních stran, k nimž patří také EU a všechny její členské státy.

Pařížská dohoda upravuje základní zásady mezinárodní ochrany klimatu pro období po roce 2020, kdy by měla nahradit dosavadní Kjótský protokol. Jejím dlouhodobým cílem je přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů a tím k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Na základě Dohody se ČR společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Tento společný cíl EU a jejích členských států byl přijat Evropskou radou už v roce 2014. Česká republika by s naplněním svého závazku neměla mít za současného stavu problém. Po roce 2020 bude ale nutné realizovat i v České republice razantnější kroky vedoucí ke snižování emisí. V současné době snižování emisí přispívá masivní zateplování budov a domů z programu Nová zelená úsporám a Operačního programu Životní prostředí, zvyšování podílu OZE nejenom v domácnostech, zavádění chytrých opatření v obcích a městech, včetně podpory elektromobility.

Na rozdíl od Kjótského protokolu Dohoda ukládá povinnosti všem státům bez rozdílu. Hospodářsky vyspělé i rozvojové státy jsou povinny stanovit si redukční závazky snižování emisí. Jejich naplňování se bude pravidelně v pětiletých intervalech vyhodnocovat.

Dohoda dále formuluje globální adaptační cíl, který má vést k posílení schopností jednotlivých států se adaptovat na změnu klimatu a být odolnější vůči negativním projevům změny klimatu. Zároveň Dohoda vymezuje rámec opatření na vnitrostátní úrovni a v oblasti spolupráce a podpory rozvojových států.

Rozvinuté státy mají s Dohodou také povinnost přispívat finančními prostředky na opatření v oblastech snižování emisí skleníkových plynů a adaptace na změnu klimatu v nejchudších rozvojových zemích. Podle Dohody mohou opatření finančně podpořit i rozvojové státy, které jsou již natolik hospodářsky vyspělé, že i ony jsou schopny se podílet na financování klimatických opatření.

V současné době smluvní strany projednávají podrobná pravidla pro praktické naplňování Dohody. Ta mají být přijata už na zasedání smluvních stran v roce 2018 v polských Katovicích. Příprava těchto pravidel bude také hlavním tématem letošního zasedání, která se uskuteční ve dnech 6. – 17. listopadu v Bonnu. ČR by měl na jednáních v Bonnu zastupovat i 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec.