Tiskové zprávy
Zelený kruh: Česká spotřeba dvakrát přesahuje kapacitu země
Česká republika spotřebuje skoro dvojnásobně více přírodních zdrojů, než kolik sama dokáže produkovat. Poukazuje na to nová studie, jež mapuje dopady české spotřeby za hranicemi [1] a kterou dnes prezentují Zelený kruh a Hnutí DUHA [2].
Studie analyzuje takzvanou ekologickou stopu České republiky: plochu, které je potřeba k zajištění domácí spotřeby zdrojů a k likvidaci jejích odpadů. Činí asi 4,9 hektaru na obyvatele. Přitom biologická kapacita českého území dosahuje pouze zhruba 2,7 hektaru na obyvatele, tedy 1,8násobně méně.
Data pocházejí z mezinárodních statistik pravidelně připravovaných pro více než 150 států světa.
Publikace ekologických organizací zároveň v deseti případových studiích podrobně mapuje konkrétní dopady spotřeby vybraných komodit. Odhaluje přitom, že:
Při každém desátém načerpání nádrže svého auta posíláme peníze zkorumpovanému režimu v Ázerbajdžánu.
Česká republika ročně dováží asi 100 000 kubíků ilegálně vytěženého dřeva.
Brambůrky v českých obchodech se smažily na palmovém oleji, kvůli němuž indonéští zemědělci museli opustit půdu, kterou po léta užívali.
Těžba tantalu, kovu používaného v mobilních telefonech, dlouhou dobu financovala krvavou občanskou válku v Kongu.
Čeští zemědělci krmí zvířata importovanou sójou, k jejímuž vypěstování je potřeba ekvivalent čtyř procent českého území, vesměs v Brazílii či Argentině. Přispívají tak ke klučení unikátních biotopů, aby v těchto zemích mohly vznikat masivní sojové monokultury.
Se 12 tunami na obyvatele a rok patříme mezi země s nejvyššími exhalacemi oxidu uhličitého.
Studie se zabývá také důsledky české turistiky i spotřeby hliníku, kávy či mořských ryb.
Stane se mimo jiné podkladem učebních programů environmentální a rozvojové výuky, které spolupořádá Zelený kruh.
Zuzana Drhová, ředitelka Zeleného kruhu, řekla:
„Zatím si málo uvědomujeme, v jak propojeném světě žijeme. Nakupujeme, jíme, cestujeme a často vůbec netušíme, odkud který výrobek či surovina pochází. Kdo z nás kdy slyšel o palmovém oleji a tuší, že je součástí běžných margarínů? Shromáždili jsme konkrétní příklady, na kterých chceme ukázat, že je dobré si klást takovéto otázky, vědět o dopadech naší spotřeby a také se podle toho při nákupech rozhodovat. Prvním krokem je sledovat ekologická značení – biopotraviny, fair trade, certifikované dřevo.“
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Konkrétní spotřeba u nás má konkrétní dopady někde úplně jinde. Bramborové lupínky vyhánějí indonéské zemědělce z jejich půdy, benzín financuje zkorumpovaný azerbajdžánský režim, dovoz krmné sóji devastuje unikátní přírodu v Latinské Americe. Řešením nejsou vágní apely na odpovědnost všech a nikoho, ale konkrétní, praktická opatření. Třeba lepší recyklace odpadků by snížila spotřebu hliníku a dalších surovin, a tedy i škody, které jejich těžba způsobuje na druhém konci světa. Certifikované dřevo s jasným původem pomůže vyhnout se surovině ilegálně vytěžené kdesi v Africe nebo na Sibiři.“
Kontakt: Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, 222 513 859, email vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Zuzana Drhová, Zelený kruh, telefon 777 230 356, 222 518 320, email zuzana.drhova@ecn.cz
Poznámky:
[1] Třebický, V., Rut, O., Skalský, M., Drhová, Z., et Kotecký, V: Česká stopa. Ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi, Hnutí DUHA a Zelený kruh, Brno–Praha 2006. Studii lze stáhnout na www.zelenykruh.cz/dokumenty/ceska-stopa.pdf
[2] Studie bude veřejnosti představena na Letní škole rozvojové pomoci a spolupráce, kterou v Olomouci pořádá Univerzita Palackého (viz www.development-studies.org/lsuvod.html).
Studie analyzuje takzvanou ekologickou stopu České republiky: plochu, které je potřeba k zajištění domácí spotřeby zdrojů a k likvidaci jejích odpadů. Činí asi 4,9 hektaru na obyvatele. Přitom biologická kapacita českého území dosahuje pouze zhruba 2,7 hektaru na obyvatele, tedy 1,8násobně méně.
Data pocházejí z mezinárodních statistik pravidelně připravovaných pro více než 150 států světa.
Publikace ekologických organizací zároveň v deseti případových studiích podrobně mapuje konkrétní dopady spotřeby vybraných komodit. Odhaluje přitom, že:
Při každém desátém načerpání nádrže svého auta posíláme peníze zkorumpovanému režimu v Ázerbajdžánu.
Česká republika ročně dováží asi 100 000 kubíků ilegálně vytěženého dřeva.
Brambůrky v českých obchodech se smažily na palmovém oleji, kvůli němuž indonéští zemědělci museli opustit půdu, kterou po léta užívali.
Těžba tantalu, kovu používaného v mobilních telefonech, dlouhou dobu financovala krvavou občanskou válku v Kongu.
Čeští zemědělci krmí zvířata importovanou sójou, k jejímuž vypěstování je potřeba ekvivalent čtyř procent českého území, vesměs v Brazílii či Argentině. Přispívají tak ke klučení unikátních biotopů, aby v těchto zemích mohly vznikat masivní sojové monokultury.
Se 12 tunami na obyvatele a rok patříme mezi země s nejvyššími exhalacemi oxidu uhličitého.
Studie se zabývá také důsledky české turistiky i spotřeby hliníku, kávy či mořských ryb.
Stane se mimo jiné podkladem učebních programů environmentální a rozvojové výuky, které spolupořádá Zelený kruh.
Zuzana Drhová, ředitelka Zeleného kruhu, řekla:
„Zatím si málo uvědomujeme, v jak propojeném světě žijeme. Nakupujeme, jíme, cestujeme a často vůbec netušíme, odkud který výrobek či surovina pochází. Kdo z nás kdy slyšel o palmovém oleji a tuší, že je součástí běžných margarínů? Shromáždili jsme konkrétní příklady, na kterých chceme ukázat, že je dobré si klást takovéto otázky, vědět o dopadech naší spotřeby a také se podle toho při nákupech rozhodovat. Prvním krokem je sledovat ekologická značení – biopotraviny, fair trade, certifikované dřevo.“
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Konkrétní spotřeba u nás má konkrétní dopady někde úplně jinde. Bramborové lupínky vyhánějí indonéské zemědělce z jejich půdy, benzín financuje zkorumpovaný azerbajdžánský režim, dovoz krmné sóji devastuje unikátní přírodu v Latinské Americe. Řešením nejsou vágní apely na odpovědnost všech a nikoho, ale konkrétní, praktická opatření. Třeba lepší recyklace odpadků by snížila spotřebu hliníku a dalších surovin, a tedy i škody, které jejich těžba způsobuje na druhém konci světa. Certifikované dřevo s jasným původem pomůže vyhnout se surovině ilegálně vytěžené kdesi v Africe nebo na Sibiři.“
Kontakt: Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, 222 513 859, email vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Zuzana Drhová, Zelený kruh, telefon 777 230 356, 222 518 320, email zuzana.drhova@ecn.cz
Poznámky:
[1] Třebický, V., Rut, O., Skalský, M., Drhová, Z., et Kotecký, V: Česká stopa. Ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi, Hnutí DUHA a Zelený kruh, Brno–Praha 2006. Studii lze stáhnout na www.zelenykruh.cz/dokumenty/ceska-stopa.pdf
[2] Studie bude veřejnosti představena na Letní škole rozvojové pomoci a spolupráce, kterou v Olomouci pořádá Univerzita Palackého (viz www.development-studies.org/lsuvod.html).
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
