Tiskové zprávy
Správa NP České Švýcarsko: České Švýcarsko má důkaz o pobytu rysa ostrovida
Na výskyt rysa ostrovida v Českosaském Švýcarsku dosud ukazovaly jen nepřímé důkazy. Nové snímky z fotopastí, monitorujících zvířata na území Národního parku, jsou prvním obrazovým dokladem toho, že se zde rys skutečně zdržuje.
“Při vyhodnocování fotografií pořízených počátkem ledna jsme narazili na dva snímky, na nichž je vidět rozutečená zvěř a místo ní rys. Nyní máme konečně jistotu, že škrábance na stromech, stržené srnky a otisky stop ve sněhu nebo v blátě jsou opravdu od rysa,” říká ředitel Správy Národního parku Pavel Benda.
Rysa do Českosaského Švýcarska pravděpodobně přilákal klid, typický pro zimní období. Lze očekávat, že v letní sezóně se opět stáhne do turisticky méně atraktivní oblasti, např. do bývalých vojenských újezdů v Sasku.
“Pro Národní park je to velká událost. Rys byl totiž stejně jako všechny šelmy ve středoevropském prostoru po staletí systematicky pronásledován a takto téměř vyhuben. Jeho pohyb v Českosaském Švýcarsku dokládá, že pokud ponecháme přírodě volný prostor pro vývoj, začne se zase navracet k rovnovážnému stavu,” vysvětluje Pavel Benda.
Za relativně krátkou dobu existence Národního parku se tak jedná vedle lososů obecných a sokolů stěhovavých o další potvrzený návrat velmi vzácného živočišného druhu. Zatímco do programu “Návrat lososů” se veřejnost může aktivně dárcovsky zapojit, rysovi naopak prospěje, když bude mít i nadále svůj klid.
Vedení Národního parku bude nyní pomocí fotopastí zkoumat, zda se rys pohybuje po Českosaském Švýcarsku sám. Monitoring by mohl vést k objevení stabilní populace.
“Při vyhodnocování fotografií pořízených počátkem ledna jsme narazili na dva snímky, na nichž je vidět rozutečená zvěř a místo ní rys. Nyní máme konečně jistotu, že škrábance na stromech, stržené srnky a otisky stop ve sněhu nebo v blátě jsou opravdu od rysa,” říká ředitel Správy Národního parku Pavel Benda.
Rysa do Českosaského Švýcarska pravděpodobně přilákal klid, typický pro zimní období. Lze očekávat, že v letní sezóně se opět stáhne do turisticky méně atraktivní oblasti, např. do bývalých vojenských újezdů v Sasku.
“Pro Národní park je to velká událost. Rys byl totiž stejně jako všechny šelmy ve středoevropském prostoru po staletí systematicky pronásledován a takto téměř vyhuben. Jeho pohyb v Českosaském Švýcarsku dokládá, že pokud ponecháme přírodě volný prostor pro vývoj, začne se zase navracet k rovnovážnému stavu,” vysvětluje Pavel Benda.
Za relativně krátkou dobu existence Národního parku se tak jedná vedle lososů obecných a sokolů stěhovavých o další potvrzený návrat velmi vzácného živočišného druhu. Zatímco do programu “Návrat lososů” se veřejnost může aktivně dárcovsky zapojit, rysovi naopak prospěje, když bude mít i nadále svůj klid.
Vedení Národního parku bude nyní pomocí fotopastí zkoumat, zda se rys pohybuje po Českosaském Švýcarsku sám. Monitoring by mohl vést k objevení stabilní populace.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
