Tiskové zprávy
Arnika: Česko je nejzamořenější zemí PCB v Evropě
Česká republika je silně zamořena polychlorovanými bifenyly. Koncentrace této toxické látky v mléce českých a slovenských matek jsou nejvyšší v Evropě. Potvrdil to profesor Vladimír Bencko z Karlovy Univerzity ve své přednášce na semináři o nespalovacích metodách likvidace perzistentních organických látek (POPs, 1). Seminář pro více než třicet odborníků z celého světa připravily v Praze organizace Arnika, IPEN (2) a UNIDO (3).
„Zkoumané vzorky mateřského mléka z Čech a Slovenska obsahovaly ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy nejvyšší celková množství polychlorovaných bifenylů,“ řekl Bencko. Polychlorované bifenyly se objevily ve vysokém množství ve vzorcích bahenních sedimentů ze dna Labe, které odebrala Arnika pod Spolanou po letošní povodni. Jak řekl na konferenci další přednášející, Ing. Vladimír Pekárek z Ústavu chemických procesů, polychlorované bifenyly našel jeho ústav také ve vzorcích z vnitřku budovy ve Spolaně, zamořené dioxiny. „Zřejmě byly v barvě použité pro nátěr vnitřních zdí,“ doplnil.
Spolana Neratovice je patrně nejvíce kontaminovaným místem dioxiny v celé Evropě. Česká republika se nyní potýká s problémem, jak se těchto jedů zbavit. Fond národního majetku (FNM) zvolil metodu zvanou BCD (4). Skutečnost, že několikamiliardovou zakázku přidělil firmě SITA Bohemia bez výběrového řízení, odůvodnil fond mimo jiné tím, že neexistuje jiná alternativa likvidace dioxinů. Na semináři byly detailně představeny další dvě: tzv. katalytická dehalogenace, kterou Ústav chemických procesů Akademie věd ČR vyzkoušel na malých množstvích materiálu ze zamořené budovy ve Spolaně a tzv. GPCR (5).
Při použití kterékoliv ze tří metod nevznikají další toxické látky jako dioxiny - ani v emisích do ovzduší, ani v popílku. „Toho spalovny nebezpečných odpadů nejsou schopné. Pokud dokáží odstranit dioxiny z emisí do ovzduší, zachytí se na filtrech v popílku a je tu problém, co s ním. V České republice není nakládání s toxickým popílkem ze spaloven dostatečné hlídáno. Představuje tak významný zdroj úniků těchto látek do životního prostředí. Příkladem je liberecká spalovna komunálních odpadů, která dokonce dostala certifikát na použití směsi popela a popílku ve stavebnictví,“ řekl ve svém příspěvku RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Fred Arnold sdělil, v čem spočívá základ technologie jeho firmy: „Jde o přesně opačný chemický proces než probíhá ve spalovnách. Zatímco ve spalovně se snaží zbavit se toxických látek jako PCB a další oxidací, my jsme to vyzkoušeli pomocí chemické redukce. Potřebujeme k tomu hodně vodíku a dostatečnou teplotu. Díky nízkému či nulovému procentu kyslíku v procesu nedochází ke vzniku látek jako dioxiny. Chlór odbouraný z halogenovaných organických látek se nám ukládá v kyselině chlorovodíkové, kterou pak můžeme prodávat, protože není znehodnocena nějakým znečištěním,“ vysvětlil Arnold.
„Všechny tři představené technologie jsou schopny si poradit se zamořenými budovami ve Spolaně. Není tedy jasné, proč Fond národního majetku vybíral jen z jedné. Rovná soutěž by byla mnohem průhlednější a nezavdávala by podezření, že v České republice se rozhoduje o velkých zakázkách na základě neprůhledných pravidel,“ řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Poznámky:
(1) Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti všech živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Člověk je jimi ohrožen nejvíce, protože stojí na vrcholu potravního řetězce.
(2) IPEN - International POPs Elimination Network je mezinárodní síť nevládních organizací spolupracujících na prosazování Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Cílem této sítě je zákaz a eliminace těchto látek (např. aldrinu, dieldrinu, endrinu, DDT, chlordanu, heptachloru, hexachlorbenzenu, mirexu, toxaphenu, PCB a dioxinů). Síť vznikla souběžně s počátkem procesu příprav mezinárodní úmluvy na jaře roku 1998. Arnika je její členskou organizací počátku. Práce IPEN se nyní zúčastňuje již přes 350 nevládních organizací z celého světa. Stockholmská úmluva byla podepsána v květnu 2001 ve Stockholmu a Česká republika ji již ratifikovala.
(3) UNIDO - Organizace pro průmyslový rozvoj Organizace Spojených národů, která sídlí ve Vídni. Tato instituce se stala také donátorem příprav českého Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách.
(4) BCD proces (Base catalyzed dechlorination): proces založený na reakci chloru s hydroxidem sodným a uhličitanem sodným za vysokých teplot. Při tomto postupu nevznikají toxické látky a je použitelný pro kapaliny i pro tuhé odpady. O této metodě hovořil John Fairweather z firmy TCSR (Thermal and Chemical Soil Remediation).
(5) GPCR - Gas-phase chemical reduction: Chemické látky spolu reagují za vysokých teplot, přičemž však nedochází k hoření a tedy ani k únikům toxických zplodin. Tuto metodu na semináři představil Fred T. Arnold z firmy Eco Logic International.
„Zkoumané vzorky mateřského mléka z Čech a Slovenska obsahovaly ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy nejvyšší celková množství polychlorovaných bifenylů,“ řekl Bencko. Polychlorované bifenyly se objevily ve vysokém množství ve vzorcích bahenních sedimentů ze dna Labe, které odebrala Arnika pod Spolanou po letošní povodni. Jak řekl na konferenci další přednášející, Ing. Vladimír Pekárek z Ústavu chemických procesů, polychlorované bifenyly našel jeho ústav také ve vzorcích z vnitřku budovy ve Spolaně, zamořené dioxiny. „Zřejmě byly v barvě použité pro nátěr vnitřních zdí,“ doplnil.
Spolana Neratovice je patrně nejvíce kontaminovaným místem dioxiny v celé Evropě. Česká republika se nyní potýká s problémem, jak se těchto jedů zbavit. Fond národního majetku (FNM) zvolil metodu zvanou BCD (4). Skutečnost, že několikamiliardovou zakázku přidělil firmě SITA Bohemia bez výběrového řízení, odůvodnil fond mimo jiné tím, že neexistuje jiná alternativa likvidace dioxinů. Na semináři byly detailně představeny další dvě: tzv. katalytická dehalogenace, kterou Ústav chemických procesů Akademie věd ČR vyzkoušel na malých množstvích materiálu ze zamořené budovy ve Spolaně a tzv. GPCR (5).
Při použití kterékoliv ze tří metod nevznikají další toxické látky jako dioxiny - ani v emisích do ovzduší, ani v popílku. „Toho spalovny nebezpečných odpadů nejsou schopné. Pokud dokáží odstranit dioxiny z emisí do ovzduší, zachytí se na filtrech v popílku a je tu problém, co s ním. V České republice není nakládání s toxickým popílkem ze spaloven dostatečné hlídáno. Představuje tak významný zdroj úniků těchto látek do životního prostředí. Příkladem je liberecká spalovna komunálních odpadů, která dokonce dostala certifikát na použití směsi popela a popílku ve stavebnictví,“ řekl ve svém příspěvku RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Fred Arnold sdělil, v čem spočívá základ technologie jeho firmy: „Jde o přesně opačný chemický proces než probíhá ve spalovnách. Zatímco ve spalovně se snaží zbavit se toxických látek jako PCB a další oxidací, my jsme to vyzkoušeli pomocí chemické redukce. Potřebujeme k tomu hodně vodíku a dostatečnou teplotu. Díky nízkému či nulovému procentu kyslíku v procesu nedochází ke vzniku látek jako dioxiny. Chlór odbouraný z halogenovaných organických látek se nám ukládá v kyselině chlorovodíkové, kterou pak můžeme prodávat, protože není znehodnocena nějakým znečištěním,“ vysvětlil Arnold.
„Všechny tři představené technologie jsou schopny si poradit se zamořenými budovami ve Spolaně. Není tedy jasné, proč Fond národního majetku vybíral jen z jedné. Rovná soutěž by byla mnohem průhlednější a nezavdávala by podezření, že v České republice se rozhoduje o velkých zakázkách na základě neprůhledných pravidel,“ řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Poznámky:
(1) Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti všech živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Člověk je jimi ohrožen nejvíce, protože stojí na vrcholu potravního řetězce.
(2) IPEN - International POPs Elimination Network je mezinárodní síť nevládních organizací spolupracujících na prosazování Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Cílem této sítě je zákaz a eliminace těchto látek (např. aldrinu, dieldrinu, endrinu, DDT, chlordanu, heptachloru, hexachlorbenzenu, mirexu, toxaphenu, PCB a dioxinů). Síť vznikla souběžně s počátkem procesu příprav mezinárodní úmluvy na jaře roku 1998. Arnika je její členskou organizací počátku. Práce IPEN se nyní zúčastňuje již přes 350 nevládních organizací z celého světa. Stockholmská úmluva byla podepsána v květnu 2001 ve Stockholmu a Česká republika ji již ratifikovala.
(3) UNIDO - Organizace pro průmyslový rozvoj Organizace Spojených národů, která sídlí ve Vídni. Tato instituce se stala také donátorem příprav českého Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách.
(4) BCD proces (Base catalyzed dechlorination): proces založený na reakci chloru s hydroxidem sodným a uhličitanem sodným za vysokých teplot. Při tomto postupu nevznikají toxické látky a je použitelný pro kapaliny i pro tuhé odpady. O této metodě hovořil John Fairweather z firmy TCSR (Thermal and Chemical Soil Remediation).
(5) GPCR - Gas-phase chemical reduction: Chemické látky spolu reagují za vysokých teplot, přičemž však nedochází k hoření a tedy ani k únikům toxických zplodin. Tuto metodu na semináři představil Fred T. Arnold z firmy Eco Logic International.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
