Arnika - Program Toxické látky a odpady: Čeští odborníci odhalili v Arménii staré zásoby DDT. Nyní pomohou prosadit jejich likvidaci

Odborníci z Arniky spolu s vědci z vysokých škol objevili v Arménii kontaminaci ve všech bývalých skladech pesticidů, které navštívili během své mise. Dnes představili první výsledky analýz odebraných vzorků. „V podstatě na všech místech, kde se skladují anebo skladovaly pesticidy a která jsme zkoumali, se v různé míře zjistila kontaminace DDT a v jednom případě dokonce ještě jeho staré zásoby v roztrhaných pytlích. Nejde však zdaleka jenom o DDT,“ komentoval jeden z hlavních závěrů prvních analýz jejich spolutvůrce Ing. Marek Šír z Vysoké školy chemicko-technologické.

DDT přitom bylo již dávno zakázáno (1). „Je to pro naši zemi sice špatná zpráva, ale současně teď víme lépe, čím vším jsou kontaminovány areály starých skladišť a úložišť pesticidů, na jejichž problém už dlouho upozorňujeme státní i mezinárodní instituce,“ řekla Elena Manvelian, prezidentka organizace Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (AWHHE). Tato organizace nyní použije získaná data jak při jednání s úřady, tak pro informování tamních obyvatel, kteří často žijí v těsné blízkosti bývalých skladů pesticidů.

Sdružení Arnika pomáhá arménské nevládní organizaci s likvidací starých ekologických zátěží v rámci projektu nazvaného „Zvýšení zkušeností v oblasti chemické bezpečnosti s cílem snížit chudobu ve venkovských oblastech Arménie“. V červenci navštívil Arménii šestičlenný český tým složený z mladých vědců z vysokých škol, konkrétně z Centra pro výzkum toxických látek Masarykovy Univerzity v Brně a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a environmentalistů ze sdružení Arnika. Prozkoumali 4 místa skladišť starých pesticidů a jednu skládku odpadů z metalurgického průmyslu. Společný 18měsíční projekt Arniky a AWHHE byl podpořen z prostředků EU, UNDP a zahraničních nadací.(2)

„Chceme na základě českých zkušeností pomoci Arménii zbavit se starých ekologických zátěží. Víme, že prvním krokem je vůbec zmapovat rozsah problému. Zatímco v České republice máme staré zátěže víceméně zmapovány i díky dobrému vybavení českých laboratoří, v Arménii sice vědí, že v určitých místech se skladovaly a skladují nebezpečné pesticidy, ale není přesně známo jaké a do jaké míry kontaminovaly budovy, půdu a další složky životního prostředí,“ podtrhla hlavní rozdíl mezi situací v České republice a v Arménii tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. Aby jakákoliv země, tedy i Arménie, mohla zvolit vhodný způsob dekontaminace a najít pro něj finance, je třeba nejdříve odhadnout mimo jiné množství materiálu, který je třeba dekontaminovat.

Podle měřítek používaných v ČR by všechny 4 mapované sklady pesticidů musely být dekontaminovány. Rozhodně by v nich například nemohla být skladována v současnosti používaná hnojiva a pesticidy. „To je jedno z prvních jednoduchých opatření, které našim úřadům doporučíme. Bez analýz zorganizovaných Arnikou bychom k němu neměly dostatečné podklady,“ jmenovala jeden z praktických výstupů výzkumu Emma Anakchasian z organizace AWHHE.

„K nejvíce šokujícím patřilo zjištění, že v jednom ze vzorků pesticidů ve skladu Konstantin and Sisters bylo 50% DDT. Odhadované zde uskladněné množství tohoto pesticidu se pohybuje řádově ve stovkách kilogramů, pesticid se přitom válí v roztrhaných pytlích ve zcela zdemolované budově, takže se snadno rozfouká větrem a odplavuje při dešti, tím dochází k masivní kontaminaci okolní krajiny.“ Uvedla Ing. Zuzana Honzajková z VŠCHT.

Na místě, kam byly uloženy staré zásoby pesticidů u Nubarašenu byla zjištěna kontaminace nebezpečnými pesticidy i mimo vlastní oplocený areál úložiště pesticidů. „Znamená to, že zde hrozí kontaminace potravních řetězců. Oblast je přístupná i pro pasoucí se dobytek,“ shrnul základní riziko plynoucí ze zjištěné kontaminace pesticidy Ing. Marek Šír. Zarážející je, že lidé žijící v okolí skladů si neuvědomují možné riziko. „V sousedství skladů starých pesticidů bez obav pěstují zeleninu, ryby, dobytek, pijí vodu z nezakrytých studní. O přítomnosti pesticidů jako DDT či lindan však také dosud nevěděli. Budeme je informovat a obrátíme se na státní orgány, aby nám s tím pomohli,“ řekla Elena Manvelian.

Dosud se v Arménii hovořilo jen o úložišti zhruba 500 tun pesticidů nedaleko Jerevanu. „Arnikou zorganizovaný průzkum ukázal, že kontaminace pesticidy jako je DDT a další nebezpečné organochlorové pesticidy náležející k perzistentním organickým látkám se týká mnohem více míst,“ shrnul vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika a koordinátor česko-arménského projektu RNDr. Jindřich Petrlík

„V další fázi budeme zjišťovat míru kontaminace potravních řetězců a šíření pesticidů vzduchem mimo areály jejich skladů. Rádi bychom na konci projektu alespoň načrtli možnosti dekontaminace míst znečištěných starými pesticidy. Budeme hledat pomoc i u českých státních institucí a poohlédneme se po dostupných technologiích použitelných pro řešení problému v Arménii. Pro to vše je pro nás důležitá spolupráce s mezinárodní sítí IPEN, jejíž jsou obě organizace členy,“ upřesnil Petrlík další kroky Arniky v projektu.

Arnika má zkušenosti s řešením podobného problému v Klatovech – Lubech, kde se jí podařilo prosadit dekontaminaci budov používaných v minulosti jako sklad a přípravna pesticidů. Členky AWHHE se do Klatov v rámci své několikadenní studijní návštěvy České republiky podívaly v pondělí 29. listopadu. V Lubech však už na rozdíl od arménských skladů nebyly uložené zbytky pesticidů.

Poznámky:
(1) DDT, dichlordifenyltrichloretan (přesnější chemický název je: 1,1,1-trichloro-2,2-bis (p-chlorfenyl) ethan) bylo i v České republice používáno jako insekticid. Většina organických pesticidů jako DDT, dieldrin a dalších byla již v Evropě a USA zakázána, ovšem v řadě rozvojových zemí se DDT stále používá. Je jednou z historicky nejúčinnějších zbraní proti malárii, která účinně hubí přenašeče nemoci - komára Anopheles funestus. DDT je však velmi nebezpečné pro ekosystémy v celoplanetárním významu, a proto podléhá zákazu podle Stockholmské úmluvy. Jeho širší využití se datuje od roku 1944 a do počátku sedmdesátých let, odkdy bylo ve vyspělých zemích zakazováno, se celosvětová produkce odhaduje na 2 miliony tun.
DDT je pravděpodobný lidský karcinogen (skupina 2B podle IARC - možná karcinogenní pro lidi). Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém, čímž omezuje schopnost jedinců mít děti.
DDT se biologicky rozkládá velice pomalu, dostává se potravními řetězci do těl mnoha živočichů a usazuje se v těle všech organismů na celé planetě. Přítomnost DDT byla zjištěna i u mořských ptáků v Antarktidě a u ryb žijících v hloubce 3000 m.
http://www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/dichlordifenyltrichloretan-ddt

(2) Společný projekt, který má v angličtině název „Scaling up Experience in Improvement of Chemical Safety to Contribute to Poverty Reduction in Rural Armenia” vznikl v polovině roku 2009 a na konci téhož roku byl zahájen díky finanční podpoře od Evropské komise.

(3) Podrobnosti o případu bývalého skladu pesticidů v Klatovech – Lubech: http://www.toxik.arnika.org/horka-mista/klatovy
Fotogalerie z odběru vzorků v Arménii: www.toxik.arnika.org/fotogalerie/odbery-vzorku-v-armenii-v-cervenci-2010
(pro fotografie ve tiskové kvalitě nás kontaktujte)

--------------------------------------------------------------------------

Projekt je financován z prostředků Evropské unie.

Příloha 1 - stručné informace o místech odebrání vzorků

(ze zprávy Monitorování pesticidů v Arménii, Ing. Zuzana Honzajková, Ing. Marek Šír, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, listopad 2010
Nubarashen
Skládka se nachází asi 20 km od hlavního města Arménie Jerevanu, cca kilometr od nejbližších obydlí. Sloužila pro ukládání zbytků pesticidů a odpadů kontaminovaných pesticidy. Skládka je nešťastně situována na kopci, takže dešťové a průsakové vody ze skládky stékají ve směru k níže položeným blízkých obydlím. V současnosti je skládka zatěsněna a oplocena, území pod skládkou je přístupné, porostlé travou a keři, jsou zde patrné stopy po pasení dobytka.
V povrchových vzorcích byly nalezeny koncentrace pesticidů dosahující stovek miligramů až jednotek gramů na kilogram zeminy, a to zejména 4, 4´DDT, 2, 4´DDT, 4, 4´DDE, alfa HCH a beta HCH. V blízkosti skládky byla nalezena vysoká kontaminace pesticidy i v celém hloubkovém profilu, a to až v řádech stovek mg/kg DDT na kg zeminy i v hloubce 1,5 m pod povrchem. Pod skládkou je viditelné koryto, kudy při deštích odtéká voda ze skládky. V tomto korytě byly naměřeny nejvyšší hodnoty koncentrací pesticidů.
Echmiadzin
Na lokalitě se nachází 2 sklady, ve kterých docházelo k manipulaci z hnojivy a pesticidy. V těsné blízkosti skladů jsou záhony se zeleninou, cca 30 metrů od skladů se nachází malé chovné rybníky se pstruhy. Sklady jsou součástí místního hospodářství, které je trvale obydlené a nachází se rovněž v těsné blízkosti skladů.
Ve smetcích ze skladů byly nalezeny vysoké koncentrace HCH a DDT, a to v řádech až stovek mg/kg. V okolní půdě a vodě byly detekovány zvýšené koncentrace HCH a DDT a jeho derivátů oproti pozaďovým hodnotám. Největší riziko představuje neinformovanost místních obyvatel o nebezpečných vlastnostech těchto látek, ve skladech manipulují s uloženým materiálem bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. První sklad byl čerstvě zameten. I touto manipulací se pesticidy mohou dostávat do okolního prostředí, je zde riziko kontaminace zemědělské půdy a plodin a kontaminace chovných rybníků s možností kumulace těchto nebezpečných látek v rybím mase. Dalším rizikem je kumulace pesticidů ve vajíčkách slepic zde chovaných.
Masis, Berriutyun LTD Masis
Lokalita je využívána pro manipulaci s hnojivy, nachází se zde velký sklad se zázemím a železniční vlečka. Sklad je v současnosti stále využíván pro skladování hnojiv. K velkému, dosud využívanému skladu přiléhají dva malé sklady ve kterých docházelo k manipulaci s pesticidy a hnojivy. První z malých skladů je rozpadlá budova bez střechy, která je volně přístupná, v této místnosti se nacházejí pohozené pytle a sudy s pesticidy a hnojivy. Sudy jsou prorezlé a pytle roztrhané, takže jejich obsah je volně rozsypán na podlaze. Místnost nemá střechu, takže jsou tyto odpady vystaveny dešťovým srážkám a povětrnostním vlivům. Druhý z malých skladů se skládá ze dvou místností a je celkově zabezpečen. V minulosti tyto prostory sloužily k prodeji pesticidů a hnojiv, místnosti jsou částečně vyklizeny, nacházejí se zde rozsypané zbytky pesticidů a hnojiv. V obou místnostech byl patrný silný zápach po pesticidech.
Ve vzorcích ze skladů se nachází převážně alfa HCH, beta HCH a gama HCH a to v koncentracích až řádově jednotky g/kg, omítky ze skladů jsou kontaminovány převážně beta HCH a 4, 4´DDT, v okolí skladů je zvýšená koncentrace DDT a DDE. Rozbory tedy potvrdily, že v obou malých skladech se nacházejí pesticidy ve vysokých koncentracích. Riziko je zde hlavně pro zaměstnance, kteří na této lokalitě pracují. V první volně přístupné místnosti s pesticidy byly na podlaze poházené nedopalky cigaret, které s největší pravděpodobností pocházejí od zaměstnanců. Ti se zde pohybují bez ochranných pomůcek, čímž se vystavují obrovskému zdravotnímu riziku. Další riziko představuje kontaminace skladovaných hnojiv a okolní krajiny.
Jrarat
Na lokalitě se nachází velký sklad hnojiv, který dříve sloužil rovněž jako sklad pesticidů. Sklad je uzamčen a přístupný pouze se souhlasem majitele. Ve skladu se nachází zbytky pesticidů v sudech a hnojiva v pytlích. Dále se na lokalitě nachází ruiny malého skladu bez střechy, který je zaplněn sudy a pytli s hnojivy a pesticidy. V okolí skladů se nachází železniční vlečka, kde docházelo k manipulaci s hnojivy a pesticidy. Dále se cca 50 m od malého skladu nachází chovný rybník se pstruhy.
Výsledky rozborů ukázaly, že prášek v roztrhaných pytlích ve zdemolovaném skladu je v podstatě surový pesticid DDT. Ve vzorku bylo celkem 647 g/kg pesticidů, z toho většinu tvoří 4,4 DDT (515 g/kg) a 2,4 DDT (100 g/kg), dále vzorek obsahoval vedlejší a rozkladné produkty DDT, které zahrnují převážně DDD a DDE, jejichž toxicita je obdobně vysoká jako u DDT. Odhadované uskladněné množství se pohybuje řádově ve stovkách kg. Prorezlé sudy obsahují odpady kontaminované DDT. Uskladněná hnojiva ve velkém skladu jsou v kontaktu s rozsypanými zbytky pesticidů a se surovými pesticidy v nevyhovujících obalech. Ve smetcích pod sudy s pesticidy byla zjištěna vysoká koncentrace DDT, DDD a DDE, a to řádově v desítkách g/kg. Kontaminovány jsou rovněž omítky skladu, a to převážně DDT.


Příloha 2 – informace o projektu

Zlepšování chemické bezpečnosti jako příspěvek k řešení sociálních problémů ve venkovských oblastech Arménie
Pomoci zemědělcům zavést udržitelné hospodaření a snížit na minimum riziko chemického znečištění v arménských regionech Ararat a Armavir, to je hlavní cíl projektu, který zahájily dvě nevládní organizace Arnika a Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (Armenian Women for Health and Healthy Environment - AWHHE). Projekt je zaměřen na nalezení řešení, jak zastavit kontaminaci životního prostředí toxickými látkami v několika lokalitách - „horkých místech“, která byla způsobena nevhodným nakládáním s nepoužitými pesticidy a špatným způsobem jejich skladování. Mezi skladovanými pesticidy jsou i takové, které se řadí mezi persistentní organické látky (POPs). Projekt pomůže Arménii splnit povinnosti vyplývající pro ni ze Stockholmské úmluvy
Popis problému
Během éry SSSR byly v Arménii masivně používány vysoce toxické chloroganické sloučeniny / pesticidy (jako například DDT), které se postupně hromadily a následně byly uloženy naprosto nevyhovujícím způsobem – buď bývaly ponechány přímo v nějakých skladech nebo zakopávány bez dostatečných bezpečnostních opatření. To vyústilo v situaci, že s tím má teď země obrovské problémy, protože samozřejmě hrozí kontaminace životního prostředí, která může mít silné negativní důsledky i pro lidi.
Ohrožena je především venkovská populace, která je nejvíce vystavena působení agrochemikálií (přímý kontakt s kontaminovanou půdou, vodou, atd.), zejména kvůli nedostupnosti informací o toxicitě těchto látek a o potenciálně kontaminovaných místech. V Arménii např. chybí seznam hotspotů, což znamená, že lidé nejsou schopni zjistit, kde se nalézají potenciálně nebezpečná místa a kde by třeba rozhodně neměli pěstovat zemědělské plodiny a kde by třeba neměli pít z řeky apod.
Nedostupnost informací je všeobecná – téma chemické bezpečnosti není v Arménii moc diskutované a ani neziskovky se mu moc systematicky nevěnují. Mezi lidmi obecně se tam o nebezpečí pesticidů a současné nepříliš dobré situaci moc neví. Ačkoliv Arménie ratifikovala Stockholmskou úmluvu, tak není co se týče zvyšování chemické bezpečnosti, příliš znát pokrok. Je tam dost špatná legislativa a malý veřejný tlak na to, aby stát postupoval důsledně směrem k ochraně svých občanů. Poté, co se rozpadla infrastruktura zacházení s pesticidy, tam teď je nedostatečná kontrola jejich importu,který dokonce vzrůstá.
Cíle projektu
Zvýšení povědomí o industriálních toxických látkách mezi arménskou populací. Zvýšit zapojení občanské společnosti do rozhodovacích procesů. Základní zmapování znečištění vytipovaných potenciálně ohrožených míst.
Aktivity ve zkratce
Založení sítě neziskovek pracujících na zvýšení chemické bezpečnosti Arménie, stránky, komunikační platforma
Založení veřejného informačního centra SAICM (Strategic Approach to International Chemicals Management), kde budou mít lidé přístup k informacím o konkrétních toxických látkách, jejich vlastnostech, efektech atd. (spoustu věcí se bude překládat)
Tréninky a semináře pro síť neziskovek (o plánování kampaní, o konkrétních látkách,…)
Založení „farmářské polní školy“, která má poskytovat informace o alternativách k používání pesticidů a prakticky pomáhat při převádění poznatků do praxe
Kampaň propagující zlepšení situace chemické bezpečnosti, součástí bude i krátký film
Investigace na pravděpodobně kontaminovaných místech – vzorkování, analýzy, zpráva, případně seznam kontaminovaných míst
Konference o chemické bezpečnosti – pozvání budou zástupci neziskového I státního sektoru, novináři, zahraniční experti
Částka, kterou na projekt přispěla Evropská komise: 186000 EUR
http://www.toxik.arnika.org/armenie