Tiskové zprávy
Česká krajina: Divocí koně z Milovic pomohou chránit dvě unikátní rezervace ve východních Čechách
Rezervaci divokých koní ve středočeských Milovicích již za pár dní opustí první transport deseti hřebců, kteří se tam narodili v roce 2016. Jejich cílem jsou přírodovědně unikátní východočeské lokality - přírodní památka Na Plachtě v Hradci Králové a Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře.
„Jsme rádi, že se naplňuje cíl našeho projektu, a potomci divokých koní z první, pilotní rezervace ve středočeských Milovicích, budou přispívat k péči o další biologicky cenné lokality v České republice. V ochranářsky vyspělých zemích je tento přístup stále oblíbenější, například jen v Nizozemí a Belgii pomáhají divocí koně z Exmooru s ochranou již zhruba tří desítek rezervací, včetně národních parků. Je určitě dobře, že na mapě České republiky přibydou díky České společnosti ornitologické a JARO Jaroměř další dvě místa, kde se divocí koně objeví a Česko tak sníží ztrátu, kterou má v tomto ohledu za západní Evropou,” vysvětluje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.
Na evropském kontinentu byl divoký kůň člověkem vyhuben, díky izolaci Britských ostrovů však v drsném prostředí Exmooru přežili divoce žijící koně, kteří původním divokým koním kontinentální Evropy odpovídají nejenom vzhledem, ale i řadou genetických znaků. A především se u nich zachovaly všechny „divoké“ vlastnosti nutné pro život bez lidské péče. Právě kombinace unikátních vlastností, nenáročnosti, autentického vzhledu a schopnosti celoroční venkovní pastvy bez potřeby přikrmování a jiné péče, činí z divokých koní z Exmooru ideální zvíře pro nejekologičtější péči o přírodovědně cenná území velkého rozsahu.
„Přírodní památka Na Plachtě a Ptačí park Josefovské louky patří mezi nejznámější přírodní území východních Čech. Spojení unikátních zvířat s unikátní přírodou je proto obrovským svátkem všech milovníků zvířat a přírody a zároveň obrovským úspěchem i výkladní skříní východočeské ochrany přírody,” vysvětluje David Číp, ochranář a předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř. Koně zde budou přirozeným způsobem napomáhat udržování vzácných přírodovědných stanovišť.
Josefovské louky patří k nejznámějším lokalitám v Česku, o které ochránci přírody, konkrétně ornitologové, pečují. „Divocí koně z Exmooru budou vypuštěni na desetině rozlohy parku. Koně zajistí mnohem šetrnější údržbu travního porostu, ve kterém budou mít luční ptáci, hmyz, a tedy i motýli, větší šanci na přežití," říká Břeněk Michálek, správce parku z České společnosti ornitologické.
„Česká společnost ornitologická chce v Ptačím parku Josefovské louky podpořit snahu o návrat koní do naší krajiny a tím i následovat trend, který je běžný v rezervacích západní Evropy i jinde. Naše pozorování, literatura i zkušenosti zahraničních renomovaných ornitologických společností, například britské RSPB, svorně potvrzují, že v mokřadních ptačích rezervacích je vedle vody nezastupitelná i pastva velkých kopytníků,“ podotýká Břeněk Michálek a dodává: „Luční bahňáci, o které nám jde v parku především, už netrpělivě čekají na obživu poskytující mozaiku plošek k zemi spasené vegetace, osamocených trsů trav, rozdupaného drnu, rozblácených okrajů tůněk, okousaných keřů a hromádek koňských koblížků.“
Divoké koně do lokalit Josefovské louky a Plachta bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 na základě projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí. Koně by na Plachtu a Josefovské louky měli přijet v sobotu 20. ledna.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
„Jsme rádi, že se naplňuje cíl našeho projektu, a potomci divokých koní z první, pilotní rezervace ve středočeských Milovicích, budou přispívat k péči o další biologicky cenné lokality v České republice. V ochranářsky vyspělých zemích je tento přístup stále oblíbenější, například jen v Nizozemí a Belgii pomáhají divocí koně z Exmooru s ochranou již zhruba tří desítek rezervací, včetně národních parků. Je určitě dobře, že na mapě České republiky přibydou díky České společnosti ornitologické a JARO Jaroměř další dvě místa, kde se divocí koně objeví a Česko tak sníží ztrátu, kterou má v tomto ohledu za západní Evropou,” vysvětluje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.
Na evropském kontinentu byl divoký kůň člověkem vyhuben, díky izolaci Britských ostrovů však v drsném prostředí Exmooru přežili divoce žijící koně, kteří původním divokým koním kontinentální Evropy odpovídají nejenom vzhledem, ale i řadou genetických znaků. A především se u nich zachovaly všechny „divoké“ vlastnosti nutné pro život bez lidské péče. Právě kombinace unikátních vlastností, nenáročnosti, autentického vzhledu a schopnosti celoroční venkovní pastvy bez potřeby přikrmování a jiné péče, činí z divokých koní z Exmooru ideální zvíře pro nejekologičtější péči o přírodovědně cenná území velkého rozsahu.
„Přírodní památka Na Plachtě a Ptačí park Josefovské louky patří mezi nejznámější přírodní území východních Čech. Spojení unikátních zvířat s unikátní přírodou je proto obrovským svátkem všech milovníků zvířat a přírody a zároveň obrovským úspěchem i výkladní skříní východočeské ochrany přírody,” vysvětluje David Číp, ochranář a předseda Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř. Koně zde budou přirozeným způsobem napomáhat udržování vzácných přírodovědných stanovišť.
Josefovské louky patří k nejznámějším lokalitám v Česku, o které ochránci přírody, konkrétně ornitologové, pečují. „Divocí koně z Exmooru budou vypuštěni na desetině rozlohy parku. Koně zajistí mnohem šetrnější údržbu travního porostu, ve kterém budou mít luční ptáci, hmyz, a tedy i motýli, větší šanci na přežití," říká Břeněk Michálek, správce parku z České společnosti ornitologické.
„Česká společnost ornitologická chce v Ptačím parku Josefovské louky podpořit snahu o návrat koní do naší krajiny a tím i následovat trend, který je běžný v rezervacích západní Evropy i jinde. Naše pozorování, literatura i zkušenosti zahraničních renomovaných ornitologických společností, například britské RSPB, svorně potvrzují, že v mokřadních ptačích rezervacích je vedle vody nezastupitelná i pastva velkých kopytníků,“ podotýká Břeněk Michálek a dodává: „Luční bahňáci, o které nám jde v parku především, už netrpělivě čekají na obživu poskytující mozaiku plošek k zemi spasené vegetace, osamocených trsů trav, rozdupaného drnu, rozblácených okrajů tůněk, okousaných keřů a hromádek koňských koblížků.“
Divoké koně do lokalit Josefovské louky a Plachta bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 na základě projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí. Koně by na Plachtu a Josefovské louky měli přijet v sobotu 20. ledna.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
