Hnutí DUHA: Dnešní nález Ústavního soudu umožnil zapojení lidí do řízení vedených Českou inspekcí životního prostředí

Ústavní soud - navzdory dnešnímu zamítnutí stížnosti Hnutí DUHA proti rozsudkům soudů a rozhodnutí Ministerstva životního prostředí v konkrétním případě nelegálního kácení v NP Šumava v r. 2011 - otevřel svým dnešním nálezem [1] prostor pro účast spolků v řízeních vedených Českou inspekcí životního prostředí. Tento nález má význam precedentu a umožní lidem napříště pomoci spravedlivému rozhodování o poškozování přírody a krajiny. Jedná se o malý, dílčí krok rozšiřující zapojení lidí a nenahrazuje velkou ztrátu občanských práv chránit přírodu, krajinu a své okolí, kterou způsobila předloňská novela stavebního zákona.

Hnutí DUHA se v ústavní stížnosti domáhalo toho, aby se mohlo účastnit správního řízení u České inspekce životního prostředí a Ministerstva životního prostředí o udělení pokuty Správě NP a CHKO Šumava zejména za nelegální poškozování přírody kácením v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava v roce 2011. Protizákonné kácení se tam v roce 2011 snažila zastavit rozsáhlá občanská blokáda stovek milovníků a milovnic šumavské přírody.

Ústavní soud v odůvodnění nálezu mj. uvedl, že rozsudek Nejvyššího správního soudu, který zamítl kasační stížnost Hnutí DUHA, byl nedostatečně odůvodněn. Ústavní soud zdůraznil, že závazné jsou také tzv. "nosné důvody" nálezu. Z těch vyplývá, že veřejnost se může prostřednictvím spolků zaměřených na ochranu přírody a krajiny v podobných řízeních vyjadřovat např. k otázkám, byl-li určitý zásah v souladu se zákonem či ne a předkládat k tomu důkazy i odborné argumenty.

Podle Hnutí DUHA je účast veřejnosti v podobných řízeních velmi žádoucí právě v situacích, kdy stát v ochraně přírody selhává. V daném případě veřejná instituce (Správa NP a CHKO Šumava), která měla o šumavskou přírodu pečovat, ji ve skutečnosti nelegálně poškozovala. Stát nedokázal těmto zásahům předejít ani je včas zastavit. Následně bylo pouze vedeno správní řízení o pokutě, kdy prakticky jeden úřad uděloval pokutu druhému. Díky průtahům v řízení, proti kterým nikdo v řízení nebrojil, byla výsledná pokuta navíc snížena, protože odpovědnost za některé delikty postupem času zanikla. Účast veřejnosti prostřednictvím ekologických organizací, kterou Ústavní soud ve svém nálezu otevřel, tak může zároveň vnést více transparentnosti do vymáhání předpisů na ochranu přírody a zmírnit nežádoucí tlaky, kterým jsou rozhodující státní instituce vystaveny.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
"Přestože Ústavní soud naši konkrétní stížnost týkající se kácení v NP Šumavu v roce 2011 zamítl, je jeho nález do budoucna posunem k tomu, aby se lidé mohli zapojit do hájení zájmů na ochraně přírody v řízeních o sankcích za poškozování přírody a krajiny. Budou tak vyvažovat tlaky, kterými působí poškozovatelé přírody na inspekci a nadřízené ministerstvo."

Řízení o poškozování přírody, kterým se zabývá inspekce životního prostředí, mají význam pro to, jak dobře bude naše příroda chráněna nebo jaká činnost bude považována škodlivou. Jsme rádi, že Ústavní soud otevřel možnost, aby ekologické organizace mohly těchto řízení účastnit a předkládat v nich argumenty."


Kontakty:
Jaromír Kyzour, právník, 774 800 247, kyzour.jaromir@gmail.com
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] nález II. ÚS 1685/17 ze dne 31. 1. 2019