Hnutí Brontosaurus: Dobrovolníci Brontosaura podvanácté pomohli na záchranné stanicí Pasíčka

Dobrovolníci Hnutí Brontosaurus už podvanácté vypomáhali na záchranné stanici pro ohrožená zvířata Pasíčka na Chrudimsku. Pod vedením zdejších pracovníků tady pomáhali s čištěním a údržbou prostor stanice, asistovali při péči o zvěř a vzdělávali se v oblasti záchrany jednotlivých druhů.

Hlouček dívek a chlapců v pracovním oblečení se sklání nad asi půl metru vysokou kamennou bariérou. „Jde o čerstvě vybudovaný ještěrkovník,“ vysvětluje Jakub Filip, který celou skupinu organizuje. „Jeho dutiny vyplněné postupně vyhnívajícím dřevem představují ideální úkryty pro drobné plazy. Lze jej také vylepšit vysazením skalniček k přilákání hmyzu nebo pískem, kam mohou klást vajíčka,“ popisuje.

Na záchranné stanici Pasíčka, kde tito dobrovolníci působí, se zotavují divoká zvířata z celého Pardubického kraje, která by jinak vlivem zranění, hendikepu nebo opuštění rodiči nedokázala venku sama přežít. Pro tyto účely zde stojí voliéry určené různým druhům ptáků či výběhy a kotce pro savce. Ročně jimi projde více než tisícovka zvířat včetně čápů, sov či orlů. Část z nich se přitom vlivem trvalých následků zranění už nebude moci do přírody vrátit.

Dobrovolníci z celé země sem letos přijeli už podvanácté. Hlavní náplň jejich činnosti tvoří čištění kotců, oprava plotů, sekání trávy a další pomocné práce. „Snažíme se tak ulehčit několika stálým pracovníkům stanice, aby se mohli věnovat odbornějším činnostem,“ říká Filip. „Jindy se však dostaneme i k přímé práci se zvířaty. Dobrovolníci asistují při krmení nebo je podrží, když s nimi pracovníci musí manipulovat. Například k orlům byste se přitom jinak takto blízko dostali jen těžko.“

Vedle samotného dobrovolničení je přitom cílem pobytu také to, aby si účastníci osvojili nové znalosti a dovednosti. „Každý druh vyžaduje specifické prostředí, přístup a potravu, jinak mu i dobře míněná pomoc může ještě více ublížit,“ vypráví organizátor. „Někdy navíc divoká zvířata zásah nevyžadují vůbec, přestože tak mohou působit – typicky například mladé sovy, která sedí samy kolem hnízd a pískáním volají rodiče, což je však běžných chováním.“ Dobrovolníci podle něj mohou podobné poznatky po skončení pobytu využít ve vlastních regionech.

Pobyty na stanici prošlo za dobu jejich konání už přes sto padesát dobrovolníků a v činnosti organizátoři podle svých slov rozhodně nehodlají končit. „Příští rok se má stanice rozšiřovat. Vzniknou tady mimo jiné i výběhy pro vlky,“ nastiňuje Filip. „I bez nich je tady však v podstatě nekonečné množství práce. Takže pokud máš rád zvířata, neváhej příště také přijít,“ láká.