Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Dobrovolníci Vlčích a Rysích hlídek pomáhají odkrýt skrytý život šelem. Jejich řady se na podzim rozšíří
Už tento víkend se sejdou noví dobrovolníci tzv. Vlčích a Rysích hlídek v Krušných horách. Na prvním z pěti speciálních školení se dozví základy o biologii a ekologii velkých šelem a také o jejich ochraně a stopování. Odstartuje tím třiadvacátá monitorovací sezóna dobrovolnických Vlčích a Rysích hlídek, které organizuje Hnutí DUHA. Hlídky pomáhají mapovat výskyt vlků, rysů a medvědů téměř na celém území České republiky. Sběrem vzorků pro potravní nebo genetické analýzy pomáhají s výzkumem těchto ohrožených živočichů a s jejich další ochranou. Účastníci si mohou vybrat ze seminářů v Krušných horách, na Šumavě, v Beskydech, Javorníkách nebo v Rychlebských horách.
Každé z pěti školení trvá od pátku do neděle a má podobný průběh. Jeho součástí jsou přednášky zoologů a ekologů, představující činnost hlídek, ekologii a biologii vlka, rysa a v závislosti na oblasti také medvěda nebo kočky divoké. Přednášku mívají také hosté z řad myslivosti nebo zemědělství, kteří přibližují problematiku chovu hospodářských zvířat v blízkosti vlčích teritorií. Každý účastník navíc na vlastní kůži zažije praktickou ukázku stopování zvířat přímo v terénu se zkušeným mapovatelem.
Po absolvování semináře se mohou dobrovolníci zapojovat do činnosti Vlčích a Rysích hlídek po celý rok. A to jak účastí na společných akcích organizovaných Hnutím DUHA, tak individuálním monitoringem např. v okolí domova. O míře zapojení se rozhoduje každý dobrovolník sám. „Při pochůzkách hledají hlídkaři tzv. pobytové znaky chráněných šelem. Tedy především stopy a stopní dráhy. V nich mohou objevit i další zajímavé indicie jako trus, chlupy nebo moč. Nebo je stopy zavedou třeba až ke stržené kořisti. Na taková místa pak můžeme umístit fotopast a dozvědět se o životě tamních šelem ještě víc,“ vysvětluje koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek Barbora Černá.
Vzorky jako trus, srst nebo moč odebírají nálezci na genetické analýzy. Zejména vlčí trus z oblastí trvalého výskytu vlků putuje taky na potravní rozbory do Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě. „Díky činnosti hlídek a našich mapovatelů získáváme každý rok velké množství vzorků, z nichž vědci zjišťují řadu důležitých dat o jednotlivých zvířatech i o celém druhu. Např. genetické analýzy vlčího trusu ukazují, odkud k nám vlci doputovali. Díky propojení s výzkumem v zahraničí víme, že populace v severních Čechách pochází zejména z Polska a Německa, v Beskydech a Javorníkách zase z Karpat apod. Můžeme díky nim ukázat, že vlci se do Česka šíří samovolně, nebo že se u nás nevyskytují kříženci vlků a psů. Vědci z nich také vysledují zajímavé přesuny jedinců a mísení jednotlivých populací. Třeba v roce 2020 se z genetických analýz podařilo odkrýt malý vlčí „výlet“, který podnikl jeden z javornických vlků. Genetici tehdy potvrdili jeho DNA u vzorku trusu z Orlických hor. O tři týdny později byl ten stejný jedinec podle vzorků opět identifikován zpět v Javorníkách,“ doplňuje Černá.
Vlčí a Rysí hlídky také pomáhají v boji s pytláctvím. Jejich monitoring přispívá k získání dat, která mohou pomoci při vyšetřování. Při pochůzkách navíc dobrovolníci sledují výskyt nelegálních masitých újedí, případně komunikují s místními a pomáhají šířit potřebnou osvětu.
Josefa Volfová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví, ke školení uvádí:
„Při monitoringu na Šumavě a v Pošumaví se budou dobrovolníci Vlčích a Rysích hlídek soustředit na mapování místní křehké populace rysa, která je stále silně ohrožena ilegálním lovem. Ukazují to i nedávno případy upytlačené rysice Michelle nebo zastřeleného rysa, nalezeného v mrazáku u muže z Klatovska. Zároveň nám pomohou mapovat šíření vlků ze Šumavy do Pošumaví a podhůří Novohradských hor. Díky monitoringu pak můžeme o výskytu vlků informovat i místní chovatele, posala práci Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví jejich koordinátorka Josefa Volfová.
Štěpánka Kadlecová, koordinátorka Vlčích hlídek v Krušných horách, ke školení říká:
Nedávný případ sraženého vlka na Karlovarsku dokazuje, že velké šelmy jsou stále vystaveny řadě negativních vlivů, které je ohrožují. Ať už se jedná o úmrtí v důsledku srážek s dopravou nebo nelegální lov. Pro přežití velkých šelem v naší přírodě je proto potřeba zmírňovat důsledky fragmentace krajiny a pomáhat přijetí těchto vrcholových predátorů místními lidmi. Obojí závisí na získávání a šíření objektivních dat o životě a výskytu vlků u nás. Proto je monitoring, na němž se významně podílí i členové Vlčích hlídek, tak důležitý, uvádí k činnosti Vlčích hlídek jejich krušnohorská koordinátorka Štěpánka Kadlecová.
Michal Bojda, koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech, školení komentuje:
Zájemci o školení Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech a Javorníkách mají možnost jako jediní v celé republice mapovat výskyt všech tří druhů evropských velkých šelem. Právě na moravsko-slovenském pomezí totiž díky propojení se zbytkem Karpat žijí jak rysi, tak vlci. Navíc sem ze Slovenska každoročně zavítá i několik medvědů. V posledních letech se Hnutí DUHA věnuje v oblasti Západních Karpat také monitoringu menší, ale rovněž chráněné šelmy - kočky divoké, komentuje práci dobrovolníků koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech Michal Bojda.
Anna Řezníčková představuje za Hnutí DUHA Šelmy říká k monitoringu na severní Moravě toto:
Dlouhou dobu byl výskyt velkých šelem v Olomouckém kraji značně nepravidelný. Každoročně ale přibývá důkazů o pohybu šelem i krajinou střední a severní Moravy. V loňském roce byl například pomocí telemetrického sledování, prováděného rakouskými kolegy, prokázán přechod vlka Moravou z Rakouska do Polska. V letošním roce byl další vlk bohužel sražen autem na Prostějovksu, v Litovelském Pomoraví se zároveň podařilo na jaře zachytit průchod vlka pomocí fotopasti. Současně letos Vlčí hlídky opakovaně potvrdily trvalý výskyt minimálně dvou vlků v Rychlebských horách a to i pomocí záběrů z fotopastí. Doufáme proto, že se nám s novými dobrovolníky podaří výskyt vlků v Rychlebských horách mapovat i nadále a toto severomoravské pohoří se tak potvrdí jako jedno z dalších vlčích teritorií, uvádí za Hnutí DUHA Šelmy Anna Řezníčková.
Přílohy:
* Video z loňského školení Vlčích a Rysích hlídek na Broumovsku - https://youtu.be/Rq70fsqJFqQ.
* Někdy mohou stopy zavést dobrovolníky třeba až ke kořisti, jako při mapování vlků v severních Čechách - vlčí kořist, vlčí kořist2 - zdroj: Hnutí DUHA Šelmy.
* Plakáty na jednotlivá školení, fotografie velkých šelem z monitoringu a další najdete ve fotogalerii na našem webu: https://www.selmy.cz/novinari/galerie/skoleni-pro-nove-dobrovolniky-vlcich-a-rysich-hlidek-2022/?page=1.
Kontakty:
Štěpánka Kadlecová, koordinátorka Vlčích hlídek v Krušných horách, Email: stepanka.kadlecova@hnutiduha.cz, Tel.: 608 983 426
Josefa Volfová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví, Email: josefa.volfova@hnutiduha.cz, Tel.: 775 734 434
Michal Bojda, koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech, Email: michal.bojda@hnutiduha.cz, Tel.: 734 233 993
Anna Řezníčková, online komunikace Hnutí DUHA Šelmy, Email: anna.reznickova@hnutiduha.cz, Tel.: 773 677 055
Barbora Černá, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek v Hnutí DUHA Šelmy, Email: barbora.cerna@hnutiduha.cz, Tel.: 778 969 368
Každé z pěti školení trvá od pátku do neděle a má podobný průběh. Jeho součástí jsou přednášky zoologů a ekologů, představující činnost hlídek, ekologii a biologii vlka, rysa a v závislosti na oblasti také medvěda nebo kočky divoké. Přednášku mívají také hosté z řad myslivosti nebo zemědělství, kteří přibližují problematiku chovu hospodářských zvířat v blízkosti vlčích teritorií. Každý účastník navíc na vlastní kůži zažije praktickou ukázku stopování zvířat přímo v terénu se zkušeným mapovatelem.
Po absolvování semináře se mohou dobrovolníci zapojovat do činnosti Vlčích a Rysích hlídek po celý rok. A to jak účastí na společných akcích organizovaných Hnutím DUHA, tak individuálním monitoringem např. v okolí domova. O míře zapojení se rozhoduje každý dobrovolník sám. „Při pochůzkách hledají hlídkaři tzv. pobytové znaky chráněných šelem. Tedy především stopy a stopní dráhy. V nich mohou objevit i další zajímavé indicie jako trus, chlupy nebo moč. Nebo je stopy zavedou třeba až ke stržené kořisti. Na taková místa pak můžeme umístit fotopast a dozvědět se o životě tamních šelem ještě víc,“ vysvětluje koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek Barbora Černá.
Vzorky jako trus, srst nebo moč odebírají nálezci na genetické analýzy. Zejména vlčí trus z oblastí trvalého výskytu vlků putuje taky na potravní rozbory do Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě. „Díky činnosti hlídek a našich mapovatelů získáváme každý rok velké množství vzorků, z nichž vědci zjišťují řadu důležitých dat o jednotlivých zvířatech i o celém druhu. Např. genetické analýzy vlčího trusu ukazují, odkud k nám vlci doputovali. Díky propojení s výzkumem v zahraničí víme, že populace v severních Čechách pochází zejména z Polska a Německa, v Beskydech a Javorníkách zase z Karpat apod. Můžeme díky nim ukázat, že vlci se do Česka šíří samovolně, nebo že se u nás nevyskytují kříženci vlků a psů. Vědci z nich také vysledují zajímavé přesuny jedinců a mísení jednotlivých populací. Třeba v roce 2020 se z genetických analýz podařilo odkrýt malý vlčí „výlet“, který podnikl jeden z javornických vlků. Genetici tehdy potvrdili jeho DNA u vzorku trusu z Orlických hor. O tři týdny později byl ten stejný jedinec podle vzorků opět identifikován zpět v Javorníkách,“ doplňuje Černá.
Vlčí a Rysí hlídky také pomáhají v boji s pytláctvím. Jejich monitoring přispívá k získání dat, která mohou pomoci při vyšetřování. Při pochůzkách navíc dobrovolníci sledují výskyt nelegálních masitých újedí, případně komunikují s místními a pomáhají šířit potřebnou osvětu.
Josefa Volfová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví, ke školení uvádí:
„Při monitoringu na Šumavě a v Pošumaví se budou dobrovolníci Vlčích a Rysích hlídek soustředit na mapování místní křehké populace rysa, která je stále silně ohrožena ilegálním lovem. Ukazují to i nedávno případy upytlačené rysice Michelle nebo zastřeleného rysa, nalezeného v mrazáku u muže z Klatovska. Zároveň nám pomohou mapovat šíření vlků ze Šumavy do Pošumaví a podhůří Novohradských hor. Díky monitoringu pak můžeme o výskytu vlků informovat i místní chovatele, posala práci Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví jejich koordinátorka Josefa Volfová.
Štěpánka Kadlecová, koordinátorka Vlčích hlídek v Krušných horách, ke školení říká:
Nedávný případ sraženého vlka na Karlovarsku dokazuje, že velké šelmy jsou stále vystaveny řadě negativních vlivů, které je ohrožují. Ať už se jedná o úmrtí v důsledku srážek s dopravou nebo nelegální lov. Pro přežití velkých šelem v naší přírodě je proto potřeba zmírňovat důsledky fragmentace krajiny a pomáhat přijetí těchto vrcholových predátorů místními lidmi. Obojí závisí na získávání a šíření objektivních dat o životě a výskytu vlků u nás. Proto je monitoring, na němž se významně podílí i členové Vlčích hlídek, tak důležitý, uvádí k činnosti Vlčích hlídek jejich krušnohorská koordinátorka Štěpánka Kadlecová.
Michal Bojda, koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech, školení komentuje:
Zájemci o školení Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech a Javorníkách mají možnost jako jediní v celé republice mapovat výskyt všech tří druhů evropských velkých šelem. Právě na moravsko-slovenském pomezí totiž díky propojení se zbytkem Karpat žijí jak rysi, tak vlci. Navíc sem ze Slovenska každoročně zavítá i několik medvědů. V posledních letech se Hnutí DUHA věnuje v oblasti Západních Karpat také monitoringu menší, ale rovněž chráněné šelmy - kočky divoké, komentuje práci dobrovolníků koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech Michal Bojda.
Anna Řezníčková představuje za Hnutí DUHA Šelmy říká k monitoringu na severní Moravě toto:
Dlouhou dobu byl výskyt velkých šelem v Olomouckém kraji značně nepravidelný. Každoročně ale přibývá důkazů o pohybu šelem i krajinou střední a severní Moravy. V loňském roce byl například pomocí telemetrického sledování, prováděného rakouskými kolegy, prokázán přechod vlka Moravou z Rakouska do Polska. V letošním roce byl další vlk bohužel sražen autem na Prostějovksu, v Litovelském Pomoraví se zároveň podařilo na jaře zachytit průchod vlka pomocí fotopasti. Současně letos Vlčí hlídky opakovaně potvrdily trvalý výskyt minimálně dvou vlků v Rychlebských horách a to i pomocí záběrů z fotopastí. Doufáme proto, že se nám s novými dobrovolníky podaří výskyt vlků v Rychlebských horách mapovat i nadále a toto severomoravské pohoří se tak potvrdí jako jedno z dalších vlčích teritorií, uvádí za Hnutí DUHA Šelmy Anna Řezníčková.
Přílohy:
* Video z loňského školení Vlčích a Rysích hlídek na Broumovsku - https://youtu.be/Rq70fsqJFqQ.
* Někdy mohou stopy zavést dobrovolníky třeba až ke kořisti, jako při mapování vlků v severních Čechách - vlčí kořist, vlčí kořist2 - zdroj: Hnutí DUHA Šelmy.
* Plakáty na jednotlivá školení, fotografie velkých šelem z monitoringu a další najdete ve fotogalerii na našem webu: https://www.selmy.cz/novinari/galerie/skoleni-pro-nove-dobrovolniky-vlcich-a-rysich-hlidek-2022/?page=1.
Kontakty:
Štěpánka Kadlecová, koordinátorka Vlčích hlídek v Krušných horách, Email: stepanka.kadlecova@hnutiduha.cz, Tel.: 608 983 426
Josefa Volfová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví, Email: josefa.volfova@hnutiduha.cz, Tel.: 775 734 434
Michal Bojda, koordinátor Vlčích a Rysích hlídek v Beskydech, Email: michal.bojda@hnutiduha.cz, Tel.: 734 233 993
Anna Řezníčková, online komunikace Hnutí DUHA Šelmy, Email: anna.reznickova@hnutiduha.cz, Tel.: 773 677 055
Barbora Černá, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek v Hnutí DUHA Šelmy, Email: barbora.cerna@hnutiduha.cz, Tel.: 778 969 368
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
