Hnutí DUHA: Dobrovolníci zkoušejí novou metodu pro zalesnění kalamitních holin v Jeseníkách. Budou mít plné ruce práce a semen břízy

Kolem dvaceti dobrovolníků a dobrovolnic z celé republiky bude od zítřka pomáhat po celý týden výsevem březových semen s obnovou holin přímo v centru severomoravské smrkové kalamity, ve Městě Albrechtice. Bříza je pionýrský strom a tato metoda obnovy lesa je také pionýrská, netradiční. Donedávna považovali lesníci břízu téměř za "plevel" a z pasek ji často vyřezávali, aby uvolnili prostor smrkům. Nyní v době největší krize v lesích je bříza jako přípravný strom velmi užitečná pro své malé nároky a odolnost i budoucí kvalitní les. Bříza může na holinách rychle zajistit půdu proti jejímu rozpadu a erozi.

Rychle rostoucí bříza, která se uchytí díky rozprašování semen zajišťuje podporu pro další stromy, které vyrůstají v jejím zástinu. [1] V parnu a na rozsáhlých holinách je totiž jinak naděje na přežití pro cílové dřeviny, jako je buk či jedle, výrazně snížená. V Jeseníkách už buky čerstvě vysazené na kalamitní holiny usychají.

Lesy Města Albrechtice o celkové rozloze 297 hektarů patří mezi porosty výrazně zasažené smrkovou kalamitou. [2] Rozprašování semen břízy je neběžně užívaná, přírodě blízká metoda, která usnadňuje rychlejší zalesnění a bude tvořit hlavní pracovní náplň týdne. Po práci se dobrovolníci každodenně zúčastní přednášek a diskusí s lesními správci, lesnickými praktiky, zástupci Hnutí DUHA a akademiky, kteří se šířením břízy zabývají.

Organizací letošních šesti letních Týdnů pro divočinu po celé ČR od Bílých Karpat až po Šumavu přispívá Hnutí DUHA ke zdraví našich kriticky postižených lesů. Nyní, kdy se už v polovině krajů šíří smrková kalamita v odumírajících monokulturách, je péče o výsadbu a ochranu listnatých lesů, o zachování přírodní rozmanitosti a udržení vody v krajině zvlášť významná. Týdny jsou proto součástí kampaně Zachraňme lesy [3], jejímž prostřednictvím prosazuje Hnutí DUHA mimo jiné přeměnu monokultur smrků a borovic na mnohem zdravější a odolnější, druhově i věkově pestré lesy. Měly by zahrnovat i místa pro divokou přírodu a hospodaření v nich by mělo být šetrné.

Celého týdne se zúčastní zkušení dlouholetí dobrovolníci proběhlých lesních týdnů i někteří pracovníci Hnutí DUHA a mohou poskytovat novinářům informace a fotografie přímo z místa. Budou také připraveni na návštěvy novinářů na místě.

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, říká:
"Vážíme si spolupráce s Městem Albrechtice, jehož zástupci projevili zájem vyzkoušet, jakým způsobem může pomoci rozprašování semen břízy při zalesňování kalamitních holin. Dobrovolníce a dobrovolníci Hnutí DUHA zde mají práce doslova plné ruce."

"Byť dobrovolníci Hnutí DUHA pracují v lese, jsou to v podstatě průkopníci. Průkopníci využívání břízy a péče o les, která více respektuje přírodní zákonitosti. Stejné věci se snažíme dosáhnout nejen v lese, ale i v Poslanecké sněmovně,"

"Podporu ozdravění lesů vyjádřilo dosud přes 15 tisíc lidí na internetu pod výzvou Zachraňme lesy, ale i stovky lidí na Týdnech pro les a divočinu, kteří již odpracovali desetitisíce hodin práce pro naše lesy."

Tuto a další tiskové zprávy najdete na www.hnutiduha.cz/aktualne


Kontakty:
na místě: do úterý Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, 608 283 530, jan.skalik@hnutiduha.cz
od úterý: Marcela Povolná, 774 731 431, marcela.povolna@hnutiduha.cz
v zázemí: Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] Buriánek, V., Novotný, P., Frýdl, J. 2014. Metodická příručka k určování domácích druhů bříz. Certifikovaná metodika. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Dostupné na: http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_3_2014.pdf
[2] Vysvětlení přináší web http://www.mesto-albrechtice.cz/:"Jde o kalamitu způsobenou akutním hynutím smrkových porostů, kterému předcházelo několikaleté období chřadnutí. Hlavními příčinami této kalamity je (zjednodušeně) pěstování smrku na nevhodných stanovištích, kde byl smrk oslabován václavkou, častými a dlouhodobými přísušky a kůrovci. Kůrovci a často i samotná václavka pak způsobí uhynutí smrku. Chřadnutí smrčin začalo v 80. letech minulého století na Ostravsku a Opavsku, dnes jde o vážný problém celé severní Moravy s náznaky přesunu do dalších krajů na jih i západ."
[3] https://zachranmelesy.cz/