Jan Řezáč "> Douglaska vysušuje lesní půdu méně než smrk - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/douglaska-vysusuje-lesni-pudu-mene-nez-smrk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Douglaska vysušuje lesní půdu méně než smrk

Jednou z perspektivních dřevin, na jejíž výzkum se zaměřují vědci, je douglaska tisolistá. Mohla by totiž při obnově lesů po kůrovcové kalamitě alespoň částečně nahradit chřadnoucí smrk. Proto mají informace o vodním režimu douglasky a smrku mimořádný význam, také kvůli klimatickým výkyvům hrozícím povodněmi a suchem. Douglasku je navíc popisována jako dřevina s vyššími nároky na živiny a příznivějšími melioračními účinky na půdu oproti smrku ztepilému.
Výzkumem douglasky tisolisté se dlouhodobě zabývají vědci z Výzkumné stanice v Opočně, VÚLHM, v. v. i., a své poslední poznatky zveřejnili v článku „Douglaska využívá vodu z hlubší vrstvy půdy než smrk“, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.
Ve své práci porovnávali vlhkost svrchních vrstev půdy mladého douglaskového porostu s příměsí buku (BK) a mladého smrkového porostu s příměsí modřínu a borovice. Srovnání provedli pro svrchní vrstvu půdy v hloubce 0–35 cm. Informace ze svrchní půdní vrstvy jsou důležité, protože asi tři čtvrtiny úbytku obsahu vody z celého půdního profilu pocházejí právě z této svrchní vrstvy půdy.
Vědci svůj výzkum prováděli na dvou pokusných plochách. Plocha Bystré o výměře 2,2 ha se nachází v přírodní lesní oblasti – PLO 26 (Předhoří Orlických hor) v katastrálním území obce Bystré, v nadmořské výšce 510 m, na mírném svahu se sklonem 15 %. Průměrné roční srážky činí 721 mm, průměrná teplota vzduchu je 8,4 °C. Plocha Čermná také leží v PLO 26 – Předhoří Orlických hor, v nadmořské výšce 500 m, na příkrém svahu se sklonem 44 %. Průměrné roční srážky činí 830 mm, průměrná teplota vzduchu je 8,0 °C.
Mezi hlavní výsledky výzkumu patří tato zjištění:
Dospělý smrk jako hlavní dřevina spotřebovává ze svrchní vrstvy půdy ve vegetačním období více vody a vysušuje ji více než dospělá douglaska.
Douglaska má oproti smrku příznivější účinky na acidifikaci půdy a zlepšování humusových forem.
V mimovegetačním období opustilo, převážně odtokem, svrchní vrstvu půdy (0–35 cm) v douglaskovém porostu 33 % a ve smrkovém porostu 80 % srážek volné plochy.
Douglaska si v mimovegetační době vytváří ve dřevě zásoby vody využitelné v sušší vegetační sezóně.
Douglaska jako hlavní dřevina v mimovegetačním období méně doplňuje podzemní vody než SM.
Ve vegetačním období douglaska jako hlavní dřevina spotřebovává méně vody ze svrchní vrstvy půdy a méně ji vysušuje než smrk.
Množství srážek přicházejících k povrchu půdy pod douglaskovým porostem s bukem je pro vlhkost půdy velmi významné. Intercepce douglasky představuje 30 %, buku 14 % a jejich směsi 19 % srážek volné plochy.
V mladých desetiletých směsích čerpaly jehličnany douglaska a smrk vodu v průměru z hlubších půdních vrstev než listnáče buk a dub. Nicméně při intenzivní kompetici se zvyšujícím se podílem jehličnanů buk čerpá vodu z progresivně hlubších půdních vrstev.
Pro zajímavost lze uvést výzkum vědců v Britské Kolumbii, kteří zjistili příznivé meliorační působení u směsi javoru velkolistého s douglaskou. Javor živil douglasku svými podkorunovými srážkami a stokem po kmeni (živiny a voda). Javor působil příznivě také na půdní úrodnost a podporoval produktivitu jehličnanů, později i jejich sukcesi, která následovala při ústupu javoru velkolistého.
V jiném výzkumu vědci v Oregonu prováděli převod jehličnatého smíšeného starého lesa na douglaskové kultury a zjistili zde velký účinek na letní průtoky. Průměrný denní průtok v létě (červenec až září) v povodích se 34- až 43letými výsadbami douglasky byl o 50 % nižší než průtok z referenčních povodí se 150 až 500 let starými lesy s dominující douglaskou, tsugou západní a dalšími koniferami.
Je to argument pro tvrzení, že hydrologicky funkční les „dozrává“ až po 100 letech.
Mladé stromy měly větší výčetní základnu, a tudíž vyšší mízní tok a transpirační proud na jednotku plochy výčetní základny. Měly i větší listovou plochu a menší schopnost omezit transpiraci než staré douglasky, a to zvláště v suchém létě. Z mladších porostů se snižuje průtok a zmenšuje se také ohřev odtékající vody.
Tato ovlivnění se přitom mohou dále promítnout i do velkých povodí. Nastalé změny průtoků pak mohou být v povodí velkých řek mylně interpretovány jako působení klimatické změny.
Článek vznikl při řešení výzkumného projektu NAZV QK1810415 „Vliv dřevinné skladby a struktury lesních porostů na mikroklima a hydrologické poměry v krajině“
Článek „Douglaska využívá vodu z hlubší vrstvy půdy než smrk“ je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/06/664c.pdf
Autoři článku: František Šach, Vladimír Černohous, Jan Bartoš, VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, e-mail: frantisek.sach@tiscali.cz
Jan Řezáč, tel: 724576008
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist