Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Důvěra místních i návštěvníků ke Správě KRNAP je vysoká, ukázal průzkum
Společnost MindBridge Consulting představila výsledky výzkumu (ne)spokojenosti veřejnosti – místní i návštěvnické – s prací Správy Krkonošského národního parku jako instituce. Sběr dat probíhal od listopadu 2022 do srpna 2023 na výběrovém vzorku 600 návštěvníků a 300 místních obyvatel. Pokud bychom měli výsledky výzkumu přenést na stupnici známkování jako ve škole, Správa KRNAP by dostala lepší dvojku.
Cílem projektu bylo zmapovat spokojenost místních obyvatel a návštěvníků s prací Správy KRNAP, omezeními, která klade existence národního parku na jejich život či návštěvu a se soužitím místních lidí se Správou KRNAP jako institucí. Zkoumali jsme také, jak lidé vnímají návštěvní řád KRNAP a zda pravidla, která pro pohyb v národním parku platí, znají.
Prezentace výsledků výzkumu, která proběhla za přítomnosti náměstka ministra životního prostředí Tomáše Tesaře, předsedy Svazku měst a obcí Krkonoše Jana Sobotky i zástupců Správy KRNAP, se ujal výkonný ředitel společnosti MindBridge Consulting Tomáš Kravka: „Výzkum měl ukázat pohled dvou cílových skupin – rezidentů krkonošských obcí a návštěvníků hor. Dotazovaný vzorek 900 osob zmapoval spokojenost rezidentů s životem nebo návštěvníků s návštěvou v oblasti KRNAP. Cílem bylo zjistit, jak obě cílové skupiny vnímají omezení související s národním parkem, a jak hodnotí soužití se Správou KRNAP.“
Spokojenost s životem či návštěvou Krkonoš vyjádřilo 93 % rezidentů, resp. 92 % návštěvníků. Nespokojenost, výrazně menšinová, pramenila u návštěvníků především z vysokých cen, v případě místních lidí z velkého počtu turistů, nebo příliš tolerantního přístupu Správy KRNAP k nim. Naprostá většina návštěvníků, 97 %, se necítí nijak omezována návštěvním řádem KRNAP, totéž platí pro 95 % rezidentů. Zbývajícím 3 % návštěvníkům vadily zákazy vjezdu a nemožnost volného pohybu. Rezidenti pak kritizovali striktnost stavebního povolení, absenci klidu a velké množství turistů. Spokojenost se Správou KRNAP, resp. se soužitím s ní vyjádřilo 90 % návštěvníků a 87 % rezidentů.
Za práci, výsledky a působení Správy KRNAP (ohodnoceno jako známkou ve škole) by nám návštěvníci dali známku 1,8, rezidenti pak 1,7. Dle dotazovaných si Správa KRNAP zaslouží pochvalu za ochranu přírody, pořádané akce, údržbu cest, usměrňování návštěvnosti, péči o KRNAP a vztah k rezidentům.
„Tento výzkum jednoznačně říká, že místní lidí i návštěvníci jsou s prací Správy KRNAP spokojeni a to je dobrá zpráva,“ komentoval prezentované výsledky výzkumu náměstek ministra životního prostředí, Tomáš Tesař.
Jan Sobotka, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a starosta města Vrchlabí dodal: „My jsme před 20 lety společně pracovali na Vizi Krkonoše 2050. Došli jsme v regionu společně k tomu, že je pro nás všechny ochrana přírody velmi důležitá. Je příjemné vědět, že to nejen starostové a správa parku, ale i místní lidé a ti, kdo k nám přijíždějí, vnímají stejně. Před 20 lety ale nikdo z nás netušil, že narazíme na pomyslný strop v návštěvnosti Krkonoš. Nyní jsme na hranici kapacit lidských i ubytovacích. V 90. letech se všichni obávali, že nebude dostatek turistů, upínali jsme se na zahraniční návštěvníky. Dneska jsou Krkonoše navštěvované většinou českými turisty a dosahujeme rekordních čísel návštěvnosti.“
Výstupy výzkumu poskytují Správě KRNAP důležitou zpětnou vazbu. „To, jak na Správu KRNAP nahlížejí místní lidé, je do jisté míry dané tím, že parku je 60 let. Většina z nich se už narodila do doby, kdy národní park existoval, vyrůstali v něm a chápou, že to pro ně žádné zásadní omezení neznamená. Správa národního parku se stará o atraktivní prostředí jejich života, nebo lákavou kulisu jejich podnikání. Tušili jsme, že příležitostná a někdy až nevybíravá kritika na sociálních sítích nemá moc společného s realitou a je vlastně dílem několika málo jednotlivců, kteří ji často směřují i vůči jiným subjektům, než jen ke správě národního parku. Tento reprezentativní výzkum (v případě místních pokrývá vlastně stokrát větší podíl populace, než standardní celorepublikové výzkumy veřejného mínění) ukazuje, že realita je ještě o něco pozitivnější, než naše očekávání. Silný vzkaz od místních obyvatel i od návštěvníků je pro nás ohromným povzbuzením v ochranářské práci i do hledání dalších možných cest vzájemné komunikace a diskuse s našimi sousedy a hosty,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Respondenti vnímají Správu KRNAP jako subjekt, který se chová vstřícně (90 %), vystupuje
s respektem (86 %), dá se s ním rozumně dohodnout (86 %) a uplatňuje lidský přístup (77 %). Opačný (negativní) názor má v těchto parametrech 10 % (chová se „namachrovaně“ / pyšně) až 23 % rezidentů (uplatňuje úřednickou byrokracii). „Z detailu výzkumu je patrné, že nejhorší známky jsme dostali od rezidentů, kteří jsou v Krkonoších deset a méně let. Jsme totiž pravděpodobně překážkou nového zlatokopectví, snahy vytěžit hory ve všech smyslech toho slova. A to je vlastně správně. To je náš úkol a zjevně ho plníme dobře,“ dodává Böhnisch.
Součástí výzkumu byly i otázky na adekvátnost, akceptovatelnost a znalost pravidel Návštěvního řádu KRNAP a jeho ochranného pásma. Respondenti většinově odpovídali, že jsou si jisti znalostí návštěvního řádu, aby následně při otázkách na konkrétní pravidla, kupříkladu pohybu v horách nebo sběru lesních plodů a hub, většinově selhali. A to v tom smyslu, že pravidla mají za výrazně přísnější, než ve skutečnosti jsou.
Zprávu s výsledky výzkumu najdete na adrese https://www.krnap.cz/sprava/sprava-krnap/projekty/ostatni-projekty/vyzkumy-verejneho-mineni-pro-spolecnou-strategii-pece-o-krkonossky-narodni-park-a-karkonoski-park-narodowy/
Výzkum tzv. míry akceptace/iritace Správy KRNAP ze strany místní a návštěvnické veřejnosti je součástí plnění Společné strategie péče o KRNAP a KPN, kterou přijaly oba partnerské národní parky, a kterou najdete na https://www.krnap.cz/priroda/ochrana/koncepcni-dokumenty/ Podobný výzkum by se měl opakovat každé tři roky.
Cílem projektu bylo zmapovat spokojenost místních obyvatel a návštěvníků s prací Správy KRNAP, omezeními, která klade existence národního parku na jejich život či návštěvu a se soužitím místních lidí se Správou KRNAP jako institucí. Zkoumali jsme také, jak lidé vnímají návštěvní řád KRNAP a zda pravidla, která pro pohyb v národním parku platí, znají.
Prezentace výsledků výzkumu, která proběhla za přítomnosti náměstka ministra životního prostředí Tomáše Tesaře, předsedy Svazku měst a obcí Krkonoše Jana Sobotky i zástupců Správy KRNAP, se ujal výkonný ředitel společnosti MindBridge Consulting Tomáš Kravka: „Výzkum měl ukázat pohled dvou cílových skupin – rezidentů krkonošských obcí a návštěvníků hor. Dotazovaný vzorek 900 osob zmapoval spokojenost rezidentů s životem nebo návštěvníků s návštěvou v oblasti KRNAP. Cílem bylo zjistit, jak obě cílové skupiny vnímají omezení související s národním parkem, a jak hodnotí soužití se Správou KRNAP.“
Spokojenost s životem či návštěvou Krkonoš vyjádřilo 93 % rezidentů, resp. 92 % návštěvníků. Nespokojenost, výrazně menšinová, pramenila u návštěvníků především z vysokých cen, v případě místních lidí z velkého počtu turistů, nebo příliš tolerantního přístupu Správy KRNAP k nim. Naprostá většina návštěvníků, 97 %, se necítí nijak omezována návštěvním řádem KRNAP, totéž platí pro 95 % rezidentů. Zbývajícím 3 % návštěvníkům vadily zákazy vjezdu a nemožnost volného pohybu. Rezidenti pak kritizovali striktnost stavebního povolení, absenci klidu a velké množství turistů. Spokojenost se Správou KRNAP, resp. se soužitím s ní vyjádřilo 90 % návštěvníků a 87 % rezidentů.
Za práci, výsledky a působení Správy KRNAP (ohodnoceno jako známkou ve škole) by nám návštěvníci dali známku 1,8, rezidenti pak 1,7. Dle dotazovaných si Správa KRNAP zaslouží pochvalu za ochranu přírody, pořádané akce, údržbu cest, usměrňování návštěvnosti, péči o KRNAP a vztah k rezidentům.
„Tento výzkum jednoznačně říká, že místní lidí i návštěvníci jsou s prací Správy KRNAP spokojeni a to je dobrá zpráva,“ komentoval prezentované výsledky výzkumu náměstek ministra životního prostředí, Tomáš Tesař.
Jan Sobotka, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a starosta města Vrchlabí dodal: „My jsme před 20 lety společně pracovali na Vizi Krkonoše 2050. Došli jsme v regionu společně k tomu, že je pro nás všechny ochrana přírody velmi důležitá. Je příjemné vědět, že to nejen starostové a správa parku, ale i místní lidé a ti, kdo k nám přijíždějí, vnímají stejně. Před 20 lety ale nikdo z nás netušil, že narazíme na pomyslný strop v návštěvnosti Krkonoš. Nyní jsme na hranici kapacit lidských i ubytovacích. V 90. letech se všichni obávali, že nebude dostatek turistů, upínali jsme se na zahraniční návštěvníky. Dneska jsou Krkonoše navštěvované většinou českými turisty a dosahujeme rekordních čísel návštěvnosti.“
Výstupy výzkumu poskytují Správě KRNAP důležitou zpětnou vazbu. „To, jak na Správu KRNAP nahlížejí místní lidé, je do jisté míry dané tím, že parku je 60 let. Většina z nich se už narodila do doby, kdy národní park existoval, vyrůstali v něm a chápou, že to pro ně žádné zásadní omezení neznamená. Správa národního parku se stará o atraktivní prostředí jejich života, nebo lákavou kulisu jejich podnikání. Tušili jsme, že příležitostná a někdy až nevybíravá kritika na sociálních sítích nemá moc společného s realitou a je vlastně dílem několika málo jednotlivců, kteří ji často směřují i vůči jiným subjektům, než jen ke správě národního parku. Tento reprezentativní výzkum (v případě místních pokrývá vlastně stokrát větší podíl populace, než standardní celorepublikové výzkumy veřejného mínění) ukazuje, že realita je ještě o něco pozitivnější, než naše očekávání. Silný vzkaz od místních obyvatel i od návštěvníků je pro nás ohromným povzbuzením v ochranářské práci i do hledání dalších možných cest vzájemné komunikace a diskuse s našimi sousedy a hosty,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Respondenti vnímají Správu KRNAP jako subjekt, který se chová vstřícně (90 %), vystupuje
s respektem (86 %), dá se s ním rozumně dohodnout (86 %) a uplatňuje lidský přístup (77 %). Opačný (negativní) názor má v těchto parametrech 10 % (chová se „namachrovaně“ / pyšně) až 23 % rezidentů (uplatňuje úřednickou byrokracii). „Z detailu výzkumu je patrné, že nejhorší známky jsme dostali od rezidentů, kteří jsou v Krkonoších deset a méně let. Jsme totiž pravděpodobně překážkou nového zlatokopectví, snahy vytěžit hory ve všech smyslech toho slova. A to je vlastně správně. To je náš úkol a zjevně ho plníme dobře,“ dodává Böhnisch.
Součástí výzkumu byly i otázky na adekvátnost, akceptovatelnost a znalost pravidel Návštěvního řádu KRNAP a jeho ochranného pásma. Respondenti většinově odpovídali, že jsou si jisti znalostí návštěvního řádu, aby následně při otázkách na konkrétní pravidla, kupříkladu pohybu v horách nebo sběru lesních plodů a hub, většinově selhali. A to v tom smyslu, že pravidla mají za výrazně přísnější, než ve skutečnosti jsou.
Zprávu s výsledky výzkumu najdete na adrese https://www.krnap.cz/sprava/sprava-krnap/projekty/ostatni-projekty/vyzkumy-verejneho-mineni-pro-spolecnou-strategii-pece-o-krkonossky-narodni-park-a-karkonoski-park-narodowy/
Výzkum tzv. míry akceptace/iritace Správy KRNAP ze strany místní a návštěvnické veřejnosti je součástí plnění Společné strategie péče o KRNAP a KPN, kterou přijaly oba partnerské národní parky, a kterou najdete na https://www.krnap.cz/priroda/ochrana/koncepcni-dokumenty/ Podobný výzkum by se měl opakovat každé tři roky.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
