Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Elektřina je dnes osmkrát dražší, než v roce 1991 a obnovitelné zdroje se na zvýšení ceny podílejí jen desetinou
Ze šedesátníku na pětikorunu - tak zdražila od roku 1991 kilowatthodina elektřiny uživatelům nejběžnějšího tarifu. A obnovitelné zdroje se na tomto nárůstu podílejí jen deseti procenty. To jsou jen dva klíčové údaje z nové studie "Proč je elektřina osmkrát dražší", kterou dnes na snídani s novináři zveřejnilo Hnutí DUHA. Jejím autorem je Bronislav Bechník, renomovaný energetický expert portálu TZB-info [1].
Kompletní studii si můžete stáhnout na adrese: www.hnutiduha.cz/duvody-drahe-elektriny. Nejpřehlednějším výtahem studie je infografika, kterou najdete také v příloze tiskové zprávy.
Studie přehledně vyhodnocuje jednotlivé faktory, které měly na růst cen elektřiny vliv: od deregulace cen v devadesátých letech, přes změnu sazby DPH, zdražování silové elektřiny do roku 2009 až po dopad podpory obnovitelných zdrojů po roce 2005. V letech 1996 až 2001 rostly ceny elektřiny v průměru o 16 až 17 % vlivem deregulace. Ještě mezi lety 2006 a 2009 dosahoval průměrný meziroční růst cen 8 % - hlavně kvůli zdražování energetických komodit před finanční krizí.
Nová studie podrobně posuzuje vývoj ceny pro typické spotřebitele s dvěma nejběžnějšími tarify: pro domácnosti využívající elektřinu pouze k provozu spotřebičů a pro ty, které mají navíc elektrický bojler nebo akumulační kamna. Autor rozebírá cenu elektřiny na jednotlivé složky a přiřazuje k nim subjekty, které jsou příjemci všech částí zákaznických plateb. Nejvíce peněz končí u distribučních společností, následují výrobci a dodavatelé elektřiny a státní rozpočet (DPH).
Studie rovněž hodnotí rozdíly mezi nabídkami jednotlivých dodavatelů a možnosti zákazníků ovlivnit platbu jejich vhodným výběrem. Dochází ke zjištění, že rozdíl v roční platbě nejdražšímu a nejlevnějšímu dodavateli je vyšší než příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů pro stejné množství elektřiny. Studie obsahuje i odkaz na aplikaci, ve které si uživatelé mohou rychle porovnat nabídky jednotlivých dodavatelů.
Nová studie je zveřejněna právě v době, kdy vláda v nejbližších dnech projedná novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie z léta roku 2013 fakticky zastavil podporu nových obnovitelných zdrojů, která by se promítala do ceny elektřiny. Tento zákon ani jeho aktuální novela ovšem neobsahuje žádný mechanismus podpory obnovitelných zdrojů, a to ani na omezenou dobu, po niž ještě obnovitelné zdroje podporu potřebují, aby se jejich rozvoj v konkurenci s podstatně více podporovanými klasickými zdroji nebrzdil.
Nedojde-li v novém zákonu k pozitivní změně, pak desítky firem, které jsou nyní na obnovitelné zdroje navázány, a s nimi tisíce pracovních míst v příštích měsících a letech od nás odejdou a ČR ztratí spojení s jedním z nejperspektivnějších oborů ve světě.
Studie bude prezentována také na mezinárodní konferenci "Obnovitelné zdroje energie stojí..za to" v Praze 21. října (program v příloze).
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
"Svádět růst ceny elektřiny hlavně na podporu obnovitelných zdrojů je stejně chybné jako obvyklé. Studie Bronislava Bechníka přehledně ukazuje, že k hlavním skokům v cenách elektřiny došlo dávno předtím, než se do nich začaly podpory obnovitelných zdrojů promítat. Mezi lety 2006 a 2009, kdy podpora obnovitelných zdrojů byla skoro zanedbatelná, rostla cena elektřiny meziročně o 8 % kvůli zdražování silové elektřiny na burze. Právě cena silové elektřiny v posledních letech klesá, mimo jiné i díky rozvoji obnovitelných zdrojů."
Bronislav Bechník, energetický expert a autor studie, řekl:
"Ceny elektřiny rostly nejrychleji v devadesátých letech. Jenže v té době zároveň stejně rychle rostly mzdy, takže ve výsledku si člověk v roce 1998 mohl za průměrnou mzdu koupit stejné množství elektřiny jako v roce 1991. Pak následovalo několik let, kdy ceny elektřiny rostly mnohem rychleji než mzdy nebo ceny ostatního zboží. V poměru k výši mezd je dnes elektřina o něco levnější než v roce 2002, kdy byla vůbec nejdražší.Ceny potravin a spotřebního zboží přitom vesměs rostou pomaleji než mzdy, takže relativně zlevňují. "
Kontakty:
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Bronislav Bechník, enertetický expert a autor studie, 733 785 322, bronislav.bechnik@topinfo.cz
Poznámky:
[1] Bronislav Bechník je členem redakční rady odborného portálu TZB-info a odborným garantem oboru Obnovitelná energie a úspory energie. Je členem redakční rady časopisů Energie 21 a Alternativní energie. Má vzdělání v technických oborech - v elektrotechnice, strojírenství a stavebnictví. Ve své disertační práci se věnoval vlivu vlhkosti na energetickou bilanci pasivních staveb.
Kompletní studii si můžete stáhnout na adrese: www.hnutiduha.cz/duvody-drahe-elektriny. Nejpřehlednějším výtahem studie je infografika, kterou najdete také v příloze tiskové zprávy.
Studie přehledně vyhodnocuje jednotlivé faktory, které měly na růst cen elektřiny vliv: od deregulace cen v devadesátých letech, přes změnu sazby DPH, zdražování silové elektřiny do roku 2009 až po dopad podpory obnovitelných zdrojů po roce 2005. V letech 1996 až 2001 rostly ceny elektřiny v průměru o 16 až 17 % vlivem deregulace. Ještě mezi lety 2006 a 2009 dosahoval průměrný meziroční růst cen 8 % - hlavně kvůli zdražování energetických komodit před finanční krizí.
Nová studie podrobně posuzuje vývoj ceny pro typické spotřebitele s dvěma nejběžnějšími tarify: pro domácnosti využívající elektřinu pouze k provozu spotřebičů a pro ty, které mají navíc elektrický bojler nebo akumulační kamna. Autor rozebírá cenu elektřiny na jednotlivé složky a přiřazuje k nim subjekty, které jsou příjemci všech částí zákaznických plateb. Nejvíce peněz končí u distribučních společností, následují výrobci a dodavatelé elektřiny a státní rozpočet (DPH).
Studie rovněž hodnotí rozdíly mezi nabídkami jednotlivých dodavatelů a možnosti zákazníků ovlivnit platbu jejich vhodným výběrem. Dochází ke zjištění, že rozdíl v roční platbě nejdražšímu a nejlevnějšímu dodavateli je vyšší než příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů pro stejné množství elektřiny. Studie obsahuje i odkaz na aplikaci, ve které si uživatelé mohou rychle porovnat nabídky jednotlivých dodavatelů.
Nová studie je zveřejněna právě v době, kdy vláda v nejbližších dnech projedná novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie z léta roku 2013 fakticky zastavil podporu nových obnovitelných zdrojů, která by se promítala do ceny elektřiny. Tento zákon ani jeho aktuální novela ovšem neobsahuje žádný mechanismus podpory obnovitelných zdrojů, a to ani na omezenou dobu, po niž ještě obnovitelné zdroje podporu potřebují, aby se jejich rozvoj v konkurenci s podstatně více podporovanými klasickými zdroji nebrzdil.
Nedojde-li v novém zákonu k pozitivní změně, pak desítky firem, které jsou nyní na obnovitelné zdroje navázány, a s nimi tisíce pracovních míst v příštích měsících a letech od nás odejdou a ČR ztratí spojení s jedním z nejperspektivnějších oborů ve světě.
Studie bude prezentována také na mezinárodní konferenci "Obnovitelné zdroje energie stojí..za to" v Praze 21. října (program v příloze).
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
"Svádět růst ceny elektřiny hlavně na podporu obnovitelných zdrojů je stejně chybné jako obvyklé. Studie Bronislava Bechníka přehledně ukazuje, že k hlavním skokům v cenách elektřiny došlo dávno předtím, než se do nich začaly podpory obnovitelných zdrojů promítat. Mezi lety 2006 a 2009, kdy podpora obnovitelných zdrojů byla skoro zanedbatelná, rostla cena elektřiny meziročně o 8 % kvůli zdražování silové elektřiny na burze. Právě cena silové elektřiny v posledních letech klesá, mimo jiné i díky rozvoji obnovitelných zdrojů."
Bronislav Bechník, energetický expert a autor studie, řekl:
"Ceny elektřiny rostly nejrychleji v devadesátých letech. Jenže v té době zároveň stejně rychle rostly mzdy, takže ve výsledku si člověk v roce 1998 mohl za průměrnou mzdu koupit stejné množství elektřiny jako v roce 1991. Pak následovalo několik let, kdy ceny elektřiny rostly mnohem rychleji než mzdy nebo ceny ostatního zboží. V poměru k výši mezd je dnes elektřina o něco levnější než v roce 2002, kdy byla vůbec nejdražší.Ceny potravin a spotřebního zboží přitom vesměs rostou pomaleji než mzdy, takže relativně zlevňují. "
Kontakty:
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Bronislav Bechník, enertetický expert a autor studie, 733 785 322, bronislav.bechnik@topinfo.cz
Poznámky:
[1] Bronislav Bechník je členem redakční rady odborného portálu TZB-info a odborným garantem oboru Obnovitelná energie a úspory energie. Je členem redakční rady časopisů Energie 21 a Alternativní energie. Má vzdělání v technických oborech - v elektrotechnice, strojírenství a stavebnictví. Ve své disertační práci se věnoval vlivu vlhkosti na energetickou bilanci pasivních staveb.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
