Tiskové zprávy
Evropská komise: EU pokročila k „recyklační společnosti“, prostor pro zlepšení tu však stále je
4. února 2011 | Evropská komise
Evropská komise dnes zveřejnila zprávu o výsledcích členských států v oblasti předcházení vzniku odpadu a recyklace odpadu. Některé členské státy podle ní učinily značný pokrok, k dosažení dlouhodobého cíle nám však ještě kus cesty zbývá. Tímto cílem je „recyklační společnost“, která nejen omezuje produkci odpadu, ale rovněž ho využívá jako zdroj.
Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: „V mém starém mobilním telefonu bylo použito zlato, platina, palladium a měď. Těchto prvků máme v Evropě velmi málo. V jedné tuně takových telefonů by bylo obsaženo zhruba 280 gramů zlata, 140 gramů platiny a palladia a 63 kilogramů mědi. Tento odpad bychom neměli uložit na skládce nebo spálit, je to zdroj, kterého bychom si měli cenit. To, že chceme z Evropy vytvořit ekonomiku účinně využívající zdroje, nejsou jen planá slova, o čemž svědčí i závazek ve strategii Evropa 2020. Nejde přitom jen o omezení nepříznivých dopadů na životní prostředí a snížení emisí skleníkových plynů, ale i o tvorbu pracovních příležitostí. Jen v odvětví recyklace odpadu by mohlo vzniknout půl milionu pracovních míst.“
Podle uvedené zprávy se ve většině členských států celková produkce odpadu zvyšuje (nebo v nejlepším případě stabilizuje), avšak pomalejším tempem, než jakým roste ekonomika. Za posledních deset let se produkce komunálního odpadu ustálila přibližně na množství 524 kg na osobu a rok, přestože spotřeba domácností ve stejném období vzrostla o zhruba 16 %. Mohli bychom proto udělat více, abychom snížili produkci odpadu v absolutních hodnotách. Evropské domácnosti například vyhodí 25 % potravin, které nakoupí. Zhruba šedesáti procentům takto vzniklého odpadu by bylo možné předejít a každá domácnost by ročně ušetřila asi 500 EUR[1].
Velmi rozdílné výsledky – značný prostor ke zlepšení
Mezi členskými státy panují obrovské rozdíly. Míra recyklace se pohybuje mezi několika procenty až po 70 %. V některých členských státech prakticky zmizelo skládkování, v jiných končí na skládkách více než 90 % odpadu. Existuje tedy značný prostor k překročení současných minimálních cílů EU v oblasti sběru a recyklace odpadu. Mělo by se podpořit zavádění kombinovaných hospodářských a právních nástrojů používaných členskými státy s nejlepšími výsledky, včetně zákazu skládkování a uplatňování zásady odpovědnosti výrobce na dodatečné toky odpadů v EU. K intenzivnější recyklaci je zapotřebí větší soulad mezi navrhováním výrobků a politikou nakládání s odpady. Jelikož dosažení ambiciózních cílů pro recyklaci a předcházení vzniku odpadů vyžaduje účast celé společnosti, zdůrazňuje zpráva potřebu trvalého úsilí o zlepšení účasti zainteresovaných stran a informovanosti veřejnosti.
Odpad stále figuruje zhruba ve 20 % všech případů porušení předpisů o životním prostředí. Jak ukázaly nedávné události v Maďarsku a Itálii, je úplné uplatňování právních předpisů o odpadech naprosto nezbytné k ochraně životního prostředí a zdraví člověka.
Nová rámcová směrnice o odpadech, která měla být provedena do vnitrostátních právních předpisů do 12. prosince 2010, stále v legislativě mnoha zemí EU chybí. Členské státy měly k dispozici dvouleté přechodné období k zavedení nezbytných opatření, aby nové směrnici vyhověly. O provedení směrnice do vnitrostátní legislativy však zatím Komisi informovalo jen několik z nich. Komise situaci bedlivě sleduje a v případě potřeby podnikne proti státům, které směrnici neprovedou, příslušné kroky.
Nová směrnice přináší modernější a zjednodušený přístup k politice v oblasti odpadů, jehož hlavní osou je zohledňování životního cyklu, a zavádí závaznou hierarchii způsobů nakládání s odpadem. Na prvním místě stojí předcházení vzniku odpadů, po němž následuje opětovné použití, recyklace a jiné využití, přičemž odstranění, například skládkováním, je až poslední možností. Členským státům směrnice ukládá povinnost modernizovat plány pro nakládání s odpady a do roku 2013 vypracovat programy předcházení vzniku odpadů. Do roku 2020 musí též zajistit recyklaci 50 % komunálního odpadu a 70 % stavebních a demoličních odpadů.
Komise bude nadále sledovat provádění a prosazování právních předpisů o odpadech, včetně požadavků nové rámcové směrnice o odpadech, v jednotlivých členských státech. Bude se také snažit rozvinout podporu pro členské státy při přípravě vhodných strategií a politik. Za účelem větší konsolidace politik v oblasti odpadů předloží Komise v roce 2012 další návrhy a stanoví konkrétní kroky, kterými se EU posune blíže ke společnosti recyklující odpady a účinně využívající zdroje.
Další informace
Zpráva spolu s přílohou, která obsahuje podrobné výsledky jednotlivých členských států, je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/waste/strategy.htm
Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: „V mém starém mobilním telefonu bylo použito zlato, platina, palladium a měď. Těchto prvků máme v Evropě velmi málo. V jedné tuně takových telefonů by bylo obsaženo zhruba 280 gramů zlata, 140 gramů platiny a palladia a 63 kilogramů mědi. Tento odpad bychom neměli uložit na skládce nebo spálit, je to zdroj, kterého bychom si měli cenit. To, že chceme z Evropy vytvořit ekonomiku účinně využívající zdroje, nejsou jen planá slova, o čemž svědčí i závazek ve strategii Evropa 2020. Nejde přitom jen o omezení nepříznivých dopadů na životní prostředí a snížení emisí skleníkových plynů, ale i o tvorbu pracovních příležitostí. Jen v odvětví recyklace odpadu by mohlo vzniknout půl milionu pracovních míst.“
Podle uvedené zprávy se ve většině členských států celková produkce odpadu zvyšuje (nebo v nejlepším případě stabilizuje), avšak pomalejším tempem, než jakým roste ekonomika. Za posledních deset let se produkce komunálního odpadu ustálila přibližně na množství 524 kg na osobu a rok, přestože spotřeba domácností ve stejném období vzrostla o zhruba 16 %. Mohli bychom proto udělat více, abychom snížili produkci odpadu v absolutních hodnotách. Evropské domácnosti například vyhodí 25 % potravin, které nakoupí. Zhruba šedesáti procentům takto vzniklého odpadu by bylo možné předejít a každá domácnost by ročně ušetřila asi 500 EUR[1].
Velmi rozdílné výsledky – značný prostor ke zlepšení
Mezi členskými státy panují obrovské rozdíly. Míra recyklace se pohybuje mezi několika procenty až po 70 %. V některých členských státech prakticky zmizelo skládkování, v jiných končí na skládkách více než 90 % odpadu. Existuje tedy značný prostor k překročení současných minimálních cílů EU v oblasti sběru a recyklace odpadu. Mělo by se podpořit zavádění kombinovaných hospodářských a právních nástrojů používaných členskými státy s nejlepšími výsledky, včetně zákazu skládkování a uplatňování zásady odpovědnosti výrobce na dodatečné toky odpadů v EU. K intenzivnější recyklaci je zapotřebí větší soulad mezi navrhováním výrobků a politikou nakládání s odpady. Jelikož dosažení ambiciózních cílů pro recyklaci a předcházení vzniku odpadů vyžaduje účast celé společnosti, zdůrazňuje zpráva potřebu trvalého úsilí o zlepšení účasti zainteresovaných stran a informovanosti veřejnosti.
Odpad stále figuruje zhruba ve 20 % všech případů porušení předpisů o životním prostředí. Jak ukázaly nedávné události v Maďarsku a Itálii, je úplné uplatňování právních předpisů o odpadech naprosto nezbytné k ochraně životního prostředí a zdraví člověka.
Nová rámcová směrnice o odpadech, která měla být provedena do vnitrostátních právních předpisů do 12. prosince 2010, stále v legislativě mnoha zemí EU chybí. Členské státy měly k dispozici dvouleté přechodné období k zavedení nezbytných opatření, aby nové směrnici vyhověly. O provedení směrnice do vnitrostátní legislativy však zatím Komisi informovalo jen několik z nich. Komise situaci bedlivě sleduje a v případě potřeby podnikne proti státům, které směrnici neprovedou, příslušné kroky.
Nová směrnice přináší modernější a zjednodušený přístup k politice v oblasti odpadů, jehož hlavní osou je zohledňování životního cyklu, a zavádí závaznou hierarchii způsobů nakládání s odpadem. Na prvním místě stojí předcházení vzniku odpadů, po němž následuje opětovné použití, recyklace a jiné využití, přičemž odstranění, například skládkováním, je až poslední možností. Členským státům směrnice ukládá povinnost modernizovat plány pro nakládání s odpady a do roku 2013 vypracovat programy předcházení vzniku odpadů. Do roku 2020 musí též zajistit recyklaci 50 % komunálního odpadu a 70 % stavebních a demoličních odpadů.
Komise bude nadále sledovat provádění a prosazování právních předpisů o odpadech, včetně požadavků nové rámcové směrnice o odpadech, v jednotlivých členských státech. Bude se také snažit rozvinout podporu pro členské státy při přípravě vhodných strategií a politik. Za účelem větší konsolidace politik v oblasti odpadů předloží Komise v roce 2012 další návrhy a stanoví konkrétní kroky, kterými se EU posune blíže ke společnosti recyklující odpady a účinně využívající zdroje.
Další informace
Zpráva spolu s přílohou, která obsahuje podrobné výsledky jednotlivých členských států, je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/waste/strategy.htm
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk