ODS: Europoslanci ODS: ANO v Bruselu kryje klimatický fanatismus a škodí konkurenceschopnosti Evropy

Evropský parlament se na únorovém plenárním zasedání zabývá řadou zásadních témat – od migrace až po konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Podle europoslanců ODS ale znovu vyplouvá na povrch zásadní rozpor mezi tím, co hnutí ANO říká doma, a tím, jak se chová v Bruselu. Zatímco ODS prosazuje realistická řešení v oblasti migrace a konkurenceschopnosti, politika ANO vede k izolaci Česka a oslabení jeho pozice v EU.


Babišova velká porážka a ostuda aneb klimatické cíle a půjčka Ukrajině

Nejvýraznějším symbolem selhání ANO je podle ODS klimatická agenda a postoj k podpoře Ukrajiny.

„Na plenárním zasedání jsou na programu dva zajímavé body, které jsem si pracovně nazval ‚Babišova velká porážka‘ a ‚Babišova velká ostuda‘. Andrej Babiš v Česku tvrdí, že závazný cíl snížení emisí o 90 % do roku 2040 je špatně už v samotném základu. V Bruselu má přitom ANO zpravodaje, který tenhle návrh nejenže zásadně nezměnil, ale ve výsledku ho nechal projít,“ kritizuje Alexandr Vondra práci europoslance ANO Ondřeje Knotka.

Podle Vondry Knotek jako zpravodaj selhal ve své základní roli. „Buď měl návrh skutečně rozvolnit, nebo ho otevřeně odmítnout. Neudělal ani jedno. Když bylo jasné, že po trialogu zůstává závazný cíl 90 % do roku 2040 i tlak na zdražování energií, návrh na zamítnutí musela podat až frakce ECR.“

ODS dlouhodobě odmítá právně závazné klimatické cíle bez technologického a ekonomického základu. „Taková politika nevede ke snižování emisí, ale k odlivu investic, oslabení průmyslu a vyšším cenám pro občany,“ dodává Vondra.


Seznam bezpečných zemí představuje větší posun než celý migrační pakt

Vedle klimatu se únorové plénum věnuje i migrační politice. Evropský parlament tento týden hlasuje o zavedení unijního seznamu bezpečných zemí původu a o úpravě pravidel pro bezpečné třetí země.

„To, co se teď schvaluje, je ve skutečnosti větší a praktičtější krok než celý migrační pakt. Jde o změny, které umožní rychlejší řízení, omezí zneužívání azylu a usnadní návraty tam, kde nehrozí žádné nebezpečí,“ říká Veronika Vrecionová.

Podle ní jde o zásadní posun od ideologie k funkční praxi. „Zachovává se individuální posouzení, ale mizí zdržovací triky a nekonečné obstrukce. Bez funkční migrační politiky nemůže Evropa dlouhodobě fungovat,“ dodává Vrecionová.


Evropa se v otázce konkurenceschopnosti nesmí střílet do vlastní nohy

Třetím klíčovým tématem plenárního zasedání je debata o tom, jak znovu nastartovat konkurenceschopnost Evropské unie, posílit jednotný trh a snížit životní náklady. Tato diskuse v Evropském parlamentu zároveň souvisí s mimořádným summitem EU ke konkurenceschopnosti, který proběhne ve čtvrtek 12. února.

„Změny, ke kterým dnes v EU dochází, jdou místy správným směrem, ale je jich zoufale málo. Evropa rostla v době, kdy odbourávala překážky uvnitř jednotného trhu – a přesně k tomu se musíme vrátit. Místo toho se dnes často střílíme do vlastní nohy,“ říká Ondřej Krutílek. Podle něj EU místo otevírání prostoru pro evropský byznys sama sebe brzdí přeregulováním. „Typickým příkladem je regulace umělé inteligence. Pokud v EU dosud nevznikla silná globální AI firma, po této regulaci už s velkou pravděpodobností nevznikne,“ dodává Krutílek.

Krutílek zároveň kritizuje rozpor v přístupu Andreje Babiše ke konkurenceschopnosti. „Andrej Babiš může doma mluvit o obraně českých zájmů, ale v Bruselu se sám připravuje o vyjednávací sílu. Své zmatené europoslance má zaparkované ve frakci Patriotů pro Evropu a zároveň se politicky váže na Orbána a Fica. Připomíná to boxera, který jde do ringu bez rukavic – dostane první ránu a je okamžitě KO. Obávám se, že přesně takhle to dopadne i na čtvrtečním summitu,“ uzavírá.

Podle europoslanců ODS je únorové plénum dalším důkazem, že bez realismu a odpovědnosti se Evropa neposune. Silná Evropa totiž nevznikne z politických sloganů, ale z rozhodnutí, která obstojí v realitě.