https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/exploze-biodiverzity.diky-velkym-kopytnikum-se-zvysily-pocty-vzacnych-druhu-o-stovky-i-tisice-procent
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká krajina: Exploze biodiverzity. Díky velkým kopytníkům se zvýšily počty vzácných druhů o stovky i tisíce procent

30. prosince 2021 | Česká krajina
Autor: Dalibor Dostál, tel: 606 635 303
Po sedmi letech od založení rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice začali letos vědci publikovat první data dokumentující pozitivní vliv pastvy divokých zvířat na místní biologickou rozmanitost. Výsledky byly natolik výrazné, že se zařadily mezí nejvýraznější událostí roku v rámci české ochrany přírody.

K obrovskému nárůstu početnosti došlo například u hořců křížatých, ohrožené rostliny, která patří k vlajkovým druhům rezervace. V její nejstarší části, kde pastva trvá nejdéle, vzrostly počty dospělých hořců o 367 procent. Ještě důležitější je ale zvýšení počtu mladých rostlin, které potvrzují trend obnovy populace tohoto vzácného druhu. „V roce 2016 jsme napočítali jen 55 semenáčů, letos to bylo 3109. Nárůst počtu semenáčků o neuvěřitelných 5553 procent jsme nečekali ani v nejodvážnějších představách,“ popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Výsledky výzkumů oceňují přední čeští vědci. „Pokud někdo dosud pochyboval o významu pastvy velkých býložravců v Milovicích či jinde, tak nové výsledky monitoringu jsou naprosto přesvědčivé a impozantní. Pro řadu ohrožených druhů rostlin i živočichů to může být poslední možnost, jak je v naší přírodě udržet ve vitálních populacích. Lze jednoznačně očekávat, že následující roky přinesou další optimistická data,“ uvedl Karel Prach z katedry botaniky Přírodovědecká fakulty Jihočeské univerzity.

Právě návrat velkých kopytníků do bývalého vojenského prostoru v roce 2015 zastavil dlouhodobou degradaci vzácné lokality. „Nenápadně se tu odehrává proces v pravdě historický - vždyť velcí kopytníci zmizeli z naší přírody před staletími. Zvířata zde spásají agresivní trávy a tím přispívají k obnově ohrožených stepních biotopů s mnoha vzácnými druhy rostlin a živočichů, které se zde vyvíjely po tisíce let,“ ocenil Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Naprosto jedinečnou biologickou hodnotu lokality potvrzují i výzkumy pokračující v letošním roce. „Z hlediska ptáků je to naprosto unikátní lokalita. Jde o zcela mimořádné refugium ptačí biodiverzity,“ zdůraznil David Storch z Centra pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky. Během letošního pozorování zaznamenal v lokalitě například krutihlavy obecné, koroptve, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků, vlhy pestré, ťuhýky šedé, strakapouda prostředního, včelojeda, dudka chocholatého nebo oba druhy luňáků. „Řada z těch druhů se sice vyskytuje i jinde v Česku, ale v nesrovnatelně menších populačních hustotách, zatímco v rezervaci je jich opravdu spousta. V tom jsou Milovice unikátní,“ doplnil David Storch.

Díky pastvě velkých kopytníků výrazně vrostly počty nejvzácnějšího druhu motýla, který se v bývalém vojenském prostoru vyskytuje, modráska hořcového Rebelova. „V roce 2016 jsme zachytili pouhých 5 jedinců na 4 mapovaných lokalitách, a druh v těchto místech balancoval na hraně přežití. Letos to již bylo 90 pozorovaných jedinců na 14 lokalitách. Jde tedy o nárůst o úctyhodných 1700 procent,“ uvedl entomolog David Ričl. Pastva velkých kopytníků podle jeho slov potlačila agresivní druhy trav a umožnila rozšíření hořců křížatých, na které samice modrásků hořcových kladou vajíčka. Díky tomu se tak výrazně zvýšily i počty těchto kriticky ohrožených motýlů.

Rostly ale také počty dalších motýlích druhů. „Příkladem je modrásek vikvicový, který se u Milovic vyskytuje v tisícových počtech. Také tento druh jinde v Česku ubývá, ale v Milovicích je jako na jednom z mála míst v Česku stále můžeme vidět ve velkém množství,“ zmínil David Ričl. V monitorovaném prostoru vzrostly počty modrásků vikvicových z 55 jedinců v roce 2016 na 493 jedinců v roce 2021. Celkem se počty všech druhů sledovaných motýlů od zahájení pastvy velkých kopytníků zvýšily o 172 procent.

Vědci oceňují, že pozitivní přeměna proběhla díky velkým kopytníkům na rozsáhlých plochách o rozloze desítek a stovek hektarů. „Díky aktivitě velkých kopytníků zde vznikla na desítkách hektarů unikátní mozaika druhově bohatých trávníků. Pastva velkých býložravců se tak ukazuje jako velice efektivní nástroj pro ochranu, obnovu a péči o přírodně cenné luční biotopy. Projekt pastvy velkých býložravců představuje jeden z vůbec nejúspěšnějších počinů v oblasti velkoplošného managementu nelesní krajiny v České republice,“ upozornil botanik Štěpán Janeček z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Také další vědci oceňují pozitivní přeměnu lokality, k níž došlo díky velkým kopytníkům. „Ukazuje se, že pastva velkých býložravců má jednoznačně pozitivní vliv na stav místního ekosystému. Před rokem 2015 zde byl druhově chudý hustý porost vysokých trav, které vytlačily většinu kvetoucích bylin. Zavedení pastvy tento biologicky nežádoucí stav rychle změnilo a dnes jsou zde na obrovských plochách květnaté travní porosty s roztroušenými keři. Unikátní je zde i obrovská rozloha souvislých extenzivních křovinatých pastvin, jakou dnes v teplých nížinách České republiky asi nikde jinde nenajdeme,“ zdůraznil botanik Milan Chytrý z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Významná část milovických pastvin patří do majetku Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. „Všichni víme, že řada rostlin a živočichů, kteří mají v naší krajině domov, potřebuje šetrné hospodaření. Extenzivní pastva je cestou, jak tady některé vzácné druhy udržet. Právě proto působí na těch nejcennějších místech s finanční podporou státu, konkrétně Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, mnoho hospodářů, mimo jiné i Česká krajina. Chceme do krajiny její bývalou rozmanitost vrátit,“ konstatoval František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spolupracovala s ochranářskou společností Česká krajina a dalšími ochranářskými institucemi či vlastníky půdy také na vzniku dalších rezervací velkých kopytníků v ČR, například na Plachtě v Hradci Králové, Barochu na Pardubicku nebo Meandrech Lužnice na Třeboňsku.

Ty vznikly později, než milovická rezervace, a proto budou výsledky výzkumů z těchto oblastí k dispozici až za několik let. Data získaná vědci z milovické rezervace ale ukazují, že se pastva velkých kopytníků zařadila ke klíčovým způsobům péče o krajinu. „To, že se díky pastvě velkých kopytníků podařilo zvýšit počty vzácných druhů ne o jednotky nebo desítky procent, ale o stovky a tisíce procent potvrzuje, že velcí kopytníci si vedou jako lékaři nemocné krajiny velmi úspěšně,“ zmínil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci před sedmi lety založila.

Zároveň poděkoval všem, kteří se na úspěch projektu podíleli. „Tyto výsledky se nezrodily ze dne na den, ale jsou výsledkem velmi trpělivé a náročné mnohaleté práce. Chtěl bych ještě jednou poděkovat všem, kteří projekt podpořili v době, kdy byl jen nápadem sepsaným na několika stránkách papíru. Stejně jako všem, kteří pomohli s financováním projektu nebo ho podpořili v době, kdy mu opakovaně hrozil zánik,“ ocenil Dalibor Dostál.

Rezervace velkých kopytníků vznikla v roce 2015 na rozloze 40 hektarů. V současné době dosáhla velikosti 350 hektarů a je největší svého druhu v České republice. V době svého vzniku se stala světově nejsledovanějším českým projektem, o kterém opakovaně psala média na pěti kontinentech. Včetně prestižních médií jako New York Times, Washington Post nebo BBC. Projekt získal také několik prestižních ocenění, včetně Ceny Josefa Vavrouška nebo Ceny za udržitelnost SDGs. Pozemky pro rezervaci poskytlo město Milovice, Agentura ochrany přírody a krajiny a Středočeský kraj. Kromě ochrany biodiverzity má projekt výrazný pozitivní vliv také na zadržování vody v krajině nebo adaptaci krajiny na změny klimatu, včetně ukládání uhlíku do půdy.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist