Tiskové zprávy
Arnika: Firma H.Z.C.J. dostala pokutu za svévolné oplocení Čečelického jezera
Krajský úřad Středočeského kraje potvrdil pokutu za svévolné oplocení jezera u obce Čečelice. Postih již dříve stanovil Městský úřad v Mělníku, provinilá firma H.Z.C.J. se však tehdy odvolala. Krajský úřad konstatoval, že firma si k postavení plotu měla opatřit povolení pro zásah do krajinného rázu. Ačkoliv ji na to úřady včas upozornily, firma to ignorovala. Zdaleka přitom nejde o první porušení zákonů. Společnost H.Z.C.J. loni navážela bez povolení odpadní materiál do blízkosti jezera, které se chystá zcela zasypat. Případem se zabývá také Městský soud v Praze, který zavážení jezera až do vyřešení sporu zakázal.
„S oplocením jezera jsme od počátku nesouhlasili. Firma H.Z.C.J. si ale stejně udělala, co chtěla, bez ohledu na zákony,“ říká starosta Čečelic Josef Zeman. „Plechová ohrada je nevzhledná a omezuje průchod živočichů. Obáváme se, že důvodem k jejímu vybudování bylo zakrýt nepovolené zasypávání jezera odpadem. K vodě tou dobou jezdil jeden náklaďák za druhým, přitom firma neměla k zavážení žádné povolení,“ domnívá se starosta.
Obec Čečelice zápasí o osud jezera s firmou H.Z.C.J. už řadu let. Zatímco firma chce vydělat na ukládání odpadů a jezero zasypat, obec by zde chtěla vytvořit útočiště pro chráněné živočichy a rekreační zázemí pro obyvatele.
Šance k záchraně jezera stále existuje,“ říká právní zástupce obce Mgr. Radek Motzke. Obec Čečelice podala v loňském roce žalobu na Český báňský úřad a požaduje soudní zrušení vydaných rozhodnutí. Báňský úřad tvrdí, že vodní plocha u Čečelic není jezero, ale důlní dílo, a to je potřeba zasypat. „Požádali jsme soud o přiznání tzv. odkladného účinku. Soud nám vyhověl a zakázal zavážení jezera až do doby, než padne konečný rozsudek. I když se firma H.Z.C.J. usilovně snažila odkladný účinek zrušit, nepodařilo se jí to. Soud nedávno své rozhodnutí potvrdil,“ vysvětluje Motzke.
Také podle Martina Skalského z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika existuje vysoká pravděpodobnost, že obec spor vyhraje a jezero zachrání. „Báňský úřad při rozhodování porušil řadu zákonů. Potvrdili to krajský úřad i Ministerstvo životního prostředí. Neproběhlo povinné hodnocení vlivů na životní prostředí, firma nepožádala ani o výjimku pro zásah do biotopů chráněných živočichů, kteří v jezeře a jeho okolí žijí. Jde zejména o obojživelníky, vzácné sladkovodní medúzky a měkkýše,“ doplnil Skalský. „Je velmi smutné, že báňský úřad nechápe, jak cennou lokalitou Čečelické jezero je. Jeho role v případu svědčí o nekorektním přístupu úředníků i jejich neznalosti legislativy. Podle zákona o ochraně přírody z roku 1992 je povinností chránit všechny cenné části přírody, byť by šlo o zatopené lomy.“
Příloha:
Úryvek z vyjádření Českého báňského úřadu Městskému soudu v Praze, kterým se báňský úřad domáhal zamítnutí žaloby proti povolení k zavážení Čečelického jezera:
Prosinec 2006
„Prvním předpokladem, který zákon č. 114/1992 Sb. ve svém § 50 odst. 1 uvádí (a toto nezpochybňuje ani žalobce), je existence přirozeného nebo umělého sídla chráněných živočichů. I když bychom připustili, že i v zatopené pískovně se může usídlit nějaký právem chráněný živočich, je třeba se dále vypořádat s otázkou, zda je tímto umělým sídlem skutečně celá pískovna o rozloze cca 8 ha (! ! !), nebo zda je umělým sídlem jen určitý výsek uvedené lokality.
Zákon č. 114/1992 Sb. otázku vymezení umělého sídla uspokojivě neřeší. Biologické hodnocení Ing. Moravce, které je součástí spisu, ze zvláště chráněných živočišných druhů v lokalitě čečelické pískovny uvádí (pro rok 2005) pouze skupinu zelených vodních skokanů a ropuchu obecnou. Představa, že tito (v Evropě běžní) živočichové o velikosti do 15 cm mají za své sídlo celý mnohahektarový prostor zatopené pískovny, je naprosto absurdní. Pokud bychom přistoupili na takovýto extenzivní výklad podaný žalobcem,byl by logicky umělým sídlem chráněného živočicha nejen celý areál pískovny, ale také celé území obce, celé území kraje nebo dokonce celé území republiky; přisvědčit extenzivnímu výkladu v otázce režimu ochrany zvláště chráněných živočichů by v oblasti správního práva a správní praxe znamenalo skutečnou katastrofu.“
„S oplocením jezera jsme od počátku nesouhlasili. Firma H.Z.C.J. si ale stejně udělala, co chtěla, bez ohledu na zákony,“ říká starosta Čečelic Josef Zeman. „Plechová ohrada je nevzhledná a omezuje průchod živočichů. Obáváme se, že důvodem k jejímu vybudování bylo zakrýt nepovolené zasypávání jezera odpadem. K vodě tou dobou jezdil jeden náklaďák za druhým, přitom firma neměla k zavážení žádné povolení,“ domnívá se starosta.
Obec Čečelice zápasí o osud jezera s firmou H.Z.C.J. už řadu let. Zatímco firma chce vydělat na ukládání odpadů a jezero zasypat, obec by zde chtěla vytvořit útočiště pro chráněné živočichy a rekreační zázemí pro obyvatele.
Šance k záchraně jezera stále existuje,“ říká právní zástupce obce Mgr. Radek Motzke. Obec Čečelice podala v loňském roce žalobu na Český báňský úřad a požaduje soudní zrušení vydaných rozhodnutí. Báňský úřad tvrdí, že vodní plocha u Čečelic není jezero, ale důlní dílo, a to je potřeba zasypat. „Požádali jsme soud o přiznání tzv. odkladného účinku. Soud nám vyhověl a zakázal zavážení jezera až do doby, než padne konečný rozsudek. I když se firma H.Z.C.J. usilovně snažila odkladný účinek zrušit, nepodařilo se jí to. Soud nedávno své rozhodnutí potvrdil,“ vysvětluje Motzke.
Také podle Martina Skalského z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika existuje vysoká pravděpodobnost, že obec spor vyhraje a jezero zachrání. „Báňský úřad při rozhodování porušil řadu zákonů. Potvrdili to krajský úřad i Ministerstvo životního prostředí. Neproběhlo povinné hodnocení vlivů na životní prostředí, firma nepožádala ani o výjimku pro zásah do biotopů chráněných živočichů, kteří v jezeře a jeho okolí žijí. Jde zejména o obojživelníky, vzácné sladkovodní medúzky a měkkýše,“ doplnil Skalský. „Je velmi smutné, že báňský úřad nechápe, jak cennou lokalitou Čečelické jezero je. Jeho role v případu svědčí o nekorektním přístupu úředníků i jejich neznalosti legislativy. Podle zákona o ochraně přírody z roku 1992 je povinností chránit všechny cenné části přírody, byť by šlo o zatopené lomy.“
Příloha:
Úryvek z vyjádření Českého báňského úřadu Městskému soudu v Praze, kterým se báňský úřad domáhal zamítnutí žaloby proti povolení k zavážení Čečelického jezera:
Prosinec 2006
„Prvním předpokladem, který zákon č. 114/1992 Sb. ve svém § 50 odst. 1 uvádí (a toto nezpochybňuje ani žalobce), je existence přirozeného nebo umělého sídla chráněných živočichů. I když bychom připustili, že i v zatopené pískovně se může usídlit nějaký právem chráněný živočich, je třeba se dále vypořádat s otázkou, zda je tímto umělým sídlem skutečně celá pískovna o rozloze cca 8 ha (! ! !), nebo zda je umělým sídlem jen určitý výsek uvedené lokality.
Zákon č. 114/1992 Sb. otázku vymezení umělého sídla uspokojivě neřeší. Biologické hodnocení Ing. Moravce, které je součástí spisu, ze zvláště chráněných živočišných druhů v lokalitě čečelické pískovny uvádí (pro rok 2005) pouze skupinu zelených vodních skokanů a ropuchu obecnou. Představa, že tito (v Evropě běžní) živočichové o velikosti do 15 cm mají za své sídlo celý mnohahektarový prostor zatopené pískovny, je naprosto absurdní. Pokud bychom přistoupili na takovýto extenzivní výklad podaný žalobcem,byl by logicky umělým sídlem chráněného živočicha nejen celý areál pískovny, ale také celé území obce, celé území kraje nebo dokonce celé území republiky; přisvědčit extenzivnímu výkladu v otázce režimu ochrany zvláště chráněných živočichů by v oblasti správního práva a správní praxe znamenalo skutečnou katastrofu.“
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
