STUŽ - Společnost pro trvale udržitelný život: Fotochemický smog ohrožuje zejména zdraví dětí a nemocných

Trvající suché a slunečné počasí společně se znečišťováním ovzduší jsou příčnou vzniku fotochemického smogu, který na mnoha místech České republiky i EU dosahuje koncentrací ohrožujících přírodu i zdraví lidí. Fotochemický smog tvoří směs ozónu, oxidů dusíku a dalších reaktivních složek a patří k nejzávažnějším problémům znečištění ovzduší v Evropě. Koncentracím ozónu, které přesahují prahové hodnoty stanovené EU, je vystaveno asi 30 % obyvatel evropských měst, přičemž v důsledku znečištění ovzduší ozónem předčasně každý rok umírá v Evropě na 20 tisíc lidí (1).

"Koncentrace ozónu naměřené v poslední době v Česku už mohou představovat nemalé zdravotní riziko - zejména pro děti, starší lidi a nemocné s dýchacími poruchami, např. astmatiky. Ozón může již po několika hodinách působení dráždit dýchací cesty, působit dýchací potíže a poškozovat plíce. Lidé mohou pozorovat překrvení nosní sliznice, dušnost, tlak za hrudní kostí, kašel, dráždění očí, bolesti hlavy, únavu či nespavost. Měli by proto sledovat vývoj koncentrace ozónu v svém okolí (např. prostřednictvím internetu) a upravit podle možností své aktivity," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik (2).

Nejvyšší koncentrace ozónu nemusí být přímo v městských centrech. Zde se sice obvykle uvolňují znečišťující látky nutné pro vznik ozónu, ale velký nadbytek jinak nebezpečných oxidů dusíku může tvorbu ozónu potlačovat. Ozón se může ve vysokých koncentracích vyskytnout v předměstských nebo dokonce ve venkovských oblastech a může být přenášen větrem - zhruba na vzdálenost 400 až 500 km.

"Doporučil bych omezení fyzicky náročných pracovních aktivit nebo sportů (např. běh, cyklistika, plavání), případně jejich přesunutí na brzké ráno či pozdní večer. Množství ozónu v ovzduší se totiž během dne rychle mění v závislosti na intenzitě ultrafialového záření. Děti a starší nebo nemocní lidé mohou také snížit své vystavení ozónu tím, že odpolední periody s nejvyššími koncentracemi ozónu přečkají v interiéru, kde bývají podle dostupných výzkumů koncentrace ozónu poloviční nebo ještě nižší v porovnání s vnějším ovzduším", uvedl MUDr. Šuta (3).

Zdrojem znečišťujících látek nutných pro vznik fotochemického smogu je průmysl, ale hlavně doprava - má na svědomí téměř polovinu zamoření evropského ovzduší tzv. prekurzory ozónu a asi 38 % znečištění prachem (4).

"Každý člověk má možnost svými drobnými a nenápadnými činy rozhodnout o vlastním podílu na fotochemickém smogu. Cesta do práce nebo letní výlet autem ´vyrobí´ několikrát větší znečištění ozónem a asi 30x větší emise skleníkových plynů než cesta veřejnou dopravou. Při jízdě autem se zapnutou klimatizací vypustíme asi o 30% škodlivin více, zatímco s otevřeným okénkem jen o 5%. Také nákupem výrobků rozhodujeme o tom, kolik prekurzorů ozónu zamoří ovzduší. Svůj podíl na fotochemickém smogu můžeme snížit např. nákupem energeticky úsporných spotřebičů nebo výrobků z lokální produkce, které nebylo nutné transportovat ze vzdálených zemí či kontinentů," uvedl MUDr. Šuta (5).

Na internetu je možné sledovat aktuální vývoj koncentrací ozónu ve všech regionech České republiky na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (6). Při cestách po Evropě je možné kdykoli navštívit nově zřízení "Ozone Web", který nedávno zprovoznila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v Kodani (7).

Pro další informace:

MUDr. Miroslav Šuta
předseda regionální pobočky STUŽ a odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika
e-mail: miroslav.suta@centrum.cz
telefon: 608 775 754
internet: http://www.stuz.cz

Poznámky pro editory:

(1) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(2) Šuta M.: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Český a slovenský dopravní klub, 1996
(3) WHO: Health Aspects of Air Polluton, 2004
(4) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(5) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(6) http://www.chmu.cz/uoco/act/aim
(7) http://eea.europa./maps/ozone

Příloha

Zdravotní vlivy ozónu (*):

Účinky krátkodobého působení:
· nepříznivé účinky na funkce plic
· zvýšení počtu hospitalizací ve zdravotnických zařízeních
· vznik zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivý vliv na respirační příznaky
· zvýšení používání léčiv
· zvýšení úmrtnosti

Účinky dlouhodobého působení:
· narušení vývoje (snížení funkce) plic

*WHO: Health Aspects of Air Polluton, 2004