Zelení - Strana zelených: Gabriela Svárovská: Babišova vláda nás vede do minulosti, kde se moc soustředí v rukou oligarchů

Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně kolegové, nechystáme se hlasovat jen o důvěře vládě, chystáme se hlasovat o tom, jestli se Česká republika bude ubírat k modernější, bezpečnější a solidárnější verzi sebe sama, anebo bude pokračovat cestou návratu do minulosti, kde se moc soustředí v rukou úzké skupiny lidí a stát se ohýbá podle zájmů hrstky nejbohatších, kteří si díky ekonomickému vlivu dokáží koupit zákony, pravidla, zařídit si dotace, úlevy a neplatit daně.

Vláda, ve které sedí lidé, kteří označují veřejný zájem za ideologii proto, aby normalizovali svou vlastní ideologii jako přijatelný pohled na svět, taková vláda nemá dostat důvěru. Je mi líto, že vítězné hnutí ANO jim v tom pomáhá a obětuje tomu i podstatnou část svého programu, především v oblasti environmentální. Této vládě důvěru nedám.

V dosavadní rozpravě jsme opakovaně slyšeli zaklínadlo - politika nemá být ideologická. A říkají to největší ideologové v téhle Sněmovně. Lidé, jejichž politické názory a plány nereflektují realitu, data, vědecké poznatky a odborná doporučení a kteří nad to vymýšlí nástroje k umlčení kritiky, včetně nevládních organizací a profesionální státní správy.

V programovém prohlášení vláda slibuje odmítnout ideologické zásahy typicky v energetice, dopravě a v oblasti zvládání a zmírňování probíhající změny klimatu. Realitu ale jejich ideologická politická hesla nezmění. Nepřipraví nás na změnu klimatu, nesníží ceny energií, neozdraví půdu a lesy a nevyčistí vodu a vzduch. A nezajistí lidem ani dostupné bydlení, ani zdravější potraviny a životní prostředí, ani kvalitnější služby.

Jak může země prosperovat bez čistého životního prostředí, snížení množství chemie v zemědělství, zdravých potravin, vzduchu, vody, půdy a lesů? A jak je možné ochranu přírody provádět bez znalosti, bez programu, bez opory ve vědeckých poznatcích, bez evropské spolupráce a bez špetky respektu ke svěřené odpovědnosti? To je problém vládního programu v oblasti životního prostředí. Není to plán, je to seznam slibů, seznam ideologických předsudků a seznam nepřátel.

Vláda tvrdí, že zajistí přijatelné ceny energií, odmítne ETS 2, sníží poplatky za distribuci a přenos a posílí energetickou bezpečnost. Zároveň v části o hospodářství mluví o dostupné energii za férové ceny, o modernizaci sítí a tak dále. To je správné. Jak ale konkrétně vláda stabilizuje ceny pro domácnosti, když zároveň odmítá energetiku modernizovat a opomíjí klíčový význam levné, bezpečné a dostupné energie z obnovitelných zdrojů? Jak chce chránit lidi před energetickou a dopravní chudobou, když odmítnutím emisních povolenek připraví lidi o příjmy ze Sociálně klimatického fondu? A ještě si velmi pravděpodobně přivodí pokuty za nedodržení pravidel, které si Česko dobrovolně a právoplatně odhlasovalo.

Jak chce vláda zajistit zdravé životní prostředí, levnou a dostupnou energii a moderní konkurenceschopné hospodářství, když bude dál nesmyslně lpět na prodlužování těžby a spalování uhlí a podpoře nepotřebných, nevýkonných a zastaralých uhelných elektráren? Do vládního prohlášení se příliš okatě promítají zájmy uhelného byznysu. Tento byznys končí, a právě proto potřebuje politické kmotry, kteří mu ještě na nějakou dobu zajistí přísun peněz - asi aby bylo na další Mladou frontu anebo fotbalovou Slavii.

Záměr zavádět podpůrné mechanismy pro uhelné elektrárny na netržním principu je cesta k dalšímu vyvádění veřejných prostředků směrem k uhlobaronům.

Právě těm, kteří o stovky miliard zbohatli na energetické krizi, aniž by zaplatili daň z mimořádných zisků, přesně ty miliardy, které tu chybí pro rozvoj komunitní energetiky, posílení přenosové soustavy, rozvoj technologií pro moderní energetiku, ale třeba i pro spravedlivou transformaci regionů postižených minulou těžbou, regionů, které za posledních víc než sto let zaplatily zničenou krajinou, navždy zmizelými lidskými sídly, zdravím lidí, sociálním vyloučením a často i ztrátou nadějí a životní perspektivy. Tím vším zaplatili i za nezodpovědnou transformaci devadesátých let. Zaslouží si investice, nová pracovní místa v zelených průmyslových odvětvích a v obnovitelné energetice, investice do rozvoje podnikání a služeb. A co navrhuje nastupující vláda změny? Udržovat dál při životě uhlobarony a magnáty, kterým ta divoká transformace přihrála jejich současné majetky.

Česká republika by měla další rozdávání společného bohatství nejbohatším okamžitě zarazit a zamezit přístupu fosilních lobbistů k politickému rozhodování. V programovém prohlášení vláda připouští, že bydlení je veřejný zájem, jenže konkrétně nabízí zrychlení výstavby přes takzvané strategické stavby, pobídky investorům, podporu hypoték, PPP projekty a zároveň omezení energetických a ekologických požadavků na výstavbu. Takže napumpuje trh penězi a bude dál tlačit ceny bydlení nahoru, uleví developerům a lidem pak řekne - bydlení je drahé, protože ekologie. Jenže bydlení je drahé, protože stát roky selhává v kombinaci regulace, veřejné výstavby, usnadnění družstevní a neziskové výstavby, omezení investičních spekulací s byty, omezení Airbnb a prevenci bytové nouze na základě principu Housing First. Domov je základ pro stabilní práci, rodinný život, bezpečí a dobrý život.

Program přímo říká, že vláda zreviduje zákon o podpoře bydlení, odkládá účinnost zákona, přestože už měl začít pomáhat od letošního roku a je výsledkem letité práce odborníků obcí a občanské společnosti se znalostí životní reality lidí, kteří na bydlení nedosáhnou. Odkládá se síť kontaktních míst pro bydlení, prevence bezdomovectví i garantované bydlení, věci, které v praxi snižují lidské, společenské i rozpočtové škody. Oklešťování a zpřísňování povede k tomu, že na pomoc nedosáhnou pracující, senioři a další skupiny. Vláda mluví o podpoře bydlení a přitom připravuje odklady a revize právě podpory bydlení.

V části o zemědělství program tvrdí, že vztah používání pesticidů a hnojiv nemá vycházet z ideologických tlaků a že rozhodovat mají odborníci, nikoliv aktivisté. Ve skutečnosti se tu právě odborníci a odbornice a odpovědní farmáři a farmářky označují za aktivisty a za odborníky se vydávají zástupci agroprůmyslu. Vláda hodlá zásadně zrevidovat stávající protierozní vyhlášku. Jinými slovy, se vykašle na každoroční obrovské a nenahraditelné ztráty orné půdy a peněz. Z polí v Česku odchází vinou vodní a vzdušné eroze nejcennější půda a škody činí miliardy ročně. Jaká ideologie je, prosím, ochrana orné půdy? Vždyť na těch posledních pár decimetrech orné půdy závisí naše obživa, potravinová bezpečnost a doslova přežití v téhle zemi, kterou chce mít pan premiér Babiš nejlepší na planetě. Jak? S poli, kde se už pomalu orá na skálu. Já bych vám to přála. V programovém prohlášení stojí: Zastavíme dotace pro neziskové organizace, které blokují rozvoj a investice, a provedeme zásadní revizi financování ekologických iniciativ. Jinými slovy, vládní prohlášení ohrožuje veřejně prospěšné služby a partnerství státu s občanskou společností - v sociální oblasti, zdravotnictví, vzdělávání, kultuře, protikorupční práci, ochraně životního prostředí i v lidských právech. Ohlašovaná revize dopadne především na rozpočtové a příspěvkové organizace, obce, kraje a především na lidi, kteří jsou na pomoci nevládních organizací často závislí, na ty nejzranitelnější. To bylo mnohokrát spočítáno, dokázáno, zobrazeno v barevných grafech a podpořeno svědectvími lidí z praxe. Co jiného to tedy je ze strany vlády, než ideologie?

Připomínám jednu prostou věc. Nevládní organizace působí transparentně ve veřejném prostoru, předkládají data, studie, připomínky a kontrolují moc. Kdo chce umlčet neziskovky, ve skutečnosti nechce neideologickou politiku, chce politiku bez kontroly. Čím odbornější a věcnější ta kontrola je, tím je to pro ideology horší, že? Větší starosti než s politickým aktivismem by si kterákoli lepší vláda měla dělat se zasahováním naprosto partikulárních a zištných zájmů do veřejných politik. Není třeba se dívat na občanské organizace, které v demokratickém legislativním procesu podepisují připomínková řízení pod vlastním jménem. Je třeba se dívat na to, kdo pod rukou píše zákony vládním poslancům, aby se vyhnuli legislativnímu procesu, což opakovaně kritizuje Ústavní soud, kdo píše pozměňovací návrhy a podstrkuje je poslancům, kdo pořádá večírky pro senátorské kluby, kdo neprůhledně financoval politické kampaně dvěma vládním stranám, kdo si umí vyjednat podmínky, výjimky, dotace a všelijaké platby z eráru, privilegovaný přístup, strategická partnerství a různé smlouvy o smlouvách budoucích. Právě tudy tečou obrovské peníze, tudy se prosazuje nepřípustný vliv. A právě tady naráží veřejný zájem na ideologii promíchanou se zájmy hrstky nejbohatších.

Druhá část stejného příběhu pokračujícího únosu státu jsou čistky ve státní správě a rozvracení profesionální státní služby. Vláda po divokých a nekonzultovaných - a troufám si říct - protiprávních předvánočních reorganizacích už v prvních dnech nového roku otevřela téma služebního zákona, aby si usnadnila cestu k odstranění úřednictva, které by třeba trvalo na tom, že je třeba řídit pravidly a zákony, a dosadila si tam ty, kteří na pokyn schválí a odkomunikují cokoli, co si politické vedení bude přát - bez ohledu na zákony, pravidla a holou realitu. A tohle je klíčové. Když oslabíte pravidla pro státní službu, když vyměníte odborníky za bezvýhradně loajální lidi, když vytvoříte atmosféru strachu, tak nebudete efektivní stát. Nebudujete efektivní stát, chystáte si stát jako kořist.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tahle vláda slibuje sebevědomou a prosperující Českou republiku, ale její program a první kroky ukazují něco jiného. Česko nemůže být nejlepším místem pro život, když si zhoršujeme vzduch, vodu a půdu - ano, na přání pana premiéra. Česko nemůže být nejlepším místem pro život na planetě, když si zhoršujeme vzduch, vodu a půdu, když lidem bereme naději na důstojné bydlení. Česko této vlády Andreje Babiše bude nejlepším místem pro život na planetě leda tak pro úzkou skupinku nejbohatších, kterým tato vláda půjde na ruku na úkor všech ostatních občanek a občanů. Proto této vládě důvěru nedám. Děkuji vám za pozornost.