Tiskové zprávy
Greenpeace ČR: Geneticky manipulované plodiny zvyšují spotřebu pesticidů v USA
Organizace Greenpeace na dnešním semináři o biologické bezpečnosti požádaném v Praze varovala před zaváděním geneticky modifikovaných (GM) plodin (1). Zveřejnila přitom výsledky tzv. Benbrookovy studie, která potvrzuje, že pěstování GM plodin zvyšuje spotřebu pesticidů.
„Obhájci biotechnologií doposud tvrdili, že geneticky modifikované plodiny výrazně snižují spotřebu pesticidů. První nezávislá studie na toto téma však potvrdila, že tomu je přesně naopak. Čísla za prvních 8 let pěstování GM plodin v USA hovoří jasně: průměrná spotřeba pesticidů se díky zavedení GM plodin zvýšila,“ prohlásila Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně české pobočky Greenpeace.
Jestliže v prvních letech pěstování GM plodin spotřeba pesticidů v USA skutečně mírně klesala, od roku 2001 naopak významně stoupá. Zpráva amerického střediska pro výzkum vědy a otázek životního prostředí (Northwest Science and Environmental Policy Center) uvádí, že pěstování geneticky modifikované kukuřice, sóji a bavlny na 223 milionech hektarů vedlo od roku 1996 ve Spojených státech ke zvýšení spotřeby pesticidů o více než 22 milionů kilogramů.
Tato zpráva je první ucelenou studií, která analyzovala dopad komerčního pěstování GM plodin na spotřebu pesticidů během prvních 8 let jejich komerčního pěstování (1996 – 2003). Vychází z oficiálních dat Ministerstva zemědělství USA o spotřebě pesticidů dle plodin a jednotlivých států. Zpráva nese název „Dopady geneticky modifikovaných plodin na spotřebu pesticidů ve Spojených Státech; prvních osm let“ a je k dispozici na internetové adrese: http://www.biotech-info.net/technicalpaper6.html (2).
„Po léta vědci varují, že vysoká závislost na GM plodinách tolerantních vůči herbicidům povede k ekologickým změnám na poli, které zásadním způsobem naruší efektivitu této technologie. Nyní je zřejmé, že od roku 2001 již k tomuto procesu začalo docházet a to právě u plodin tolerantním vůči herbicidům,“ uvádí autor studie Dr. Charles Benbrook (3).
Zpráva vypočítává rozdíl mezi průměrným množstvím pesticidů aplikovaných na plochy oseté GM plodinami a množstvím aplikovaným na podobné konvenční plodiny. Během prvních tří let komerčního pěstování (1996-1998) snížily GM plodiny spotřebu pesticidů o 11 milionů kg, ale v posledních 3 letech (2001-2003) bylo na plochu s GM plodinami aplikováno o více než 33 milionů kilogramů pesticidů více.
Za zvýšenou spotřebu herbicidů stříkaných na půdu s GM plodinami mohou zejména tzv. HT nebo-li „herbicid tolerant“ plodiny (rezistentní vůči prostředkům na hubení plevele), především pak sója. Studie odhaluje, že řada pěstitelů musela stříkat mnohonásobně více herbicidů na GM plochy, aby zvládla množství odolných druhů plevele. Častější používání herbicidů však způsobilo, že se některé druhy plevelů staly vůči postřikům odolné.
Zpráva uvádí, že další velká skupina GM plodin, kukuřice a bavlna, modifikované tak, aby v rostlinných buňkách vytvářely přírodní insekticid Bacillus thuringiensis (Bt), nadále snižuje užití insekticidů (prostředků na hubení hmyzu) přibližně o 1 milion kilogramů ročně. Nárůst užití herbicidů na plochách s HT plodinami ale vysoce převyšuje mírné snížení insekticidů na plochách s Bt plodinami.
V České republice se zatím žádné GM plodiny ke komerčním účelům nepěstují. Nedávno však ministerstvo životního prostředí přes protesty ekologických zemědělců povolilo ke komerčnímu pěstování první GM plodinu. Tou je tzv. Bt kukuřice firmy Monsanto (4).
Také v Evropské unii se GM plodiny prakticky nepěstují (5). Hlavním důvodem je, že pro ně v rámci EU neexistuje odbyt. Evropští spotřebitelé totiž potraviny vyrobené z GM plodin důsledně odmítají.
„Americká zkušenost jasně ukazuje, že pěstování GM plodin přináší zemědělcům ještě větší závislost na škodlivých pesticidech. Jediný komu tato technologie zatím přináší zisk, jsou nadnárodní agrochemické koncerny typu Monsanto. Čeští zemědělci by se měli dobře rozmyslet, než vysadí plodiny, pro které nebude v Evropské unii odbyt,“ varovala Klimovičová.
Další informace:
RNDr. Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně Greenpeace ČR, tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org
Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, mobil: 603 414 739, e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org
Internet: http://www.greenpeace.cz
Poznámky pro editory:
(1) Seminář „Otázky biologické bezpečnosti, GMO a mezinárodní závazky uspořádal“ VÚRV Praha ve spolupráci s MŽP a Biotechnologickou společností. http://www.vurv.cz
(2) Impacts of Genetically Engineered Crops on Pesticide Use in the United States: The First Eight Years,Dr. Charles M. Benbrook, Northwest Science and Environmental Policy Center, Sandpoint Idaho, November 25, 2003: http://www.biotech-info.net/technicalpaper6.html
(3) Dr. Charles Benbrook je autorem řady studií o dopadu geneticky modifikovaných plodin na zemědělské systémy a náklady, ve vztahu k životnímu prostředí. Vede Northwest Science and Environmental Policy Center se sídlem v Sandpointu, Idaho. V letech 1984 až 1990 byl výkonným ředitelem Vědecké rady Akademie věd USA pro oblast zemědělství.
(4) Viz. například: http://www.greenpeace.cz/zpravy.shtml?x=163201
(5) Jedinou výjimku tvoří menší výměra Bt kukuřice ve Španělsku.
„Obhájci biotechnologií doposud tvrdili, že geneticky modifikované plodiny výrazně snižují spotřebu pesticidů. První nezávislá studie na toto téma však potvrdila, že tomu je přesně naopak. Čísla za prvních 8 let pěstování GM plodin v USA hovoří jasně: průměrná spotřeba pesticidů se díky zavedení GM plodin zvýšila,“ prohlásila Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně české pobočky Greenpeace.
Jestliže v prvních letech pěstování GM plodin spotřeba pesticidů v USA skutečně mírně klesala, od roku 2001 naopak významně stoupá. Zpráva amerického střediska pro výzkum vědy a otázek životního prostředí (Northwest Science and Environmental Policy Center) uvádí, že pěstování geneticky modifikované kukuřice, sóji a bavlny na 223 milionech hektarů vedlo od roku 1996 ve Spojených státech ke zvýšení spotřeby pesticidů o více než 22 milionů kilogramů.
Tato zpráva je první ucelenou studií, která analyzovala dopad komerčního pěstování GM plodin na spotřebu pesticidů během prvních 8 let jejich komerčního pěstování (1996 – 2003). Vychází z oficiálních dat Ministerstva zemědělství USA o spotřebě pesticidů dle plodin a jednotlivých států. Zpráva nese název „Dopady geneticky modifikovaných plodin na spotřebu pesticidů ve Spojených Státech; prvních osm let“ a je k dispozici na internetové adrese: http://www.biotech-info.net/technicalpaper6.html (2).
„Po léta vědci varují, že vysoká závislost na GM plodinách tolerantních vůči herbicidům povede k ekologickým změnám na poli, které zásadním způsobem naruší efektivitu této technologie. Nyní je zřejmé, že od roku 2001 již k tomuto procesu začalo docházet a to právě u plodin tolerantním vůči herbicidům,“ uvádí autor studie Dr. Charles Benbrook (3).
Zpráva vypočítává rozdíl mezi průměrným množstvím pesticidů aplikovaných na plochy oseté GM plodinami a množstvím aplikovaným na podobné konvenční plodiny. Během prvních tří let komerčního pěstování (1996-1998) snížily GM plodiny spotřebu pesticidů o 11 milionů kg, ale v posledních 3 letech (2001-2003) bylo na plochu s GM plodinami aplikováno o více než 33 milionů kilogramů pesticidů více.
Za zvýšenou spotřebu herbicidů stříkaných na půdu s GM plodinami mohou zejména tzv. HT nebo-li „herbicid tolerant“ plodiny (rezistentní vůči prostředkům na hubení plevele), především pak sója. Studie odhaluje, že řada pěstitelů musela stříkat mnohonásobně více herbicidů na GM plochy, aby zvládla množství odolných druhů plevele. Častější používání herbicidů však způsobilo, že se některé druhy plevelů staly vůči postřikům odolné.
Zpráva uvádí, že další velká skupina GM plodin, kukuřice a bavlna, modifikované tak, aby v rostlinných buňkách vytvářely přírodní insekticid Bacillus thuringiensis (Bt), nadále snižuje užití insekticidů (prostředků na hubení hmyzu) přibližně o 1 milion kilogramů ročně. Nárůst užití herbicidů na plochách s HT plodinami ale vysoce převyšuje mírné snížení insekticidů na plochách s Bt plodinami.
V České republice se zatím žádné GM plodiny ke komerčním účelům nepěstují. Nedávno však ministerstvo životního prostředí přes protesty ekologických zemědělců povolilo ke komerčnímu pěstování první GM plodinu. Tou je tzv. Bt kukuřice firmy Monsanto (4).
Také v Evropské unii se GM plodiny prakticky nepěstují (5). Hlavním důvodem je, že pro ně v rámci EU neexistuje odbyt. Evropští spotřebitelé totiž potraviny vyrobené z GM plodin důsledně odmítají.
„Americká zkušenost jasně ukazuje, že pěstování GM plodin přináší zemědělcům ještě větší závislost na škodlivých pesticidech. Jediný komu tato technologie zatím přináší zisk, jsou nadnárodní agrochemické koncerny typu Monsanto. Čeští zemědělci by se měli dobře rozmyslet, než vysadí plodiny, pro které nebude v Evropské unii odbyt,“ varovala Klimovičová.
Další informace:
RNDr. Magdalena Klimovičová, koordinátor genetické kampaně Greenpeace ČR, tel.: 224 319 667, e-mail: magdalena.klimovicova@cz.greenpeace.org
Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, mobil: 603 414 739, e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org
Internet: http://www.greenpeace.cz
Poznámky pro editory:
(1) Seminář „Otázky biologické bezpečnosti, GMO a mezinárodní závazky uspořádal“ VÚRV Praha ve spolupráci s MŽP a Biotechnologickou společností. http://www.vurv.cz
(2) Impacts of Genetically Engineered Crops on Pesticide Use in the United States: The First Eight Years,Dr. Charles M. Benbrook, Northwest Science and Environmental Policy Center, Sandpoint Idaho, November 25, 2003: http://www.biotech-info.net/technicalpaper6.html
(3) Dr. Charles Benbrook je autorem řady studií o dopadu geneticky modifikovaných plodin na zemědělské systémy a náklady, ve vztahu k životnímu prostředí. Vede Northwest Science and Environmental Policy Center se sídlem v Sandpointu, Idaho. V letech 1984 až 1990 byl výkonným ředitelem Vědecké rady Akademie věd USA pro oblast zemědělství.
(4) Viz. například: http://www.greenpeace.cz/zpravy.shtml?x=163201
(5) Jedinou výjimku tvoří menší výměra Bt kukuřice ve Španělsku.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
