Tiskové zprávy
Greenpeace: Greenpeace prokázalo v prachu z kanceláří i bytů nebezpečné chemikálie
Analýzy provedené holandskou laboratoří TNO prokázaly přítomnost čtyř skupin látek - ftalátů, bromovaných zpomalovačů hoření, alkylfenolů a chlorovaných prafínů s krátkým řetězcem. Tyto nebezpečné chemikálie jsou součástí běžných spotřebitelských výrobků (hračky, kosmetika, podlahoviny, texilie, elektronika aj.), z kterých se nekontrolovaně uvolňují během jejich používání. Greenpeace proto žádá, aby připravovaná změna chemické politiky Evropské unie, tzv. REACH, ukládala výrobcům povinnost náhradit nebezpečné chemikálie bezpečnějšími alternativami.
Analyzované skupiny chemikálií mají několik společných vlastností, které jsou důvodem pro rostoucí znepokojení z jejich používání: jsou toxické, mají tendenci přetrvávat v životním prostředí (nesnadno se rozkládají), uvolňují se ze spotřebních výrobků při běžném používaní a byly prokázány jako kontaminanty v lidském těle. Ftaláty narušují hormonální systém člověka, a jsou tak vysoce škodlivé pro reprodukci. Také bromované zpomalovače hoření mají negativní vliv na hormonální systém, mohou ovlivňovat vývoj kostry a mozku, což může vést k nevratnému poškození nervového systému. Alkylfenoly jsou toxické pro vodní organismy a při úniku z budov způsobují toxické znečištění vodních zdrojů.
Nejvyšší koncentrace byly naměřeny u dvou nejnebezpečnějších ftalátů, které byly zjištěny ve všech třech interiérech. Tyto toxické látky se vyskytují například v syntetických podlahových krytinách, tapetách, v kabelech k domácím spotřebičům, plastových hračkách a jiných předmětech z měkkého plastu.
„Rozbory prachu ukazují, že nebezpečné chemikálie zamořily nejen chemičky jako Spolana, Spolchemie nebo Synthesie, ale nepozorovaně pronikly až do soukromí každého z nás - do kanceláří i obývacích pokojů. Kontaminace pracovny hlavního hygienika MUDr. Víta nebo kanceláře senátora Štětiny jsou varováním i pro české politiky. Problém se týká i jich, a právě oni ho mohou pomoci vyřešit. Nalezené chemikálie lze nahradit bezpečnějšími alternativami, ale chemický průmysl se zisku z jejich výroby dobrovolně nevzdá. Proto potřebujeme brzké schválení nové regulace chemických látek (REACH), která bude chránit zdraví lidí i životní prostředí,“ uvedl odborný konzultant pro toxické látky Miroslav Šuta.
Greenpeace už v minulosti provedlo podobné analýzy v řadě zemí Evropy, kde nalezlo podobné koncentrace těchto nebezpečných chemikálií jak v bytech, tak i v budovách několika národních parlamentů členských zemí EU. Greenpeace také řadou analýz prokázalo přítomnost těchto a dalších nebezpečných chemikálií v kosmetice, dětském textilu, v dešťové vodě i v těle ryb z alpských jezer, ale také v krvi člověka.
Další informace:
Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro toxické látky a člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost, GSM: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta@centrum.cz
http://www.greenpeace.cz/chemicalreaction.shtml
Stručná charakteristika analyzovaných skupin chemikálií
Ftaláty představují jeden z běžných kontaminantů ovzduší v interiérech vzhledem k jejich širokému využívání ve stavebních materiálech a výrobcích pro domácnosti. Často jsou používány jako změkčovadlo v aplikacích PVC - hračky, podlahoviny, stavební materiály, zařízení pro bytové, kancelářské i automobilové interiéry, kabely apod. Dalšími aplikacemi jsou např. složky nátěrů, adhezivních a těsnících materiálů a materiálů pro povrchovou úpravu. Ftaláty narušují hormonální systém člověka, a jsou tak vysoce škodlivé pro reprodukci.
Bromované zpomalovače hoření se používají jako přísada např. v elektrických a elektronických zařízeních, dopravních prostředcích, osvětlovacích tělesech a elektrických vodičích, nábytku, kobercích a bytových textiliích, v balících a izolačních materiálech (zejména v polystyrénu). Zvířecí studie ukazují, že chronická expozice (zejména během nitroděložního vývoje) může vést k ovlivnění vývoje mozku a kostry, což by následně mohlo vést k trvalé poruše nerovového systému. Tyto látky také interferují s vazbou hormonů štítné žlázy, což zvyšuje pravděpodobnost jejich rozmanitých účinků na růst a vývoj.
Chlorované parafíny byly nalezeny nejen v těle řady sladkovodních organismů (měkkýši, ryby), mořských (ryby, tuleni, velryby) i suchozemských živočichů (králíci, los), ale i u člověka. Bylo prokázáno, že chronická expozice způsobila u potkanů poškození jater, ledvin a štítné žlázy, ale informace o důsledcích dlouhodobého působení nízkých dávek jsou velmi omezené. V evropské směrnici byly klasifikovány jako karcinogeny kategorie a jako látky nebezpečné pro životní prostředí.
Alkylfenoly jsou mj. využívány jako průmyslové detergenty, emulgátory, pro povrchovou úpravu textilií a kůže, jako přísada pesticidů a dalších agroproduktů, barviv na bázi vody, šampónů a výrobků osobní hygieny aj. Deriváty NP se používají též jako antioxidanty v některých plastech. Rizikové jsou především pro vodní organismy. Pro půdní organizmy a pro vyšší organismy pak skrze sekundární kontaminaci, která je důsledkem akumulace v potravinovém řetězci.
-------
Některé hlavní připomínky Greenpeace k návrhu Evropské komise na novou chemickou politiku EU (REACH)
▪ povinná náhrada nebepečných chemikálií
▪ autorizace nebezpečných látek - jen pokud neexistuje náhrada, časově omezená
▪ povinné sdílení dat (jedna látka - jedna regsitrace)
▪ rozšíření testování látek v kategorii 1-10 tun (ekotoxicita)
▪ stejné povinnosti i pro výrobky dovážené ze zemí mimo EU
▪ důsledné uplatnění práva na informace ve smyslu Aarhuské úmluvy
▪ bez výjimek pro průmyslové lobby jednotlivých odvětví
▪ bez dalšího zdržováním a odkladů
