Hl. město Praha: Hlavní město schválilo podmínky pro výběrová řízení na pachty zemědělských pozemků

Rada hl. m. Prahy na svém pondělním zasedání schválila vzorové podmínky pro výběrová řízení na pachty zemědělských pozemků. Praha také vyhlásí v nejbližší době výběrová řízení na celkem 31 bloků pozemků s rozlohou necelých 400 hektarů. Nabídky budou hodnoceny z pohledu kritéria nabídnuté výše pachtovného, jeho minimální výše stanovena není.

V rámci Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu a snahy hlavního města zvýšit ekologický i rekreační potenciál zemědělské krajiny metropole změnila přístup k zemědělské půdě a pachtovním smlouvám. Po změně v pravidlech pro hospodaření na půdě radní Prahy schválili vzorové podmínky pro výběrová řízení na pachty zemědělských pozemků.

„Celá Česká republika se potýká s problémem extrémního sucha. Mírnit následky sucha však můžeme tím, jak se staráme o krajinu. Proto jsme se již před časem rozhodli, že chceme, aby se na pražských polích hospodařilo šetrně a ekologicky. Pachtýři na našich polích tak budou muset dodržovat určitá pravidla. Mezi ně patří například způsob orby, střídání plodin, tvorba mezí, polních cest a jiné,“ řekl náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

V nejbližší době hlavní město vyhlásí výběrová řízení na 31 bloků pozemků s celkovou rozlohou 398 hektarů. Nabídky budou hodnoceny z pohledu kritéria nabídnuté výše pachtovného - minimální výše ale není stanovena.

„I s ohledem na to, co sledujeme v posledních letech - vysychání podzemních vod a období intenzivního sucha - považuji tento krok jako nezbytně nutný. Tak jako měníme způsob uvažování o přírodě, je toto součást změny přístupu i ke správě majetku a jeho využívání. Proto jsem rád, že budoucím nájemcům jasně definujeme způsob využívání půdy,“ uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Jan Chabr.

V rámci nových pravidel schválených začátkem března tohoto roku byla zavedena řada ekologických a vůči krajině šetrných opatření, která mají zlepšit potenciál krajiny a pomoci Praze v boji proti suchu a klimatickým změnám.

Největší změnou bylo rozčlenění zemědělských ploch, jež mají za cíl zlepšit funkci půdy a krajiny a podpořit pestrost živočichů či rostlin, především vytvářením mezí a výsadbou stromořadí. Upraveny byly také osevní postupy ve prospěch vyšší pestrosti pěstovaných plodin a upřednostňování plodin, jejichž pěstování nezvyšuje půdní erozi. Nezanedbatelným přínosem je také výrazné omezení používání pesticidů, herbicidů, minerálních hnojiv a dalších chemických látek.