Hl. m. Praha: Hroší kluk dostal jméno Tomík

Mimino, které ve dvou měsících váží přes padesát kilo a na jedno nadechnutí vydrží pod vodou dlouhé minuty, včera v ZOO Praha pokřtil jménem Tomík primátor Pavel Bém. Dalšími kmotry byli ředitel firmy Ipodec, zabývající se svozem a tříděním odpadu v metropoli, Karel Vančura a herečka Mahulena Bočanová.

ZOO Praha zažívá doslova boom rození mláďat. Zatímco v roce 2001 zaznamenala 370 přírůstků, loni jich bylo 805. Obdobně stoupá i návštěvnost: ze 600 tisíc rok před povodní na dvojnásobek v loňském roce. „Je to velké vyznamenání všem, kteří vzkřísili ZOO po katastrofálních povodních v srpnu 2002,“ řekl ve svém uvítání ředitel zahrady Petr Fejk. „Je to uznání dobré práce především pokud jde o výstavbu nových pavilonů, ve kterých se zvířatům dobře daří. I pro slony a hrochy plánujeme nový pavilon, který by měl nabídnout i pohled na jejich život pod vodou. Bude na jiném místě, protože především těmto zvířatům chceme dát větší prostor. Slibujeme si od toho mimo jiné další mláďata. Například sloni, ačkoliv jsou v zahradě chováni už šedesát let, nikdy mládě neměli. Obdobně gorily se v zahradě nerozmnožovaly čtyřicet let, ale jakmile jsme je přemístili do lepších podmínek, narodila se Moja,“ liboval si ředitel Fejk.

„O určitých lidech a často o politicích se říká, že mají hroší kůži. Kůže hrochů je sice pět centimetrů silná a po vyschnutí tak tvrdá, že se dříve používala k broušení diamantů, ale prý velmi pružná a citlivá. Jak jsem se dočetl, hroch reaguje na mouchu či ováda a ucítí dotek prstu. Ale pohladit si ho nezkusím“ řekl s úsměvem kmotr a primátor Bém, který hrošímu miminu přinesl darem koš zelných hlávek. Jméno Tomík vybral podle svého kamaráda ze skauta Tomáše Vodňanského, jemuž se přezdívalo „Hrošík“.

Na závěr slavnostního křtu proběhlo defilé odpadních kontejnerů komentované členy Dětské tiskové agentury. Firma Ipodec se zabývá svozem a likvidací odpadu a k této události vyrobila edukativní samolepky informující o tom, jakými způsoby probíhá likvidace odpadu v přírodě.
Mládě hrocha obojživelného se v pavilonu tlustokožců narodilo v noci z 20. na 21. dubna.

Při porodu vážil hroší kluk 50 kg, do roka bude mít přibližně desetkrát tolik. Otcem je hroší samec Slávek, narozený 30.10.1984 v pražské zoo, povodňový hrdina, který přežil dva dny bez potravy zaklesnutý na ochozu pro elektrické rozvody u stropu pavilonu, kam ho vynesla velká voda. Matka Maruška se narodila 29.12.1999 v ostravské zoo, do Prahy byla deponována 15. 11. 2002. Jednalo se o třetí Maruščin porod, obě předchozí mláďata však, bohužel, nepřežila. První se v roce 2004 narodilo mrtvé, v loňském roce mládě uhynulo po 2 dnech. U mladých hroších matek, které nevyrůstají ve větších skupinách - tak jako ve volné přírodě - a nemají tudíž možnost získat zkušenosti od starších samic, je běžné, že první porod nedopadne úspěšně.

Hroch je v mnoha ohledech přizpůsoben životu ve vodě. Dokáže se potopit na jedno nadechnutí na 10 minut i více, přičemž má uzavřené nozdry. Většinu dne tráví ve vodě, z níž mu vyčnívají nozdry, oči a uši, aby se nepřehříval. Večer a ráno vychází za pastvou, za jednu noc ujde i 10 km. Hroši se denně pasou 5-6 hodin, zbytek dne odpočívají. Samice je březí 227-240 dní, poté rodí většinou v letních měsících 1 mládě (výjimečně dvojčata), které váží 25-55 kg. Kojí ho pod vodou. V chovech se hroši dožívají až 50 let.