Tiskové zprávy
Arnika Ostrava: Hudebníci zahrají pro Nové Heřminovy v dnes již neexistující obci
PELHŘIMOVY - Ve zničeném kostele uprostřed dnes již neexistující vesnice Pelhřimovy na česko-polské hranici u Města Albrechtic podpoří 7.července v 18 hodin hudebníci Vlastislav Matoušek spolu s Irenou a Vojtěchem Havlovými jinou obec, které rovněž hrozí, že vymizí z mapy – Nové Heřminovy.
Zatímco Pelhřimovy byly zničeny v době hluboké komunistické totality, Novým Heřminovům hrozí zánik dnes a to proto, že na jejich místě má být vybudována protipovodňová přehrada. Z Pelhřimov dnes zbyl prakticky jen kostel, který se nadšenci pokoušejí zachránit. Nové Heřminovy dosud stojí, avšak pokud vodohospodáři plány na výstavbu přehrady prosadí, budou se muset místní lidé odstěhovat a jejich vesnice se ocitne na dně přehrady.
„Je to trochu přízračné hrát z vesnice, která zanikla před několika desítkami let, pro jinou obec, které hrozí něco podobného. Snad si lidé při koncertování zde lépe uvědomí, o co všechno přicházíme, když necháme zmizet místo, na němž lidé žili stovky let,“ uvádí Lenka Daňhelová ze sdružení ARNIKA Ostrava, které koncert pořádá spolu s Hnutím Duha Jeseníky.
„Nechceme se pomocí takovýchto akcí nijak hlasitě vymezovat proti zastáncům přehrady v Nových Heřminovech, chceme jen upozornit na to, že tam žije několik desítek lidí, kteří současnou situací trpí,“ vysvětluje. „Jsem ráda, že tak můžeme činit prostřednictvím hudebníků, kteří se svou hudbou snaží dotknout našich kořenů,“ dodává Daňhelová.
Vlastislav Matoušek (http://shakuhachi.cz) je autorem mnohdy značně excentrických skladeb, často s účastí exotických nástrojů a elektroniky, s oblibou uplatňuje netradiční vyjadřovací prostředky a postupy. Jako interpret – zejména na japonskou bambusovou flétnu šakuhači a další exotické a folklorní nástroje z vlastní rozsáhlé sbírky – sólově vystupuje při prezentaci svých skladeb, často v kombinaci s elektronikou. Na historické dudy, moldánky, niněru a další historické a lidové nástroje hraje a zpívá se souborem Schola Specialis hudbu středověku a východočeský folklór. Na exotické perkuse, folklorní flétny a další nástroje hraje meditativní hudbu inspirovanou orientem v souboru Relaxace. Jako skladatel, zpěvák, hráč na baskytaru a etnické nástr
oje se příležitostně věnuje alternativní rockové hudbě.
Irena a Vojtěch Havlovi (http://havlovi.wz) za více než patnáct let společného působení prošli již celou řadou osobitých a navýsost pozoruhodných tvůrčích období. Počátek jejich vzájemné spolupráce z poloviny 80. let se zprvu vyvíjel v experimentální formaci Capella Antiqua e Moderna. Kromě působení v této formaci ovšem již od konce 80. let stále intenzivněji spolupracovali i s celou řadou dalších vynikajících tuzemských i zahraničních osobností. Mezi jejich oblíbené partnery patřili například Jiří Stivín, avantgardní bubeník Alan Vitouš či impulsivní kytarista Tony Ackerman, v 90.letech Oldřich Janota a mnozí další. Někteří publicisté a část posluchačů v souvislosti s jejich produkcí s oblibou hovoří o tzv. alternativní, globální, nové akustické, improvizované, experimentální, minimalistické, relaxační či dokonce meditační hudbě, ovšem většina z takovýchto obecných kategorií o výsledném tvaru a obsahu muziky neříká vlastně zhola nic. V každém případě se ovšem téměř vždy jedná o výsostně poetickou hudbu, která niterně odhaluje ta nejskrytější zákoutí vnímavé lidské duše a zároveň ji i procesuálně obohacuje.
Zatímco Pelhřimovy byly zničeny v době hluboké komunistické totality, Novým Heřminovům hrozí zánik dnes a to proto, že na jejich místě má být vybudována protipovodňová přehrada. Z Pelhřimov dnes zbyl prakticky jen kostel, který se nadšenci pokoušejí zachránit. Nové Heřminovy dosud stojí, avšak pokud vodohospodáři plány na výstavbu přehrady prosadí, budou se muset místní lidé odstěhovat a jejich vesnice se ocitne na dně přehrady.
„Je to trochu přízračné hrát z vesnice, která zanikla před několika desítkami let, pro jinou obec, které hrozí něco podobného. Snad si lidé při koncertování zde lépe uvědomí, o co všechno přicházíme, když necháme zmizet místo, na němž lidé žili stovky let,“ uvádí Lenka Daňhelová ze sdružení ARNIKA Ostrava, které koncert pořádá spolu s Hnutím Duha Jeseníky.
„Nechceme se pomocí takovýchto akcí nijak hlasitě vymezovat proti zastáncům přehrady v Nových Heřminovech, chceme jen upozornit na to, že tam žije několik desítek lidí, kteří současnou situací trpí,“ vysvětluje. „Jsem ráda, že tak můžeme činit prostřednictvím hudebníků, kteří se svou hudbou snaží dotknout našich kořenů,“ dodává Daňhelová.
Vlastislav Matoušek (http://shakuhachi.cz) je autorem mnohdy značně excentrických skladeb, často s účastí exotických nástrojů a elektroniky, s oblibou uplatňuje netradiční vyjadřovací prostředky a postupy. Jako interpret – zejména na japonskou bambusovou flétnu šakuhači a další exotické a folklorní nástroje z vlastní rozsáhlé sbírky – sólově vystupuje při prezentaci svých skladeb, často v kombinaci s elektronikou. Na historické dudy, moldánky, niněru a další historické a lidové nástroje hraje a zpívá se souborem Schola Specialis hudbu středověku a východočeský folklór. Na exotické perkuse, folklorní flétny a další nástroje hraje meditativní hudbu inspirovanou orientem v souboru Relaxace. Jako skladatel, zpěvák, hráč na baskytaru a etnické nástr
oje se příležitostně věnuje alternativní rockové hudbě.
Irena a Vojtěch Havlovi (http://havlovi.wz) za více než patnáct let společného působení prošli již celou řadou osobitých a navýsost pozoruhodných tvůrčích období. Počátek jejich vzájemné spolupráce z poloviny 80. let se zprvu vyvíjel v experimentální formaci Capella Antiqua e Moderna. Kromě působení v této formaci ovšem již od konce 80. let stále intenzivněji spolupracovali i s celou řadou dalších vynikajících tuzemských i zahraničních osobností. Mezi jejich oblíbené partnery patřili například Jiří Stivín, avantgardní bubeník Alan Vitouš či impulsivní kytarista Tony Ackerman, v 90.letech Oldřich Janota a mnozí další. Někteří publicisté a část posluchačů v souvislosti s jejich produkcí s oblibou hovoří o tzv. alternativní, globální, nové akustické, improvizované, experimentální, minimalistické, relaxační či dokonce meditační hudbě, ovšem většina z takovýchto obecných kategorií o výsledném tvaru a obsahu muziky neříká vlastně zhola nic. V každém případě se ovšem téměř vždy jedná o výsostně poetickou hudbu, která niterně odhaluje ta nejskrytější zákoutí vnímavé lidské duše a zároveň ji i procesuálně obohacuje.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
