Tiskové zprávy
Nejvyšší správní soud: I skrytá diskriminace je ve veřejných zakázkách nepřípustná
K Úřadu pro hospodářskou soutěž se po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vrací veřejná zakázka České národní banky na odběr elektrické energie v roce 2007 v hodnotě přes 17 milionů korun (bez DPH). Jako nepřípustnou shledal NSS diskriminaci, které se měl zadavatel dopustit tím, že stanovil pro uchazeče požadavek alespoň 500 odběrných míst na hladině vysokého napětí. To se nelíbilo firmě Lumius, spol. s r. o. z Frýdku-Místku, která byla pro nesplnění tohoto požadavku ze soutěže vyloučena. Podmínky zadávacího řízení tak splnili pouze tři uchazeči; a to Pražská energetika, a.s. ČEZ Prodej, s.r.o. a E. ON Energie a.s.. Úřad již dříve opakovaně rozhodl, že tendr byl v pořádku. Nejvyšší správní soud nyní potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně.
Zákaz diskriminace uvedený v zákoně č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách slouží k zajištění konkurence mezi dodavateli veřejných zakázek. Zásada zákazu diskriminace zahrnuje podle Nejvyššího správního soudu formu zjevnou i formu skrytou.
„Za skrytou formu nepřípustné diskriminace je třeba považovat i takový postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením technických kvalifikačních předpokladů zjevně nepřiměřených ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z potenciálních uchazečů, jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými,“ uvádí se v rozhodnutí NSS.
Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ke konkrétní veřejné zakázce. „Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, ale je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu“, řekl soudce NSS Zdeněk Kühn.
Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z judikatury Soudního dvora ES a zahraniční praxe v oblasti práva veřejných zakázek. Jako příklad uvádí také rozhodnutí Spolkového orgánu vykonávajícího dozor nad veřejnými zakázkami (Bundeskartellamt – Vergabekammer des Bundes), který dospěl k obdobným závěrům ve veřejné zakázce na plánování, řízení a provedení stěhování archivu a knihovny (knihovna o 1,3 milionu svazků) z Bonnu do Berlína, která byla mj. podmíněna přehledem provedených „srovnatelných služeb týkajících se stěhování knihoven s více než 1 milionem svazků a archivů“. Taková podmínka byla obdobně jako v českém případě protizákonná, když kvalifikaci bylo možné doložit i jiným způsobem než doklady o „stěhování knihoven s více než 1 milionem svazků“.
(Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. června 2008 sp.zn. 1 Afs 20/2008.)
Sylva Dostálová
tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu
Tisková zpráva je neoficiální dokument pro potřeby veřejnosti, nenahrazuje tedy rozhodnutí. Nejvyšší správní soud vyhlašuje rozsudky a usnesení vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení na www.nssoud.cz po dobu 14 dnů, jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby. Rozhodnutí jsou poté přístupná v anonymizované podobě v sekci Rozhodovací činnost, podsekci Rozhodnutí a stanoviska.
Zákaz diskriminace uvedený v zákoně č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách slouží k zajištění konkurence mezi dodavateli veřejných zakázek. Zásada zákazu diskriminace zahrnuje podle Nejvyššího správního soudu formu zjevnou i formu skrytou.
„Za skrytou formu nepřípustné diskriminace je třeba považovat i takový postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením technických kvalifikačních předpokladů zjevně nepřiměřených ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z potenciálních uchazečů, jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými,“ uvádí se v rozhodnutí NSS.
Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ke konkrétní veřejné zakázce. „Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, ale je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu“, řekl soudce NSS Zdeněk Kühn.
Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z judikatury Soudního dvora ES a zahraniční praxe v oblasti práva veřejných zakázek. Jako příklad uvádí také rozhodnutí Spolkového orgánu vykonávajícího dozor nad veřejnými zakázkami (Bundeskartellamt – Vergabekammer des Bundes), který dospěl k obdobným závěrům ve veřejné zakázce na plánování, řízení a provedení stěhování archivu a knihovny (knihovna o 1,3 milionu svazků) z Bonnu do Berlína, která byla mj. podmíněna přehledem provedených „srovnatelných služeb týkajících se stěhování knihoven s více než 1 milionem svazků a archivů“. Taková podmínka byla obdobně jako v českém případě protizákonná, když kvalifikaci bylo možné doložit i jiným způsobem než doklady o „stěhování knihoven s více než 1 milionem svazků“.
(Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. června 2008 sp.zn. 1 Afs 20/2008.)
Sylva Dostálová
tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu
Tisková zpráva je neoficiální dokument pro potřeby veřejnosti, nenahrazuje tedy rozhodnutí. Nejvyšší správní soud vyhlašuje rozsudky a usnesení vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení na www.nssoud.cz po dobu 14 dnů, jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby. Rozhodnutí jsou poté přístupná v anonymizované podobě v sekci Rozhodovací činnost, podsekci Rozhodnutí a stanoviska.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
