Tiskové zprávy
Pirátská strana: Inspekce odhalila fatální systémové selhání státu při řešení kůrovcové kalamity, Piráti chtějí skandál řešit ve Sněmovně
29. listopadu 2018 | Pirátská strana
Piráti získali dokument s výsledky rozsáhlé kontroly České inspekce životního prostředí (dále ČIZP) provedené ve státním podniku Lesy ČR mezi srpnem a prosincem 2017 v oblasti Jeseníků a Beskyd. Vzhledem k mnoha skandálním zjištěním a tristnímu stavu státních lesů způsobených kůrovcovou kalamitou i neochotě dotčených ministerstev o celé situaci informovat se Piráti chystají celou věc řešit ve Sněmovně.
„Kůrovcovou kalamitou se Podvýbor pro ochranu přírody a krajiny začal zabývat již v dubnu, tehdy ale odmítl ČIŽP protokol o kontrole na severní Moravě vydat. Proti rozhodnutí jsem se opakovaně odvolávala, a to už jako soukromá osoba. ČIŽP protokol vydala až 22. listopadu, a to i přes to, že bylo ve veřejném zájmu mi protokol poskytnout neprodleně. Je zřejmé, že je třeba zaměřit se na ekologickou funkci lesů. K tomu je nezbytné zásadně změnit způsob hospodaření a nastavit legislativu tak, aby chránila lesy před drancováním a vytěžováním. Proto Výbor pro životní prostředí přijal před týdnem usnesení, jímž vyzývá Vládu ČR k řešení příčin současného stavu lesů. A to konkrétně předložením komplexní novely zákona o lesích i finanční podporou vlastníků lesů, kterou zajistí druhově a věkově pestřejší lesy odolnější vůči kalamitám. Řešení spočívá také v předložení novely zákona o myslivosti, která zajistí snížení škod na výsadbě i zmlazování lesů tak, aby mladé stromky odrůstaly v požadované druhové skladbě,“ uvedla pirátská poslankyně Dana Balcarová, která je předsedkyní Výboru pro životní prostředí.
„Výsledky kontroly jsou neuvěřitelné. Budeme chtít věc řešit ve Sněmovně. Budeme žádat ministry zemědělství a životního prostředí o vysvětlení, budeme žádat přehodnocení systému hospodaření ve státních lesích, budeme žádat vyvození personální odpovědnosti a s velkou pravděpodobností budeme chtít kauzu řešit i trestně-právní cestou. Není možné, aby stát takto zanedbal péči o majetek v hodnotě v řádu bilionů korun. A navíc v probíhající klimatické změně, v níž lesy hrají důležitou roli,“ popisuje plány místopředseda Zemědělského výboru Sněmovny Radek Holomčík a dodává: „Jasně se ukázalo, že primární příčinou kalamity je špatný způsob hospodaření a totální selhání systému státní správy lesů. Lesníci kvůli chybám ve vzdálenější i blízké minulosti nemají nad hospodářskými lesy kontrolu a nemohou včasně zasáhnout při výskytu škůdce. A bohužel ani tato vláda nečiní kroky vedoucí k řešení situace.“
Co z kontroly vyplývá?
Z výsledků kontroly plyne mimořádně závažné podezření, že nejméně v letech 2015 až 2017 docházelo s vědomím a mnohdy i následkem rozhodování managementu Lesů ČR k vědomému šíření kůrovcové kalamity v oblasti Moravy a Slezka, která v kombinaci s nedostatkem srážek explodovala do rozměrů dosud nebývalé přírodní katastrofy.
Hlavními příčinami šíření kůrovcové kalamity byly způsoby, kterými Lesy ČR zajišťovaly těžbu a prodej státního dříví. Z výsledků kontroly ČIZP plyne, že mezi nejdůležitější zdroje šíření kalamity patří těžba realizovaná externími soukromými subjekty na základě tzv. komplexních smluv a těžba realizovaná na základě prodeje dřeva prostřednictvím tzv. aukcí nastojato. Na řadě příkladů ČIŽP dokladuje, že mezi vyznačením prvních napadených stromů a jejich těžbou, uplynulo mnohdy více než 7 či dokonce i více než 10 týdnů, což je doba, která umožnila kůrovci pohodlně dokončit vývoj a odlétnout škodit do okolních porostů.
ČIŽP zjistila, že Lesy ČR prováděly v částech lesů, které spravují, ve všech měsících let 2015, 2016 a 2017 vlastními zaměstnanci a vlastní technikou úmyslnou těžbu, tj. těžbu zdravých stromů, zatímco v jiných částech lesů, kde zajišťují služby přes externí dodavatele (soukromé těžební firmy) a kde prodávaly dříví prostřednictvím elektronických aukcí, nebylo včas zasahováno proti kůrovci. Tímto bylo umožněno kůrovcům dokončit vývoj a dále se šířit. Lesy ČR tak dle závěrů ČIŽP neplnily zákonnou povinnost dle § 33 odst. 1 lesního zákona.
Management Lesů ČR, který měl každoměsíční přehled o nárůstu objemu těžeb kůrovcem napadeného dřeva na severní a východní Moravě a ve Slezsku, později i na střední a východní Moravě, dle zjištění ČIŽP nepozastavil úmyslné těžby zdravých stromů a nerozhodl ani o přesunutí všech svých těžebních dělníků a techniky do nejpostiženějších kalamitních oblastí. Nerozhodl ani o včasném a dostatečném navýšení vlastních výrobních kapacit a případném zřízení nových organizačních jednotek, např. kalamitního střediska (kalamitních středisek) nebo lesního závodu (lesních závodů), které by umožnily včasné a účinější těžební zásahy zaměřené na boj s kůrovcovou kalamitou, než které realizovaly Lesy ČR prostřednictvím soukromých firem.
Z evidence Lesů ČR předložené ČIŽP a dalších podkladů vyšlo rovněž najevo, že Lesy ČR rezignovaly na zkoumaní vývojového stádia kůrovců a teprve podle toho volily způsob asanace napadeného dříví. Naopak. Lesy ČR zcela běžně zadávaly asanaci kůrovcového dříví „odvozem“ a to bez ohledu na vývojové stádium kůrovců (a to i v té části roku, kdy dochází k vývoji a šíření kůrovců). Asanace odvozem převažovala nad ostatními způsoby o několik řádů. K šíření kůrovce tak často docházelo i prostřednictvím skládkování napadených kmenů v blízkostí lesních porostů, kam byly „asanovány odvozem“.
Z podkladů, které měla ČIŽP k dispozici, vyplynulo, že se Lesy ČR ani neřídily doporučeními vydanými jejich zakladatelem - Ministerstvem zemědělství ČR. ČIŽP také poukazuje na rozpouštění finančních rezerv Lesů ČR do zisků podniku, následně odváděných do státního rozpočtu. Tímto postupem byly cíleně minimalizovány investiční možnosti Lesů ČR do vlastní těžební techniky a protikalamitních opatření (zřízení výrobních středisek a závodů).
Dle zjištění ČIŽP Lesy ČR nejednaly v souladu s § 11 odst. 1 lesního zákona, tedy nepočínaly si tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, a nekonaly včas a dostatečně v souladu s 11 odst. 2 lesního zákona, tedy neusilovaly při hospodaření v lese o to, aby funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale).
ČIŽP také zjistila, že Lesy ČR neměly jakoukoli strategii pro řešení kalamitních situací a to za stavu, kdy byly zaúkolovány do II.Q.2015 takovou strategii vytvořit. Teprve více jak dva a půl roku po uplynutí termínu pro splnění úkolu se takovou strategii chystal management Lesů ČR vytvořit. Z výsledků ČIŽP plyne, že občané České republiky nejsou ze strany Lesů ČR a MZe dlouhodobě objektivně informováni o skutečných příčinách kůrovcové kalamity a realizovaných opatřeních ze strany managementu Lesů ČR a jejich dozorových orgánů.
Kompletní protokol o kontrole: https://www.pirati.cz/assets/pdf/cizp-protokol-o-kontrole.pdf
„Kůrovcovou kalamitou se Podvýbor pro ochranu přírody a krajiny začal zabývat již v dubnu, tehdy ale odmítl ČIŽP protokol o kontrole na severní Moravě vydat. Proti rozhodnutí jsem se opakovaně odvolávala, a to už jako soukromá osoba. ČIŽP protokol vydala až 22. listopadu, a to i přes to, že bylo ve veřejném zájmu mi protokol poskytnout neprodleně. Je zřejmé, že je třeba zaměřit se na ekologickou funkci lesů. K tomu je nezbytné zásadně změnit způsob hospodaření a nastavit legislativu tak, aby chránila lesy před drancováním a vytěžováním. Proto Výbor pro životní prostředí přijal před týdnem usnesení, jímž vyzývá Vládu ČR k řešení příčin současného stavu lesů. A to konkrétně předložením komplexní novely zákona o lesích i finanční podporou vlastníků lesů, kterou zajistí druhově a věkově pestřejší lesy odolnější vůči kalamitám. Řešení spočívá také v předložení novely zákona o myslivosti, která zajistí snížení škod na výsadbě i zmlazování lesů tak, aby mladé stromky odrůstaly v požadované druhové skladbě,“ uvedla pirátská poslankyně Dana Balcarová, která je předsedkyní Výboru pro životní prostředí.
„Výsledky kontroly jsou neuvěřitelné. Budeme chtít věc řešit ve Sněmovně. Budeme žádat ministry zemědělství a životního prostředí o vysvětlení, budeme žádat přehodnocení systému hospodaření ve státních lesích, budeme žádat vyvození personální odpovědnosti a s velkou pravděpodobností budeme chtít kauzu řešit i trestně-právní cestou. Není možné, aby stát takto zanedbal péči o majetek v hodnotě v řádu bilionů korun. A navíc v probíhající klimatické změně, v níž lesy hrají důležitou roli,“ popisuje plány místopředseda Zemědělského výboru Sněmovny Radek Holomčík a dodává: „Jasně se ukázalo, že primární příčinou kalamity je špatný způsob hospodaření a totální selhání systému státní správy lesů. Lesníci kvůli chybám ve vzdálenější i blízké minulosti nemají nad hospodářskými lesy kontrolu a nemohou včasně zasáhnout při výskytu škůdce. A bohužel ani tato vláda nečiní kroky vedoucí k řešení situace.“
Co z kontroly vyplývá?
Z výsledků kontroly plyne mimořádně závažné podezření, že nejméně v letech 2015 až 2017 docházelo s vědomím a mnohdy i následkem rozhodování managementu Lesů ČR k vědomému šíření kůrovcové kalamity v oblasti Moravy a Slezka, která v kombinaci s nedostatkem srážek explodovala do rozměrů dosud nebývalé přírodní katastrofy.
Hlavními příčinami šíření kůrovcové kalamity byly způsoby, kterými Lesy ČR zajišťovaly těžbu a prodej státního dříví. Z výsledků kontroly ČIZP plyne, že mezi nejdůležitější zdroje šíření kalamity patří těžba realizovaná externími soukromými subjekty na základě tzv. komplexních smluv a těžba realizovaná na základě prodeje dřeva prostřednictvím tzv. aukcí nastojato. Na řadě příkladů ČIŽP dokladuje, že mezi vyznačením prvních napadených stromů a jejich těžbou, uplynulo mnohdy více než 7 či dokonce i více než 10 týdnů, což je doba, která umožnila kůrovci pohodlně dokončit vývoj a odlétnout škodit do okolních porostů.
ČIŽP zjistila, že Lesy ČR prováděly v částech lesů, které spravují, ve všech měsících let 2015, 2016 a 2017 vlastními zaměstnanci a vlastní technikou úmyslnou těžbu, tj. těžbu zdravých stromů, zatímco v jiných částech lesů, kde zajišťují služby přes externí dodavatele (soukromé těžební firmy) a kde prodávaly dříví prostřednictvím elektronických aukcí, nebylo včas zasahováno proti kůrovci. Tímto bylo umožněno kůrovcům dokončit vývoj a dále se šířit. Lesy ČR tak dle závěrů ČIŽP neplnily zákonnou povinnost dle § 33 odst. 1 lesního zákona.
Management Lesů ČR, který měl každoměsíční přehled o nárůstu objemu těžeb kůrovcem napadeného dřeva na severní a východní Moravě a ve Slezsku, později i na střední a východní Moravě, dle zjištění ČIŽP nepozastavil úmyslné těžby zdravých stromů a nerozhodl ani o přesunutí všech svých těžebních dělníků a techniky do nejpostiženějších kalamitních oblastí. Nerozhodl ani o včasném a dostatečném navýšení vlastních výrobních kapacit a případném zřízení nových organizačních jednotek, např. kalamitního střediska (kalamitních středisek) nebo lesního závodu (lesních závodů), které by umožnily včasné a účinější těžební zásahy zaměřené na boj s kůrovcovou kalamitou, než které realizovaly Lesy ČR prostřednictvím soukromých firem.
Z evidence Lesů ČR předložené ČIŽP a dalších podkladů vyšlo rovněž najevo, že Lesy ČR rezignovaly na zkoumaní vývojového stádia kůrovců a teprve podle toho volily způsob asanace napadeného dříví. Naopak. Lesy ČR zcela běžně zadávaly asanaci kůrovcového dříví „odvozem“ a to bez ohledu na vývojové stádium kůrovců (a to i v té části roku, kdy dochází k vývoji a šíření kůrovců). Asanace odvozem převažovala nad ostatními způsoby o několik řádů. K šíření kůrovce tak často docházelo i prostřednictvím skládkování napadených kmenů v blízkostí lesních porostů, kam byly „asanovány odvozem“.
Z podkladů, které měla ČIŽP k dispozici, vyplynulo, že se Lesy ČR ani neřídily doporučeními vydanými jejich zakladatelem - Ministerstvem zemědělství ČR. ČIŽP také poukazuje na rozpouštění finančních rezerv Lesů ČR do zisků podniku, následně odváděných do státního rozpočtu. Tímto postupem byly cíleně minimalizovány investiční možnosti Lesů ČR do vlastní těžební techniky a protikalamitních opatření (zřízení výrobních středisek a závodů).
Dle zjištění ČIŽP Lesy ČR nejednaly v souladu s § 11 odst. 1 lesního zákona, tedy nepočínaly si tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, a nekonaly včas a dostatečně v souladu s 11 odst. 2 lesního zákona, tedy neusilovaly při hospodaření v lese o to, aby funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale).
ČIŽP také zjistila, že Lesy ČR neměly jakoukoli strategii pro řešení kalamitních situací a to za stavu, kdy byly zaúkolovány do II.Q.2015 takovou strategii vytvořit. Teprve více jak dva a půl roku po uplynutí termínu pro splnění úkolu se takovou strategii chystal management Lesů ČR vytvořit. Z výsledků ČIŽP plyne, že občané České republiky nejsou ze strany Lesů ČR a MZe dlouhodobě objektivně informováni o skutečných příčinách kůrovcové kalamity a realizovaných opatřeních ze strany managementu Lesů ČR a jejich dozorových orgánů.
Kompletní protokol o kontrole: https://www.pirati.cz/assets/pdf/cizp-protokol-o-kontrole.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
