Zvonečník, z.s.: Invazní druhy a ochrana přírody

Debata Zvonečníku a MDA v Lidovém domě k invazním druhům na konci listopadu 2017 přinesla apely ke změnám legislativy, zahrnutí problematiky ve školním vzdělávání, k dalšímu monitoringu, potlačení zejména bolševníku velkolepého a v různých územích potlačení i dalších druhů.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1141 sice přineslo "unijní seznam", ale teprve novelou zákona o ochraně přírody se má unijní nařízení dále adaptovat do české legislativy a otevřená je také možnost stanovení národních seznamů invazních druhů. AOPK k problematice invazních druhů provozuje zvláštní stránky http://invaznidruhy.nature.cz
Příkladem dobré praxe jsou projekty potlačení invazních druhů v Karlovarském kraji v letech 2009-2015, které vyšly z mapování výskytu invazních druhů rostlin, pořádání odborných konferencí a vydání příruček. V rámci projektu Heracleum se zde přímo podařilo odstranit úctyhodných 77% výměry porostů bolševníku velkolepého, 68% křídlatek a 50% netýkavky žláznaté. Nezbytné bude ale v roce 2018 mapování výskytu zopakovat a aktivními zásahy šíření invazních druhů dále potlačit. Místo glyfosátových herbicidů jsou zde dobré zkušenosti také s použitím herbicidů na bázi triclopyru (Garlon) či s dalšími herbicidy (Glean, Dicopur), podle druhu různé metody mechanického narušení rostlin (vytrhávání, narušení kořenových krčků, orba).
Program Zvonečníku "Invaze v naší přírodě" vychází z občanských iniciativ v Královéhradeckém kraji v roce 2007, kdy vznikly seznamy nežádoucích invazních druhů nakonec publikované v časopisu Ochrana přírody 65/2010. V současnosti k programu fungují stránky www.invanatura.cz.
U kulatého stolu se diskutující dotkli reálného povědomí veřejnosti o problematice invazních druhů a významu již školního vzdělávání. U bolševníku velkolepého došlo ke shodě jeho potlačení směrem až k jeho úplnému vymýcení v Česku. Ale také ke shodě na možném menším smyslu pokoušet se o totéž u jiných invazních druhů s ohledem na rozsah invadovaných ploch a způsobované menší reálné problémy na různých územích. K tomu snad budou směřovat další debaty o invazních seznamech.
Z hlediska potlačení konkrétních druhů se mohou střetat různé zájmové skupiny. Může to být případ jelena siky chovaného a loveného myslivci, ale také na druhé straně psíka mývalovitého, na jehož potlačení je shoda mezi myslivci i ochránci přírody. V případě psíka ale myslivcům může přinášet komplikace legislativa, že nejde o lovnou zvěř. Různé problémy v lesních porostech mohou být například s dubem červeným nebo s douglaskami, ale v závislosti na charakteru lesa. Vhodné jsou zde tedy změny legislativy týkající se zejména usnadnění lovu invazních druhů myslivci. Ale také na druhé straně legislativy k efektivnímu využívání herbicidů a proti jejich nadužívání v zemědělství či při údržbě železnic.