MMR ČR: Jasná pravidla pro obnovu po živelních událostech: Vláda schválila Akční plán Strategie obnovy území

Vláda schválila Akční plán Strategie obnovy území, který Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo jako přímou reakci na ničivé povodně v roce 2024. Plán navazuje na Strategii obnovy území schválenou vládou v prosinci 2024 a převádí mimo jiné její cíle do podoby konkrétních opatření. Dokument jasně vymezuje postupy, harmonogram i odpovědnosti jednotlivých resortů všech kroků budoucí obnovy. Zároveň stanovuje systém řízení, kontroly a provázání s platnými právními a metodickými rámci.
„Zkušenosti z povodní 2024 jsme přetavili do plánu konkrétních kroků, které mají zajistit, abychom příště dokázali pomoci s obnovou rychleji, sehraněji a účinněji. Klíčové je, aby se k lidem pomoc dostala co nejdříve,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek a dodal: „Plán také podrobně ukazuje, jak jsme zvládli zářijové povodně, koordinovali obnovu a využili dostupné finance.“

Akční plán je koncipován jako implementační nástroj ke Strategii obnovy území: převádí její rámec do konkrétních kroků, odpovědností, způsobů financování a monitoringu, a to napříč úrovněmi veřejné správy.

Plán stanovuje pět hlavních cílů obnovy, které pokrývají:
* stabilizaci území a základních služeb,
* opravy a obnovu infrastruktury podle principu „build back better“ (obnova by neměla znamenat pouze návrat do původního stavu, ale zahrnovat i zvýšení odolnosti vůči budoucím živelním pohromám),
* podporu místních ekonomik,
* zajištění bydlení a sociálních služeb,
* posilování odolnosti vůči budoucím rizikům.

Tyto priority vycházejí z analýzy dopadů zářijových povodní 2024 a z potřeb krajů, které akcentují obnovu dopravy, inženýrských sítí, bytového fondu a vodních toků.

Jádrem dokumentu je soubor strategických meziresortních opatření zaměřených na data, koordinaci, financování a posílení kapacit v území. Plán zavádí centrální datovou platformu pro sběr a sdílení údajů o škodách a průběhu obnovy, aby rozhodování o dotacích vycházelo z aktuálních a standardizovaných informací. Cílem mj. je v případě krizové události zapojit do systému postižené samosprávné celky a nastavit jasné indikátory využití dat při alokaci prostředků.

Součástí je i dokumentace škod prostřednictvím aplikace a centrální databáze, které umožní rychlý terénní záznam a jednotné předávání dat napříč obcemi s rozšířenou působností, kraji a resorty. Opatření reaguje na dosavadní roztříštěnost a administrativní náročnost postupů, jež prodlužují obnovu a komplikují transparentní vyhodnocování.

Pro řízení obnovy plán zakládá meziresortní koordinační mechanismus pod Ministerstvem pro místní rozvoj, který plynule naváže na práci krizových struktur a zajistí jednotný postup státu i samospráv při střednědobém a dlouhodobém plánování, včetně metodické podpory obcí a koordinace financování.

Důraz je kladen také na zapojení veřejnosti a transparentní komunikaci. Plán obsahuje metodiku krizové a obnovovací komunikace pro obce a ORP. Veřejný informační portál a podpora participativních procesů potom mají posílit důvěru, urychlit obnovu a podpořit sociální soudržnost. Dokument zavádí mechanismy transparentnosti, propojení dat a klade důraz na obnovu, která posílí dlouhodobou odolnost území.

Akční plán jasně ukazuje, že klíčem pro zvládnutí budoucích krizí je preventivní plánování, robustní rámec krizové obnovy, efektivní finanční nástroje a podpora obcí a krajů včetně mobilních týmů, digitálních nástrojů a jasně definovaných dotačních mechanismů. Velmi důležité je zapojení veřejnosti a transparentní komunikace, které zkracují dobu obnovy a posilují sociální soudržnost.