Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Jedle se vrací na své původní stanoviště
Správa Krkonošského národního parku realizovala řadu projektů zaměřených na uchování a posílení genetické variability jedle bělokoré. Díky zatím poslednímu Záchrana genofondu jedle bělokoré na území Krkonošského národního parku[1] byl založen semenný sad. V návaznosti na všechny předešlé aktivity právě v těchto dnech do krkonošských lesů vysazujeme čtyř až pětileté sazenice jedlí napěstované ze semen sebraných stromolezci z geneticky uznaných stromů. Celkem se v letošním roce jedná o 8630 sazenic.
Jedle bělokorá patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v lesních ekosystémech. V minulosti byla jednou z nejvýznamnějších dřevin na našem území, její zastoupení však postupně výrazně pokleslo v důsledku kombinace několika negativních faktorů, jako je například okyselení půdy nebo znečištění ovzduší imisemi, na něž je jedle obzvlášť citlivá. Zajištění její ochrany a zachování genetické diverzity je nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů.
„Jedle je – i když se to vzhledem k pohnuté historii jedle v českých lesích nemusí zdát – pravděpodobně jednou z nejperspektivnějších dřevin Krkonoš,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Ať už to bude v lesích zcela ponechaných přirozenému vývoji, nebo v lesích s výběrným způsobem hospodaření, bude jedle hrát v krkonošských lesích stále významnější roli. To je dáno její schopností dlouhodobě přežívat v zástinu lesního porostu i tolerancí k rostoucím teplotám,“ vysvětlil Böhnisch.
Jedlové dřevo bylo v historii využíváno podobně jako dřevo smrkové, tedy například na krovy mnoha staveb. Vzhledem k větší odolnosti ve vodě se uplatňovalo také při stavbě hrází, jezů, mlýnských staveb, nejrůznějších pilířů aj. Využíváno bylo také na šindel. To všechno vedle přírodních faktorů také přispělo ke snížení zastoupení jedle v lesních porostech Střední Evropy, Krkonoše nevyjímaje.
S jedlí dlouhodobě pracují i kolegové na polské straně Krkonoš. Ať už jde o polský národní park, nebo polské státní lesy, které obhospodařují porosty v ochranném pásmu národního parku.
Jedle bělokorá patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v lesních ekosystémech. V minulosti byla jednou z nejvýznamnějších dřevin na našem území, její zastoupení však postupně výrazně pokleslo v důsledku kombinace několika negativních faktorů, jako je například okyselení půdy nebo znečištění ovzduší imisemi, na něž je jedle obzvlášť citlivá. Zajištění její ochrany a zachování genetické diverzity je nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů.
„Jedle je – i když se to vzhledem k pohnuté historii jedle v českých lesích nemusí zdát – pravděpodobně jednou z nejperspektivnějších dřevin Krkonoš,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Ať už to bude v lesích zcela ponechaných přirozenému vývoji, nebo v lesích s výběrným způsobem hospodaření, bude jedle hrát v krkonošských lesích stále významnější roli. To je dáno její schopností dlouhodobě přežívat v zástinu lesního porostu i tolerancí k rostoucím teplotám,“ vysvětlil Böhnisch.
Jedlové dřevo bylo v historii využíváno podobně jako dřevo smrkové, tedy například na krovy mnoha staveb. Vzhledem k větší odolnosti ve vodě se uplatňovalo také při stavbě hrází, jezů, mlýnských staveb, nejrůznějších pilířů aj. Využíváno bylo také na šindel. To všechno vedle přírodních faktorů také přispělo ke snížení zastoupení jedle v lesních porostech Střední Evropy, Krkonoše nevyjímaje.
S jedlí dlouhodobě pracují i kolegové na polské straně Krkonoš. Ať už jde o polský národní park, nebo polské státní lesy, které obhospodařují porosty v ochranném pásmu národního parku.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
