Správa KRNAP: Josef Šír: Smrt si jej našla mezi knihami

Letos uplyne 100 let od úmrtí "spisovatele Krkonoš" Josefa Šíra (1859-1920). Knihovna Krkonošského muzea Správy KRNAP, která vlastní Šírovo mnohosvazkové dílo, chce v letošním roce tuto výjimečnou osobnost různými cestami připomenout.

Josef Šír se v kraji pod Žalým narodil a zůstal mu celý život věrný. Sem také situoval děj většiny svých realistických povídek, románů a dramat. Narodil se roku 1859 v Horní Branné. Pedagogické vzdělání získal na Učitelském ústavu v Jičíně a jako učitel působil v Roztokách u Jilemnice, ve Staré Vsi u Vysokého nad Jizerou, v Poniklé, na Benecku a v Horních Štěpanicích. Po odchodu do penze existenčně strádal, proto se nechal reaktivovat a nastoupil do nově založené menšinové školy v Příchovicích u Kořenova. Zde byl nalezen den po svém příjezdu, 9. května, mrtvý mezi právě rozbalovanými knihami.

Odhodlání působit na české menšinové škole odráží Šírův celoživotní postoj. Byl propagátorem české kultury, pořádal vlastenecky zaměřené přednášky, proslul jako výborný řečník. Byl mužem mnoha talentů. Hrál na několik hudebních nástrojů, komponoval drobné skladby, byl hornoštěpanickým kronikářem a dokonce maloval. Právě obecní kroniku v Horních Štěpanicích vyzdobil akvarely všech stavení, a tak je dnes unikátním dokumentem o podobě lidové architektury. Ve své pedagogické kariéře zúročil všechny své talenty. Prosazoval moderní pedagogické metody a individuální přístup k žákům. Sám si vyráběl učební pomůcky, například loutkové divadlo, k němuž psal i divadelní hry. Včelařil, zahradničil, rád štípal dříví, lyžoval a chodil po Krkonoších.

Publikovat začal až ve svých 37 letech. Náměty čerpal ze života, z událostí, které se kolem něj odehrávaly, a jichž byl mnohdy účasten. Popisoval mezilidské vztahy, společenské poměry, vztahy mezi Čechy a Němci, bídu života na horách. V jeho příbězích hrají často hlavní roli děti, ženy, staří lidé, ale také příroda a horské počasí. Jeho práce jsou cenným etnografickým materiálem - svědectvím o každodenním životě, tradičních řemeslech, zejména tkalcovství, krkonošském nářečí, duchovním životě horalů, stravě, způsobech hospodaření a v neposlední řadě o podobě krajiny. Za jeho života vyšlo devět knih. Zásadní zásluhu na propagaci Šírova díla má vrchlabský nakladatel Josef Krbal, který ve 30. a 40. létech 20. století vydal 11 svazků sebraných spisů. Dva menší výbory vyšly v 70. letech.

Postupem času Šír z povědomí širší veřejnosti vymizel. Jeho dílo je však pro Krkonoše natolik zásadní, že si zaslouží být znovu připomenuto. Proto Krkonošské muzeum ve spolupráci s jilemnickým vydavatelstvím Gentiana připravuje knihu s výběrem Šírových povídek, která vyjde na podzim letošního roku. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové zdigitalizuje Šírovy knihy z muzejní knihovny a zveřejní je v digitální knihovně. Český rozhlas ve spolupráci s redaktorkou Eliškou Pilařovou uvede o Šírovi rozhlasový pořad. V průběhu celého roku bude dílo a osobnost tohoto horského filozofa představována na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory. Střípky ze Šírova života a aktuality vázané k letošnímu výročí budou zveřejňovány na muzejním facebooku. Nutno dodat, že o odkaz Josefa Šíra pečují také jeho potomci, kteří před deseti lety vydali sborník o jeho životě a díle a letos chystají pokračování.

Věříme, že množství všech aktivit organizovaných k letošnímu stému výročí jeho úmrtí pomůže opět vyzdvihnout tohoto krkonošského spisovatele do širšího povědomí.


Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap