Tiskové zprávy
Správa NP Šumava: Kalamita na Šumavě bude, oproti původním odhadům, nižší. Vítr způsobil polomy na území národního parku v objemu jen 31 tisíc m3
Silný vítr, který se na začátku dubna prohnal Šumavou, způsobil polomy v objemu necelých 31 tisíc m3. Tento údaj se ale s postupujícím zpracováním bude zpřesňovat. Prakticky identickou situaci řešili šumavští lesníci například v roce 2011, kdy silný vítr poničil více než 37 tisíc m3 dřeva.
„Konečná čísla po každé větrné kalamitě, můžeme s jistotou říci až po posledním asanovaném, zlomeném nebo vyvráceném stromu. Do té doby se vždy hovoří o odhadech. Po detailním ověření v terénu, které v minulých dnech lesníci uskutečnili, evidujeme 31 tis. m3 polomového dříví," vysvětluje náměstek ředitele pro lesní ekosystémy Jan Kozel.
„V této chvíli jsme v nálezové databázi zaznamenali necelých 24 tisíc metrů krychlových určených ke zpracování a zhruba 7000 kubíků v bezzásahových oblastech," dodává Jan Kozel.
Nejvíce polomů a vývratů hlásí Územní pracoviště Prášily, 12 tisíc m3, dalších 14 tisíc m3 zaznamenali lesníci v jihovýchodní části národního parku, tedy v oblasti Borových Lad, Stožecka a Českých Žlebů. Zbylých 5 tisíc m3 evidují lesníci v centrální části Šumavy.
„Není třeba se obávat nějaké kalamitní situace nebo opětovné gradace kůrovce, a to zejména z toho důvodu, že plochy ponechané bez těžeb jsou dnes již z velké části proselektované předchozím žírem kůrovce a je tam relativně málo pro kůrovce atraktivního smrkového dříví. Dále, že v těchto plochách bývají obecně nižší škody větrem, než v plochách, kde se těží a jsou tam obnažené a labilní porostní stěny na okrajích pasek," doplňuje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
V ostatních území předpokládáme, že provedeme zásahy proti šíření kůrovce v plném rozsahu standardními postupy, přičemž budeme pochopitelně sledovat náš hlavní cíl, minimalizaci nebo vyloučení poškození ekosystémů národního parku.
„Neměl by to být problém, protože rozsah škod po Nyklasovi je poměrně malý a rozptýlený, dá se říci, že jde o běžné škody větrem vyskytující se v krátkých časových periodách," tvrdí Pavel Hubený.
Například v roce 2011 vítr způsobil polomy na území národního parku v objemu 37 631 m3 v roce 2006 skoro 36 tisíc. Současná kalamita bude tedy zhruba stejná, pravděpodobně však menší.
„Současně evidované objemy polomů představují jednotky procent oproti škodám po orkánu Kyrill v roce 2007. Přesto situaci nepodceňujeme a budeme zpracovávat veškeré dřevo, které je možné zpracovat s ohledem na předměty ochrany přírody, co nejdříve tak, aby nedošlo k rozmnožení podkorního hmyzu," uzavírá Jan Kozel.
Polomy na území Správy NP Šumava za posledních 10 let (v m3):
2005 - 18 475
2006 - 35 907
2007 - 744 440
2008 - 38 739
2009 - 6 321
2010 - 2 449
2011 - 37 631
2012 - 15 378
2013 - 15 086
2014 - 6 198
„Konečná čísla po každé větrné kalamitě, můžeme s jistotou říci až po posledním asanovaném, zlomeném nebo vyvráceném stromu. Do té doby se vždy hovoří o odhadech. Po detailním ověření v terénu, které v minulých dnech lesníci uskutečnili, evidujeme 31 tis. m3 polomového dříví," vysvětluje náměstek ředitele pro lesní ekosystémy Jan Kozel.
„V této chvíli jsme v nálezové databázi zaznamenali necelých 24 tisíc metrů krychlových určených ke zpracování a zhruba 7000 kubíků v bezzásahových oblastech," dodává Jan Kozel.
Nejvíce polomů a vývratů hlásí Územní pracoviště Prášily, 12 tisíc m3, dalších 14 tisíc m3 zaznamenali lesníci v jihovýchodní části národního parku, tedy v oblasti Borových Lad, Stožecka a Českých Žlebů. Zbylých 5 tisíc m3 evidují lesníci v centrální části Šumavy.
„Není třeba se obávat nějaké kalamitní situace nebo opětovné gradace kůrovce, a to zejména z toho důvodu, že plochy ponechané bez těžeb jsou dnes již z velké části proselektované předchozím žírem kůrovce a je tam relativně málo pro kůrovce atraktivního smrkového dříví. Dále, že v těchto plochách bývají obecně nižší škody větrem, než v plochách, kde se těží a jsou tam obnažené a labilní porostní stěny na okrajích pasek," doplňuje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
V ostatních území předpokládáme, že provedeme zásahy proti šíření kůrovce v plném rozsahu standardními postupy, přičemž budeme pochopitelně sledovat náš hlavní cíl, minimalizaci nebo vyloučení poškození ekosystémů národního parku.
„Neměl by to být problém, protože rozsah škod po Nyklasovi je poměrně malý a rozptýlený, dá se říci, že jde o běžné škody větrem vyskytující se v krátkých časových periodách," tvrdí Pavel Hubený.
Například v roce 2011 vítr způsobil polomy na území národního parku v objemu 37 631 m3 v roce 2006 skoro 36 tisíc. Současná kalamita bude tedy zhruba stejná, pravděpodobně však menší.
„Současně evidované objemy polomů představují jednotky procent oproti škodám po orkánu Kyrill v roce 2007. Přesto situaci nepodceňujeme a budeme zpracovávat veškeré dřevo, které je možné zpracovat s ohledem na předměty ochrany přírody, co nejdříve tak, aby nedošlo k rozmnožení podkorního hmyzu," uzavírá Jan Kozel.
Polomy na území Správy NP Šumava za posledních 10 let (v m3):
2005 - 18 475
2006 - 35 907
2007 - 744 440
2008 - 38 739
2009 - 6 321
2010 - 2 449
2011 - 37 631
2012 - 15 378
2013 - 15 086
2014 - 6 198
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
