Evropská komise, český text ICEU: Kandidáti reagují na návrhy Komise

Týden v Evropě (11.2. - 18.2. 2002)

Boj proti ilegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi: Návrh Komise udělovat povolení k trvalému pobytu obětem ilegálních praktik, pokud spolupracují s úřady, připomíná členským státům, že tyto jevy nelze řešit pouze na národní úrovni

Evropská komise přijala návrh směrnice Rady týkající se udělování povolení k trvalému pobytu těm obětem ilegálního přistěhovalectví a obchodu s lidmi, které spolupracují s příslušnými úřady. Cílem návrhu je bojovat proti sítím převaděčů a obchodníkům s lidmi pomocí opatření ve prospěch jejich obětí, které vznesou stížnost nebo poskytnou informace orgánům policie nebo soudům. Znění směrnice bylo oznámeno ve Sdělení Komise z 15. listopadu 2001 o společné politice v oblasti ilegálního přistěhovalectví (COM(2001)672) a je zařazeno do závěrů summitu v Laekenu (odstavec 40). Návrh směrnice doplňuje další iniciativy, které mají být schváleny Radou. [Podkladový text IP/02/224]

Rozšíření EU: dobrý kompromis mezi finančními zájmy stávajících 15 členů EU a novými členskými státy

Komisařka odpovědná za rozpočet EU Michaele Schreyerová vysvětlila na zasedání rady ECOFIN dne 12. února, že návrh Komise na financování rozšíření představuje dobrý kompromis mezi finančními zájmy stávajících 15 členů EU a nových členských států.

Uvedla několik argumentů:

Zaprvé: Rozšíření se uskuteční v roce 2004 a nikoliv v roce 2002 (jak bylo původně zapracováno do finančních plánů), což sníží celkové výdaje. Z toho plynou výhody jak pro stávající EU, tak pro nové členské státy (v podobě vyšších plateb v prvních třech letech členství ve srovnání s platbami zamýšlenými v původním finančním rámci).

Za druhé: Finanční prognózy původně obsahovaly strop finančních výdajů, kterými rozšíření rozpočet EU zatíží nad rámec obvyklých výdajů, představující asi 0,16 % HDP stávajících členských států v roce 2006. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh Komise nyní předpokládá příspěvky nových členských států do rozpočtu EU v plné výši již od prvního dne jejich přistoupení k EU, se přídavné finanční zatížení stávajících členských států podstatně snižuje na 0,08 % HDP. Dále je třeba zdůraznit, že k rozšíření přispějí všechny stávající členské státy stejným podílem svého HDP (s výjimkou Velké Británie, pro niž bylo na berlínském zasedání Evropské rady dosaženo jiné dohody). Návrh Komise však přesto znamená, že od roku 2006 budou nové členské státy dostávat stejné příspěvky na hlavu jako obyvatelstvo stávajících členských států (ve smyslu povinných přídělů).

Za třetí: Porovnáme-li očekávání vyjádřená v dokumentu Agenda 2000 s nynějším návrhem Komise, pak – ačkoliv tento návrh předpokládá přímé platby zemědělcům a další původně neplánované výdaje – předpokládá na druhé straně i od nových členských států příspěvky v plné výši.

Komisařka Schreyerová komentovala: „Celkový balíček je velmi vyvážený. Vyjmutí jednotlivých prvků by tuto vyváženost ohrozilo.“

Elektronická Evropa: bilance výsledků a stanovení priorit pro barcelonské zasedání Evropské rady

Evropská komise přijala Srovnávací zprávu o elektronické Evropě za rok 2002. Jde o sdělení, jenž nabízí podrobný náhled na vývoj Evropské informační společnosti od lisabonského summitu v březnu 2000. „Evropa nedosáhne svého cíle stát se být v čele vývoje světové informační společnosti, nebude-li neustále vyhodnocovat, jak daleko jsme došli a kolik cesty nám ještě zbývá,“ prohlásil komisař pro informační společnost Erkki Liikanen. Srovnávací zpráva o elektronické Evropě analyzuje klíčové ukazatele z celé Evropy, počínaje cenou připojení na internet a konče počtem napojených škol. Vyplývá z ní poznatek, že Akční plán elektronické Evropy přispěl ke zvýšení počtu napojených domácností, škol a podniků, avšak že rychlost zvyšování tohoto počtu se zpomaluje. Navíc se stále ještě nerozjelo širokopásmové připojování, jenž zůstává celkově nákladné a je ze technického hlediska omezeno na pouhé dvě širokopásmové platformy. Také nárůst v oblasti elektronického obchodování se zpomaluje, zatímco počet problémů s jeho zabezpečením roste. Další informace naleznete na
http://europa.eu.int/information_society/eeurope/news_library/documents/index_en.htm [Podkladový text IP/02/225]

Zpráva Komise posuzuje politiku v oblasti malého a středního podnikání

Je možno říci, že členské státy EU a Evropská komise plní svůj závazek „myslet v první řadě na malé“? Na tuto otázku nalezneme některé odpovědi ve zprávě Komise, která bilancuje zásadní opatření přijatá ve prospěch malých podnikatelů v návaznosti na Evropskou chartu drobného podnikání. Zpráva o realizaci Charty uvádí, že některé členské státy sice celkem aktivně přijímají zásady nejlepší praxe zjištěné jinde v Evropě, ale jiné mají v tomto směru velké rezervy. Zpráva o realizaci Charty bude předložena na konferenci evropských ministrů odpovědných za malé a střední podnikání, která se koná dne 23. února 2002 v Aranjuezu, a také na březnovém zasedání Evropské rady v Barceloně. Další informace naleznete na
http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/charter/index.htm. [Podkladový text IP/02/226]

Evropská komise otevřela knihovnu pro zrakově postižené tlumočníky a delegáty

Místopředseda Evropské komise Neil Kinnock slavnostně otevřel první zařízení Komise určené pro zrakově postižené. Knihovna se nachází v Konferenčním centru Albert Borschette v Bruselu. S pomocí počítačových aplikací založených na progresivních technologiích budou mít k dokumentům zveřejněným na internetových stránkách evropských institucí plnohodnotný přístup zrakově postižení účastníci jednání a tlumočníci po nezbytném zaškolení. Tlumočnické služby Komise v současné době zaměstnávají deset zrakově postižených tlumočníků, některé v pracovním poměru. Dá se předpokládat, že vylepšené vybavení povede ke zvyšování počtu kvalifikovaných zrakově postižených osob snáze nacházejících pracovní uplatnění v Bruselu. [Podkladový text IP/02/227]

Barcelona: Komise stanovila rok 2005 jako cílový k zajištění mobility pracovních sil v EU

Komise přijala akční plán zaměřený na odstranění překážek stojících v cestě mobilitě pracovních sil v EU do roku 2005, a to překážek jak mezi pracovními příležitostmi, tak mezi jednotlivými státy. Zásadní a viditelnou iniciativou pro občany EU je plán na zavedení evropské karty zdravotního pojištění. Údaje o mobilitě mezi pracovními místy ukazují, že v roce 2000 setrvalo u jednoho zaměstnavatele po dobu kratší jednoho roku jen 16,4 % pracovníků v EU, oproti 30 % v USA. Z hlediska zeměpisné mobility se v roce 1999 přestěhovalo do jiného regionu jen 1,2 % obyvatel EU, oproti 5,9 % obyvatel, kteří se v rámci USA přestěhovali z jednoho okresu či kraje do druhého. Akční plán bude představen na barcelonském summitu v březnu, v návaznosti na jarní zprávu Komise „Aby změna fungovala“. Plný text akčního plánu najdete na
http://europa.eu.int/comm/employment_social/news/2002/feb/ap_en.htm. [Podkladový text IP/02/235]

Evropská komise navrhuje jednotnou strukturu a podobu životopisů

Barcelonské zasedání Evropské rady bude za méně než měsíc bude bilancovat pokrok dosažený EU při naplňování cíle stát se nejvíce konkurenceschopnou znalostní ekonomikou světa. S tímto výhledem předkládá Evropská komise v reakci na žádost vznesenou na lisabonském zasedání Evropské rady v březnu 2000 své doporučení k zavedení jednotného formátu (tj. struktury a obsahu) životopisů, jenž by se uplatnil v celé EU. Jednotná podoba životopisu, jejíž použití bude dobrovolné, má evropským občanům umožnit „prodávat“ svou kvalifikaci efektivněji a usnadnit jim tak přístup ke vzdělávání a zaměstnání v Evropě. Další informace jsou na www.trainingvillage/transparency. [Podkladový text IP/02/236]

Partnerství EU-Středomoří: Komise navrhuje nové iniciativy a vyzývá členské státy a partnerské země k potvrzení politického závazku

Po šesti letech od barcelonského startu Euro-středomořského partnerství dnes Komise vyzvala členské státy EU a středomořské státy, aby znovu potvrdily svůj politický závazek vůči Partnerství. Spolupráce je ještě významnější vzhledem k potřebě společné odezvy na události z 11. září 2001 a boje proti terorismu. Komise navrhuje opatření na podporu investic do regionu spolu s dalším rozvojem volného obchodu ve směru sever jih a mezi partnery samotnými. Komise dále doporučuje řadu opatření na podporu vzájemného porozumění a dialogu mezi civilizacemi, v jejichž rámci dojde k založení nové Euro-středomořské nadace. Další informace na
http://europa.eu.int/comm/external_relations/med_mideast/intro/index.htm. [Podkladový text IP/02/249]

Pojištění: Komise vítá rychlé přijetí Směrnic posilujících ochranu pojistníků

Evropská komise přivítala skutečnost, že dne 14. února Rada ministrů přijala dvě Směrnice posilující ochranu pojistníků zpřísněním požadavků kladených na výši rozpětí platební schopnosti, což je významný finanční ukazatel, který vykazují životní i ostatní pojišťovny. Rozpětí platební schopnosti představuje kapitál navíc, jenž musí pojišťovny držet jako „nárazník“ proti nepředvídaným událostem, jako jsou např. pojistné události ve vyšší hodnotě, než se dalo předvídat, nebo nepříznivé výsledky jejich investování. V rámci Akčního plánu finančních služeb představují tyto návrhy prioritní opatření. Akční plán se zaměřuje na vytvoření společného integrovaného trhu finančních služeb do roku 2005. Plné znění obou Směrnic naleznete na
http://www.europa.eu.int/comm/internal_market/de/finances/insur/index.htm. Viz též MEMO/02/26. [Podkladový text IP/02/252]

Soubor opatření v telekomunikacích – výhody pro spotřebitele

Rada ministrů dnes přijala soubor opatření v odvětví telekomunikací. Členským státům dala lhůtu 15 měsíců na zavedení souboru těchto předpisů do jejich právního řádu. Soubor opatření v telekomunikacích představuje zásadní přepracování regulačního rámce pro telekomunikační služby, jehož cílem je do tohoto odvětví, absolutně nezbytného pro evropskou ekonomiku, vnést konkurenci. [Podkladový text IP/02/259]

Evropské fórum regulace v plynárenství: významný krok k vytvoření vnitřního trhu

Na svém pátém zasedání ve dnech 7. a 8. února 2002 přijalo Evropské fórum pro regulaci v plynárenství (tzv. madridské fórum) hlavní zásady dobré praxe v oblasti zajištění přístupu třetích stran (tzv. TPA) do plynárenských sítí v EU. Jde o významný pokrok při vytváření jednotného vnitřního trhu v plynárenství. [Podkladový text MEMO/02/27]

Komisařka pro životní prostředí Margot Wallstromová komentuje iniciativu prezidenta Bushe v reakci na změny klimatu

„Vítám skutečnost, že vláda USA nyní předložila svůj vnitropolitický plán v oblasti změn klimatu. Doufám, že se tím v USA zvýší povědomí o naléhavé potřebě konat směrem ke snižování emisí skleníkových plynů. USA jako největší emitor skleníkových plynů na světě nesou velkou odpovědnost za přispění k celosvětovému úsilí v boji proti klimatické změně. Tento plán však nepředstavuje alternativu Kjótského protokolu, jímž zůstává EU plně vázána. Protokol představuje jediný efektivní mezinárodní rámec boje proti globálnímu oteplování a USA vyzýváme, aby se ke Kjótskému procesu vrátily. Zdá se, že návrhy prezidenta Bushe nepovedou ke snižování emisí skleníkových plynů, ale naopak umožní jejich významné zvýšení. Z toho plyne otázka, zda budou USA schopny splnit své závazky vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o klimatické změně. USA ratifikovaly úmluvu, která po signatářích vyžaduje stabilizaci emisí skleníkových plynů na úrovni roku 1990. EU již tyto emise snížila pod úroveň roku 1990. Kjótský cíl osmiprocentního snížení do roku 2008 až 2012 splníme.“



Zprávy o rozšíření

ISPA: v roce 2001 přispěla EU kandidátským zemím na dopravní a ekologické projekty ve střední a východní Evropě částkou přes 1,1 mld. €

Komisař odpovědný za regionální politiku Michel Barnier oznámil zahájení 94 ekologických a dopravních projektů financovaných z programu ISPA v Bulharsku, České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku. Většina projektů se zaměřuje na modernizaci městských a obecních vodovodů, likvidaci odpadních vod a rekonstrukci a opravy silnic, dálnic a železnic. Financování ze strany Společenství představuje více než 1,1 mld. €, přičemž celkové náklady činí 2,3 mld. €. V podobě spolufinancování je pokryjí státy, které jsou příjemcem pomoci, a mezinárodní finanční instituce. Podrobný popis projektů a jejich celkové náklady v každé kandidátské zemi najdete na
http://www.inforegio.cec.eu.int/wbpro/ispa/projec_en.htm. [Podkladový text IP/02/253]

Španělsko odmítá vazbu mezi přístupovým jednáním a reformou EU

Španělský premiér José-Maria Aznar, jenž v současné době zastává funkci předsedy Evropské rady, inicioval širokou podporu plánu Komise na financování rozšíření EU. „Komise svůj díl práce odvedla a její přístup je velmi přiměřený,“ prohlásil minulý týden. Dále uvedl, že přímé platby do zemědělství – jejichž postupný náběh Komise navrhuje pro nové členské státy od okamžiku jejich vstupu – považuje za součást acquis.

V souvislosti s tím, jak EU začíná zpracovávat svou vyjednávací pozici k zemědělství a regionální politice pro poslední fáze jednání s kandidátskými zeměmi, dal však Aznar jasně najevo, že diskuse o reformě zemědělské a regionální politiky EU chce vést odděleně.

Rozšíření představuje nejvýznamnější úkol EU, prohlásil, a potvrdil tak „závazek a cíl“ předsednictví uzavřít jednání s nejlépe připravenými kandidáty do konce roku 2002. Zdůraznil však, že tato jednání by v posledních fázích měla být vedena pouze v intencích stávající legislativy EU. Jeho názory z velké části sdílí Portugalsko, Řecko a Francie. Některé jiné členské státy, zejména Nizozemsko, Německo, Švédsko a Rakousko, však začínají vyvíjet stále větší tlak na zařazení diskuse o reformě Společné zemědělské politiky (CAP) na pořad červnového jednání Evropské rady v Seville. Ještě před tím má komisař pro zemědělství Franz Fischler přednést své názory na průběžnou revizi CAP.

Kandidáti reagují na návrhy Komise

Reakce na návrhy Evropské komise týkající se financování rozšíření se v kandidátských zemích různí – od jejich opatrného přivítání až po jednoznačné odmítnutí. Některé strany v Polsku šly tak daleko, že návrhy odsoudily jako záměr sabotovat kandidátské země. Většina oficiálních reakcí však byla formulována velmi pečlivě, neboť tento návrh v každém případě nyní prochází vnitřní diskusí v EU a většina vlád kandidátských zemí si chce během nadcházejících jednání zachovat co nejširší manévrovací prostor.


Reakce na návrhy Evropské komise týkající se financování rozšíření se v kandidátských zemích různí – od jejich opatrného přivítání až po jednoznačné odmítnutí. Některé strany v Polsku šly tak daleko, že návrhy odsoudily jako záměr sabotovat kandidátské země. Většina oficiálních reakcí však byla formulována velmi pečlivě, neboť tento návrh v každém případě nyní prochází vnitřní diskusí v EU a většina vlád kandidátských zemí si chce během nadcházejících jednání zachovat co nejširší manévrovací prostor.
<P>
V&nbsp;<B>Polsku</B>, jehož oficiální vládní reakce byla formulována opatrně, nařídil předseda vlády provedení důkladné analýzy návrhu EU do 15. února. Analýza poslouží ke zpracování vyjednávací pozice v&nbsp;kapitole zemědělství.
<P>
<B>Litevský </B>premiér Algirdas Brazauskas ohodnotil návrhy pozitivně a pochybovače vyzval k&nbsp;přijetí této byť jen částečně výhodné nabídky, což je podle něj lepší než návrhy odmítnout a nedostat nic. Litevské uspokojení je silně ovlivněno plánovanými finančními prostředky navíc, určenými k&nbsp;odstavení jaderné elektrárny Ignalina.
<P>
Případné kritické komentáře se soustřeďují spíše na zemědělské aspekty návrhů, zejména na desetileté přechodné období, na jehož konci mají nynější kandidátské země přijímat přímou pomoc ve stejné výši jako současné členské státy.
<P>
<B>Lotyšsko</B> přivítalo návrhy Evropské komise na finanční ráme rozšíření jako „solidní základ dalších jednání“ a vzalo na vědomí „pozitivní iniciativy“, jako jsou např. podpora absorpční kapacitě, zvýšení výdajů z&nbsp;fondu soudržnosti a vyšší spolufinancování rozvoje venkova. Zpochybnilo však návrhy týkající se zemědělství, a to kvůli odlišnému režimu uplatňovanému na stávající a nové členské státy v&nbsp;oblasti podpůrných instrumentů a výrobních kvót. Lotyšsko prohlásilo, že se bude snažit o dojednání kvót zajišťujících jeho zemědělství dlouhodobou perspektivu, spolu s dalšími dohodami, na jejichž základě by „k zajištění spravedlivé konkurence na jednotném trhu“ dostávalo zvýšenou podporu na modernizaci a zároveň&nbsp;přímé platby.
<P>
<B>Český </B>velvyslanec u EU Libor Sečka uvedl, že cíl v&nbsp;oblasti zemědělství se nemění: „Pro naše zemědělce musíme získat spravedlivé a konkurenceschopné podmínky.“
<P>
Slovinský ministr zemědělství rychle zareagoval na technické aspekty návrhů a vypočítal, že <B>Slovinsko </B>by podle nich bylo znevýhodněno. Podle jeho výpočtů by ceny zemědělských výrobků ve Slovinsku poklesly o 10&nbsp;% a zemědělský rozvoj by byl zbržděn. V&nbsp;roce 2004 by <B>Slovinsko </B>na podporu vlastních zemědělců vyplatilo dvakrát tolik, než by přijalo od EU. Komisí navrhované kvóty, které činí asi 60&nbsp;% kvót požadovaných Slovinskem, by vedly ke zmrazení nebo redukci jeho zemědělství právě v&nbsp;době, kdy je potřeba je dále rozvíjet. Výpočty zdůrazňují, že v&nbsp;současné době je Slovinsko čistým dovozcem potravin (dovoz potravin celkově převyšuje vývoz).